14.02.2018, 13:55
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 14.02.2018, 16:41 uživatelem Martin. Edited 10 times in total.)
Kontrolní otázka, soudruzi 
Co je lepší? Toto:
nebo toto:
?
Odpověď? [spoiler: Obojí stojí za dred]
Pche, prý konkurence posouvá lidstvo kupředu. Jenže, komu záleží na nějakém lidstvu? Copak jsme mravenci, nebo včely? https://www.youtube.com/watch?v=EnULSmNbCuo (mravenec žije pro kolonii, bojuje za kolonii, zemře pro kolonii!) Nemělo by nám záležet na každém jedinci, na sobě samém?
Našel jsem "skvělé" video, které ukazuje, proč socialismus nefunguje:
Má jen pár nepřesností
Učitel začal průměrovat známky studentů, aby dokázal, proč socialismus nefunguje. OK, to je zajímavé. Takže my z kapitalismu uděláme kočkopsa (totiž zamícháme tam jen rovnost příjmů). To samozřejmě fungovat nebude Bod 1 skutečně platí: legislativou nemůžete vyřešit nic.
Bod 2 nám jaksi záhadně stále vynechává technologický pokrok. Je koncipován tak, aby vyvolával polarizaci společnosti. Označuje všechny ty, kdo nechtějí pracovat, za třídní nepřátele. Toto skutečně nefunguje, protože jak jsme viděli, jsou to praktiky komunistického režimu a ten zkolaboval.
Bod tři je také pravdivý: vláda nemůže dát nikomu nic, aby si to nejdříve nevzala od někoho jiného. Totéž platí i o kapitalistech. Kapitalista nemůže rozdělit nic, co si předem nevzal buď ze společného koláče (planeta) a nebo z práce pracujících. Toto je skutečně dlouhodobě nefunkční model přerozdělování.
Bod 4 opět platí: nelze rozmnožit bohatství tím, že se rozdělí. Jen mi není jasné, co má toto společného se socialismem? Nebo kapitalismem. Vlastně mi vůbec není jasné, jak v uzavřeném systému (planeta) chcete něco rozmnožovat? Z hlediska objemu hmoty a energie se nic nezmění. Jo, pokud si myslíme, že bohatství=peníze a nepovažujeme za bohatství třeba čistý vzduch nebo pitnou vodu, tak ano, v tomto případě skutečně množíme "bohatství".
Bod 5 opět zapomíná na technologický pokrok. Nevím, proč by se o lidi měli nutně vždy starat zase jen lidi? Jo, kdyby tento argument řekl někdo v době Karla IV, tak to beru. Ale už to, že autor použil na distribuci a výrobu videa počítač, jaksi ukazuje, že je buď trochu mimo a nebo záměrně mlží.
A celé video vůbec neoperuje s jedním podstatným faktem: vlastně zcela vypouští možnost, že by kdokoliv na této planetě pracoval nebo dokonce i studoval bez toho, aby mu za to někdo jiný něco dával. Jako kdyby snad neexistovala možnost, že by si člověk své potřeby naplnil sám. Například mě baví kreslit, chci kreslit, tak se naučím kreslit. Budu kreslit. Nikde v tomto řetězci není potřeba vkládat tam peníze. Nebo mě baví být se zvířaty. Musím se tedy o ně umět starat. Musím se tedy vzdělat, abych toho byl schopen. Chci se dostat na Mars, takže se musím naučit něco z fyziky, a dalších oborů. Stejně jako že neexistují lidé, kteří tvoří filmy, obrázky a zdarma je pouští do světa (čili, ostatní získají výsledek jejich práce bez práce). Vlastně ani neexistují ochotnická divadla.. nebo dobrovolníci v humanitárních organizacích..
Pochopitelně, neexistuje reálná možnost skočit z kapitalismu rovnýma nohama přímo do systému jiného, kde práce není povinná. To by skutečně nefungovalo. V tom případě je ale video zavádějící. Takový systém by fungoval, ne ale každý přechod do něj. Když by zítra nikdo nemusel do práce, společnost se rychle zhroutí, protože není vybudovaná infrastruktura.
Ale to je stejné, jako kdybyste chtěli z doby před kapitalismem skočit ze dne na den do kapitalismu. Všichni by přestali dělat všechno, z hromady lidí by se stali kuchaři, z jiných právníci, z jiných burzovní makléři a nastoupili by do práce.. vlastně moment nenastoupili. Nikde totiž nestojí hromada továren, nejsou připravené tržní mechanismy, nejsou akciové trhy.. každá změna je postupná (což nevylučuje lidem připomínat, že by se o ní měli snažit a tím ji urychlit - směr vývoje ale už tak dobře ovlivnit nelze, vyleze z toho jen to, na co budou lidé připraveni). Když chcete mít společnost bez nutnosti práce, musíte to dělat globálně (nejen na úrovni státu). Musíte v přechodné fázi stanovit klíčová odvětví, která jsou nutná, a ta zvýhodnit.
Všichni by například dostali nepodmíněný příjem, ale ti, kdo by pracovali v zemědělství či robotice by k němu dostávali další mzdu. To je jasná motivace něco dělat, ale zároveň nezavádí povinnost pracovat. Jen tyto sektory by postupně procházely automatizací, a kde by se dosáhlo jisté úrovně by již zaměstnanci nebyli třeba, tedy by nebylo třeba jim dávat extra mzdu. Mohli by buď odejít do důchodu a nebo do jiného sektoru. Automatizací jednoho sektoru by se zajistilo, že jeho produkty by byly z dnešního pohledu levnější, takže za stejnou základní mzdu by si jich mohli dovolit lidé víc. A jak by toto postupovalo, čím dál tím víc sektorů by produkovalo automaticky čím dál tím levnější (dostupnější) zboží (přitom kvalita by nejspíš rostla, protože by se neřešil odbyt, ale samotná výroba) a jednou by to došlo do stavu, kdy by cena jednotlivého zboží se limitně blížila nule, zatímco počet pracovníků v různých odvětvích rovněž, a šlo by už spíš jen o "fanoušky", kteří by odmítli sedět doma a "nic" nedělat.. v takové době se musí nutně dojít k závěru, že cenovka je přežitek, protože je tak malá, že ani nestojí za řeč.
A ti lidé, co zůstali doma? Co se stalo se společností, které se uvolnili ruce? Když díky technologickému pokroku mohlo část lidí odejít z polí? Rozkvět umění, vědy, mechanizace.. to mi nezní jako úpadek. Leda byste si mysleli, že když lidem ulehčíte od práce (starověk, středověk, novověk) a vznikne z toho moderní doba, že to je úpadek.
Kromě toho, stačí se podívat na vývoj historie řekněme od 19. století až doteď a to i jen v těch kapitalistických zemím, a všimneme si, že nic jako statitický kapitalismus, který dosáhl svého vrcholu, dokonalosti, vlastně neexistuje, a ač se to nezdá, ono to pomalu směřuje k něčemu, co bychom mohli hodně nepřesně nazvat technologický marxismus (ve smyslu, že zde máme sice soukromý výrobní kapitál, ale také socialní stát), byť se to zatím dělo tak pomalu, že si toho těžko všímáme (kdo by chtěl zažít čistý kapitalismus, musel by se vrátit tak do 18. - 19. století třeba do Anglie , a nemluvím teď o technologické vyspělosti - ale i tady nelze kapitalismus obviňovat, protože v té době prostě nebyla "morálně" vyspělá společnost, která si neuvědomovala třeba neudržitelnost otroctví)
https://www.youtube.com/watch?v=oUrZqqKJz4Q
https://www.youtube.com/watch?v=X6irqQwqhrk
Všimněte si jedné věci z posledního videa ohledně spojení kapitalismu, konkurence a kvality. Teoreticky je to funkční a úžasná myšlenka. Tak ale kde se všechno pohnojilo? U spotřebitelů! Protože ti přestali požadovat kvalitu a místo toho šli po ceně... (na druhou stranu je pochopitelné, proč bychom si měli vybírat mezi levným šmejdem a nedosažitelně drahou kvalitou ve smyslu, že si buď koupím 1000 různých levných věcí a nebo 1 drahou, byť kvalitní, ale to je jako jet na dovolenou, a první měsíc si koupit levou pneumatiku, druhý měsíc pravou, a jednou se jistě dopracujeme k celému autu).
Co je lepší? Toto:nebo toto:
?
Odpověď? [spoiler: Obojí stojí za dred]
Pche, prý konkurence posouvá lidstvo kupředu. Jenže, komu záleží na nějakém lidstvu? Copak jsme mravenci, nebo včely? https://www.youtube.com/watch?v=EnULSmNbCuo (mravenec žije pro kolonii, bojuje za kolonii, zemře pro kolonii!) Nemělo by nám záležet na každém jedinci, na sobě samém?
Našel jsem "skvělé" video, které ukazuje, proč socialismus nefunguje:
Má jen pár nepřesností
Učitel začal průměrovat známky studentů, aby dokázal, proč socialismus nefunguje. OK, to je zajímavé. Takže my z kapitalismu uděláme kočkopsa (totiž zamícháme tam jen rovnost příjmů). To samozřejmě fungovat nebude
Bod 1 skutečně platí: legislativou nemůžete vyřešit nic.Bod 2 nám jaksi záhadně stále vynechává technologický pokrok. Je koncipován tak, aby vyvolával polarizaci společnosti. Označuje všechny ty, kdo nechtějí pracovat, za třídní nepřátele. Toto skutečně nefunguje, protože jak jsme viděli, jsou to praktiky komunistického režimu a ten zkolaboval.
Bod tři je také pravdivý: vláda nemůže dát nikomu nic, aby si to nejdříve nevzala od někoho jiného. Totéž platí i o kapitalistech. Kapitalista nemůže rozdělit nic, co si předem nevzal buď ze společného koláče (planeta) a nebo z práce pracujících. Toto je skutečně dlouhodobě nefunkční model přerozdělování.
Bod 4 opět platí: nelze rozmnožit bohatství tím, že se rozdělí. Jen mi není jasné, co má toto společného se socialismem? Nebo kapitalismem. Vlastně mi vůbec není jasné, jak v uzavřeném systému (planeta) chcete něco rozmnožovat? Z hlediska objemu hmoty a energie se nic nezmění. Jo, pokud si myslíme, že bohatství=peníze a nepovažujeme za bohatství třeba čistý vzduch nebo pitnou vodu, tak ano, v tomto případě skutečně množíme "bohatství".
Bod 5 opět zapomíná na technologický pokrok. Nevím, proč by se o lidi měli nutně vždy starat zase jen lidi? Jo, kdyby tento argument řekl někdo v době Karla IV, tak to beru. Ale už to, že autor použil na distribuci a výrobu videa počítač, jaksi ukazuje, že je buď trochu mimo a nebo záměrně mlží.
A celé video vůbec neoperuje s jedním podstatným faktem: vlastně zcela vypouští možnost, že by kdokoliv na této planetě pracoval nebo dokonce i studoval bez toho, aby mu za to někdo jiný něco dával. Jako kdyby snad neexistovala možnost, že by si člověk své potřeby naplnil sám. Například mě baví kreslit, chci kreslit, tak se naučím kreslit. Budu kreslit. Nikde v tomto řetězci není potřeba vkládat tam peníze. Nebo mě baví být se zvířaty. Musím se tedy o ně umět starat. Musím se tedy vzdělat, abych toho byl schopen. Chci se dostat na Mars, takže se musím naučit něco z fyziky, a dalších oborů. Stejně jako že neexistují lidé, kteří tvoří filmy, obrázky a zdarma je pouští do světa (čili, ostatní získají výsledek jejich práce bez práce). Vlastně ani neexistují ochotnická divadla.. nebo dobrovolníci v humanitárních organizacích..
Pochopitelně, neexistuje reálná možnost skočit z kapitalismu rovnýma nohama přímo do systému jiného, kde práce není povinná. To by skutečně nefungovalo. V tom případě je ale video zavádějící. Takový systém by fungoval, ne ale každý přechod do něj. Když by zítra nikdo nemusel do práce, společnost se rychle zhroutí, protože není vybudovaná infrastruktura.
Ale to je stejné, jako kdybyste chtěli z doby před kapitalismem skočit ze dne na den do kapitalismu. Všichni by přestali dělat všechno, z hromady lidí by se stali kuchaři, z jiných právníci, z jiných burzovní makléři a nastoupili by do práce.. vlastně moment
nenastoupili. Nikde totiž nestojí hromada továren, nejsou připravené tržní mechanismy, nejsou akciové trhy.. každá změna je postupná (což nevylučuje lidem připomínat, že by se o ní měli snažit a tím ji urychlit - směr vývoje ale už tak dobře ovlivnit nelze, vyleze z toho jen to, na co budou lidé připraveni). Když chcete mít společnost bez nutnosti práce, musíte to dělat globálně (nejen na úrovni státu). Musíte v přechodné fázi stanovit klíčová odvětví, která jsou nutná, a ta zvýhodnit.Všichni by například dostali nepodmíněný příjem, ale ti, kdo by pracovali v zemědělství či robotice by k němu dostávali další mzdu. To je jasná motivace něco dělat, ale zároveň nezavádí povinnost pracovat. Jen tyto sektory by postupně procházely automatizací, a kde by se dosáhlo jisté úrovně by již zaměstnanci nebyli třeba, tedy by nebylo třeba jim dávat extra mzdu. Mohli by buď odejít do důchodu a nebo do jiného sektoru. Automatizací jednoho sektoru by se zajistilo, že jeho produkty by byly z dnešního pohledu levnější, takže za stejnou základní mzdu by si jich mohli dovolit lidé víc. A jak by toto postupovalo, čím dál tím víc sektorů by produkovalo automaticky čím dál tím levnější (dostupnější) zboží (přitom kvalita by nejspíš rostla, protože by se neřešil odbyt, ale samotná výroba) a jednou by to došlo do stavu, kdy by cena jednotlivého zboží se limitně blížila nule, zatímco počet pracovníků v různých odvětvích rovněž, a šlo by už spíš jen o "fanoušky", kteří by odmítli sedět doma a "nic" nedělat.. v takové době se musí nutně dojít k závěru, že cenovka je přežitek, protože je tak malá, že ani nestojí za řeč.
A ti lidé, co zůstali doma? Co se stalo se společností, které se uvolnili ruce? Když díky technologickému pokroku mohlo část lidí odejít z polí? Rozkvět umění, vědy, mechanizace.. to mi nezní jako úpadek. Leda byste si mysleli, že když lidem ulehčíte od práce (starověk, středověk, novověk) a vznikne z toho moderní doba, že to je úpadek.
Kromě toho, stačí se podívat na vývoj historie řekněme od 19. století až doteď a to i jen v těch kapitalistických zemím, a všimneme si, že nic jako statitický kapitalismus, který dosáhl svého vrcholu, dokonalosti, vlastně neexistuje, a ač se to nezdá, ono to pomalu směřuje k něčemu, co bychom mohli hodně nepřesně nazvat technologický marxismus (ve smyslu, že zde máme sice soukromý výrobní kapitál, ale také socialní stát), byť se to zatím dělo tak pomalu, že si toho těžko všímáme (kdo by chtěl zažít čistý kapitalismus, musel by se vrátit tak do 18. - 19. století třeba do Anglie , a nemluvím teď o technologické vyspělosti - ale i tady nelze kapitalismus obviňovat, protože v té době prostě nebyla "morálně" vyspělá společnost, která si neuvědomovala třeba neudržitelnost otroctví)
https://www.youtube.com/watch?v=oUrZqqKJz4Q
https://www.youtube.com/watch?v=X6irqQwqhrk
Všimněte si jedné věci z posledního videa ohledně spojení kapitalismu, konkurence a kvality. Teoreticky je to funkční a úžasná myšlenka. Tak ale kde se všechno pohnojilo? U spotřebitelů! Protože ti přestali požadovat kvalitu a místo toho šli po ceně... (na druhou stranu je pochopitelné, proč bychom si měli vybírat mezi levným šmejdem a nedosažitelně drahou kvalitou ve smyslu, že si buď koupím 1000 různých levných věcí a nebo 1 drahou, byť kvalitní, ale to je jako jet na dovolenou, a první měsíc si koupit levou pneumatiku, druhý měsíc pravou, a jednou se jistě dopracujeme k celému autu).