(09.06.2014, 09:57)Jamis Napsal(a): Nicméně podle mého názoru, pokud se chceš dostat aspoň na chvíli mimo ten hlavní proud, musíš z něj vystoupit - a jde to mnohem snáz, když si na něčem vyzkoušíš, jaké to je. Oznámit okolí, že jsem prostě v něčem jinej, než si mysleli (hlásit se k libovolnému fandomu je vcelku dobrý způsob, jak na to) je do života hodně dobrá škola. Ne třeba proto, že jsem do toho fenoménu zažraný až po uši, ale prostě proto, že mě tahle zkušenost donutí osvojit si sociální dovednosti, které bych jinak horko těžko získával.
Je pravda, že já mám na tohle trochu pokřivený pohled, páč jsem mimo hlavní proud byla doslova vhozena mými vlastními rodiči. To je tak, když si rozvedená žena s dítětem v prepubertálním věku vezme šermíře
A tak zatímco vrstevnice randily, já se producírovala na zámcích a hradech ČR v dobových kostýmech
Hlavně je takové "vybočení z normálu" i dobrým sítem na lidi. Někdo tě v tom podporuje, někdo to toleruje, někdo tě odsoudí.
Co se sociálních dovedností týče, tam nebyl problém. Spíš mě to naučilo věřit si a ještě víc to nakoplo můj exhibicionizmus což mi pak pomohlo, když jsem začala veřejně tancovat. Zbavit se těch pochybností, vyjít s kůží na trh a bavit lidi.
You didn't choose the thug life. And the thug life didn't choose you either.
It's no problem for me, but it's a problem for you.
19.01.2015, 14:23 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 19.01.2015, 14:24 uživatelem Cwossie. Edited 1 time in total.)
Dovolím si přispět pohledem člověka, který FiM objevil v jeho začátcích, kdy se ještě nějak moc nedalo mluvit o fan tvorbě a největší část komunity se pohybovala na 4chanu. Ach ne, wall of text incoming:
Seriál mě příjemně překvapil tím, že byl napsán jako rodinný. V té době jsem žila s chlapem, který měl větší sbírku Hello Kitty než já v 16, a tak trochu jsem očekávala, že i poníci budou něco infantilního. Když jsem zhlédla celou jednu epizodu, tak jsem se však navzdory svým obavám necítila, jako kdyby někdo dvacet minut urážel moji inteligenci. Dialogy byly dobře napsané, občas jsem se i zasmála. Na konci epizody čekalo shrnutí a morální ponaučení v podobě dopisu princezně Celestii - snahu předat divákovi nějaké hodnoty jsem brala jako velké plus a věc, která mi třeba u jiných dětských pořadů chybí (viz co napsala beruskovova). Nedá se samozřejmě vyhnout různým klišé, ale jak seriál pokračuje a diváci rostou, nastolují se závažnější témata.
[spoiler: U některých epizod, například Bird in the Hoof, mi byla skoro od začátku jasná pointa, ale ten díl byl tak nacpaný gagy, že jsem rozhodně neměla chuť ho vypnout hned, jak mi došlo, že ten opelichaný pták je fénix.]
Druhá věc je určitě výtvarné zpracování a příjemná stylizace. Ano, poníci mají ke koním daleko, ale mají
nějaké konstatní proporce, jsou souměrní, zaoblení, ostatní postavy, předměty a krajiny jsou ztvárněné s jistou dávkou realismu. U spousty "nových" kreslených pohádek je pro mě stylizace natolik rušivá, že mi kazí prožitek. Příklad? Třeba Phineas a Ferb.
Další plus z mého pohledu je skutečnost, že tvůrci neujeli na módní vlně 3D animace. Dokážu si představit, že se současným rozpočtem na seriál by výsledek nevypadal nijak dobře, pro mě už třeba "plastelínoví" poníci à la SFM nejsou až tak esteticky přitažliví (Pixar a Dreamworks si mě holt rozmazlili) a to, co jim schází na vzhledu by muselo být vyváženo daleko kvalitnějším příběhem. Propracovanější hru světla a stínů ze čtvrté sezóny považuju za dobrý tah a byla bych moc ráda, kdyby to pro tuto generaci už byla finální podoba.
Ten přínos komunity v tom, že sem táhne další a další lidi...
já vám nevím, ve výsledku mi přijde, že daleko víc si mám co říct s lidmi, kteří si to dobré v seriálu našli sami, nezávisle na tom, co tvrdí nějaká skupina. Asi si víc vážím vlastního a osobního názoru. Příchod do komunity mi pomohl akorát v tom, že se mi dostalo ujištění, že ostatní to v tom seriálu vidí taky.
19.01.2015, 20:12 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 19.01.2015, 20:14 uživatelem Annabell. Edited 2 times in total.)
Hmm, keďže ja mám na seriál vo väčšine vecí iný pohľad než ostatní bronies, ako si všade všímam (nielen tu), je pre mňa ťažké vyjadriť, čím sa seriál tak preslávil, predsalen, u každého je to inak. I keď vidím, že väčšinou je to komunita, než samotný seriál. Na fan tvorbu príliš niesom, resp. nevyhľadávam ju (okrem fan artov). Ja som čisto na "canon related" veci, teda len od Hasbra.
Všetko, čo mňa na FiM zaujalo:
1. Príbeh: Iste, nieje tak detský a má v sebe kúzlo, ktoré pri sebe udrží i dospelých divákov. Je to seriál o priateľstve (opäť, väčšina detských animákov sú o priateľstve), ale tento je podaný takým štýlom, že očarí a nepustí. Hodnoty a poučenia sú podané v celku a tým štýlom podania mi vždy behá mráz po chrbte a vyhrknu slzy do očí. Zápletky jednotlivých epizód sú tak príjemné, sledovateľné, dojímavé i vtipné. Viem, že pre každého staršieho diváka sú predvídateľné, ale u mňa to neplatí. Niesom typ diváka, čo sa snaží veci predvídať, čo hľadá každú chybku, detaily, atď; proste si seriál len vychutnávam jeho priebeh a nechávam sa prekvapiť, ako sa skončí, čím ma prekvapí, aj keď je dej maximálne infantilný. A samozrejme, morálne animáky so záverečným poučením milujem najviac. Určite som jediná, kto mnohonásobne sleduje všetky epizódy z komplet všetkých sérií každý deň pravidelne bez prestávok od ich premiéry. Každú epizódu som videla viac, než 50 krát a tie moje naj i doslova viac než 200 krát a stále ma to baví sledovať. Som proste posadnutá a je to môj najväčší zmysel života.
2. Postavy: Túto možnosť by som dala momentálne na 1. miesto (kvôli Sunset ), ale pegasis som sa stala práve hlavne kvôli príbehu, no a postavy sú tá ďalšia podstatná vec. Na 1. miesto dávam myšlienku s Elementmi harmónie / priateľstva. A hlavne ten fakt, že každá z 6 hlavných postáv reprezentuje jednu nádhernú vlastnosť priateľstva (okrem Twilight, ktorá reprezentuje priateľstvo samotné). Toto ma fakt asi najviac zaujalo. Preto tak strašne milujem epizódy zamerané na elementy Mane 6. No a samozrejme sú to v dôležitom rade i samotné charaktery postáv -hlavne Mane 6, princezny a samozrejme Sunny. (Samozrejme, je ich viac, no tí sú pre mňa najpodstatnejší). Equestria girls je už iná kapitola, ale pre mňa stále rovnako úžasná.
3. Pesničky: Kým v iných filmoch a seriáloch som pesničkám pozornosť nevenovala (našlo sa pár výnimiek v mojich obľúbených disneyovkách), tak v FiM ma zaujala a chytila KAŽDÁ pesnička. Zatiaľ ani u jednej som si nehovorila "bože môj, to sa nedá počúvať". Keďže pop a muzikál sú moje obľúbené žánre, FiM piesne sú trafené presne do môjho vkusu. Sú ladené v príjemnom tóne, u mnohých mám pocit, že ani nepočúvam pesničku z animáku a všetky ma citovo "vydierajú". U väčšiny musím stále vypustiť slzu bez ohľadu na to, koľký krát ich počúvam. Je to proste neopísateľné... A platí to isté, čo u epizód, počúvam ich dokola každý deň a vždy ma dojmú...
4. Animácia: Keď som seriál videla prvý krát, animácia postáv ma hneď chytila za srdce. Pozadia ma až tak nezaujali, ale tá roztomilosť postáv, ten štýl, akým sú spracované a vektor, tie veľké oči, to je proste niečo, čo som v inom animáku nezažila a očarilo ma to na 1000%. Rozhodne si neželám, aby sa animácia v budúcnosti nejak závažne zmenila.
5. Komunita: Tá je veľké plus pre tento seriál i pre mňa. Prekvapilo a potešilo ma, že seriál získal taký úspech napriek tomu, že sa jedná o "detský" animák, čo sa stalo po prvý krát. Doteraz som sa vždy cítila trápne, vždy som milovala len animáky a tie nikdy nezískali úspech (aspoň teda na Slovensku), hanbila som sa, cítila som sa osamelá, odstrčená a jediná v mojom veku s takýmito záľubami. No u FiM je to po prvý krát iné. Hoci viem, že u nás to stále mnohí nepoznajú a považujú za seriál len pre deti, už sa nehanbím komukoľvek priznať, že sa mi páči. Konečne som šťastná, že je niečo, čo nemilujem sama. A hocikedy sa môžem s fanúšikmi (zatiaľ len na nete, alebo s mamou, ktorá je tiež pegasis) o FiM trošku porozprávať. Z fan tvorby (ako videá, piesne, fan fics, atď) som videla a čítala len niektoré, starám sa hlavne o samotný seriál, ale musím uznať, že obdivujem tú kreativitu. A som za ňu rada. Som proste rada, že je toľko skvelých ľudí, čo milujú a podporujú FiM. Vždy dávajú seriálu nádej a budúcnosť a rozvíjajú ho.
Asi taký je môj pohľad na FiM.
LINKIN PARK + MY LITTLE PONY = The two things I live for
" 'Cause I'm only a crack in this castle of glass "
(19.01.2015, 20:12)Annabell Napsal(a): Hmm, keďže ja mám na seriál vo väčšine vecí iný pohľad než ostatní bronies, ako si všade všímam (nielen tu), je pre mňa ťažké vyjadriť, čím sa seriál tak preslávil, predsalen, u každého je to inak.
Podle toho, co píšeš není tvůj pohled příliš odlišný od ostatních - jen ti lidé se stejným pohledem na MLP:FiM o tom tak často (z různých důvodů) nepíšou
FUNFUNFUN: 15%
Rebellion: 85%
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
Elevea: "Mladý úspěšný muž je silný, psychicky odolný a rád riskuje. Najde si práci, poté si jde zaboxovat nebo zahrát fotbal, přinese domů velkou výplatu, nechá si uvařit večeři a plní po večerech všelijaké povinnosti. Není tam žádný prostor pro emoce a ani pro neonové barvy. 99% populace prostě žije zodpovědnou, nalajnovanou a společností uznávanou formu života, kde něco jako přátelství vzniklo jako forma kompetice, aby se mladí měli jak hecovat. "
No vyplatu mam spis prumernou a misto boxu a fotbalu uprednostnuju jiny sporty, ale jinak ve sve zodpovedne nalajnovane spolecensky uznavane forme zivota si najdu misto pro neonove barvy a poniky (a porad se ta nika zvetsuje, nejak se roztahujou mrsky jedny duhovy) a btw zbrane mam hoodne rad....
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack
(19.01.2015, 14:23)Cwossie Napsal(a): Když jsem zhlédla celou jednu epizodu, tak jsem se však navzdory svým obavám necítila, jako kdyby někdo dvacet minut urážel moji inteligenci. D
Tohle bylo obrovské plus i v mém případě. Po dlouhé době lehký, barevný a pozitivní seriál, který nepůsobí jako pokus o transorbitální lobotomii.
Jinak si myslím, že každý si může v MLP najít to svoje. Někdo má rád poníky; někdo hledá něco, u čeho může odpočívat, aniž by mu to v jednom kuse připomínalo nedořešené nepříjemnosti a problémy, se kterými se potýká v životě; někdo hledá v MLP únik do utopie a někdo má prostě rád ten plot. Myslím, že FiM nabízí dost veliký záběr motivů a témat, které můžou zaujmout velmi široké spektrum diváků, ale zároveň ty své složky ani nevyhání až do takových extrémů, které by naopak některé skupiny odrazovaly.
Cynik, pokrytec, ignorant, flegmatik, egoista. To jsou mé klady. Mám však i zápory.
Když vás uprostřed noci vzbudí syčící kozí lebka co seskočila z nočního stolku a utekla na pavoučích nohou, bude se vám spát mnohem lépe když zjistíte, kam to sakra zalezla.