16.07.2018, 12:01
TVP se stroji je "jen pokračování" kapitalismu (alespoň zpočátku)
Jestli dokáží stroje vypěstovat jídlo, je šuma fuk, že žádný člověk nebude nucen pracovat v zemědělství nebo potravinářství - nás to neohrozí. A pokud danou činnost stroje nezvládnou? Je otázka, zda je pro život lidí nutná (a to myslím včetně "zábavy"). Pokud je, tak proč jí nezvládnou? Možná jsou zatím jen špatně navržené. Nebo ta činnost je špatně řešená (u mnoha odvětví lidské činnosti se časem našel mnohem efektivnější způsob, jak ji vykonávat).
A jestli ta činnost není pro přežití lidí potřebná? Tak nechte na lidech, jestli jí chtějí dělat nebo ne! Jestli právníci nedostanou peníze, a tedy nikdo nebude chtít právníka dělat, protože v daném světě ani nebude potřeba se soudit, asi ta činnost není pro lidi vůbec důležitá, když jí nikdo nechce dělat
Kdyby nikoho nebavilo točit filmy, tak se prostě nebudou točit ani filmy. Nebudeme vytvářet přeci umělá zaměstnání (vivat anarchokapitalismus). Ale zrovna u těch filmů pochybuji, že by je nikdo netočil. Točí se už dnes, a nikdo za to peníze nebere (fanoušci). Jen si musí koupit vybavení. Ale ta možnost by tu přeci byla. Jednoduše by využili svůj ekvivalent zdrojů. Holt by si "nekoupili" supersport, ale videostřižnu a kameru. Stále by se museli rozhodnout, co budou chtít (to je teď funkce trhu, ne peníze), ale už nebudou muset kvůli tomu věnovat svůj čas něčemu, co jim nepřináší osobní růst a užitek.
Přerozdělování zdrojů bez nutnosti pracovat
Je to v podstatě jen pokračování kapitalismu, žádný socialismus. Ve své podstatě jde zase jen o "peněžní" ekonomiku. Jediný rozdíl je v tom, že každý člověk bude mít své konto a jeho obsah bude daný ne tím, jak moc pracuje a co dělá, ale už jen tím, že se narodil a existuje.
A "cena" výrobků bude prostě daná jejich počtem (dostupností). Pokud se na světě vyrobí sto praček, tisíc rohlíků a deset jachet, tak nám to dává 1110 jednotek. Když by na světě byli 2 lidé, každý by dostal přiděleno 555 jednotek. A cena výrobku je nepřímo úměrná počtu jednotek dané kategorie. Rohlík stojí 1100/1000=1,1 jednotky, zatímco jachta 500 jednotek. Bez ohledu na to, zda daný člověk pracuje, si prostě může koupit jachtu a ještě mu zbyde na rohlíky. Ale když by chtěl pračku, už mu nezbyde na jachtu a bude si muset počkat do dalšího období.
Toto je pochopitelně velmi zjednodušené. Jen mě to zrovna napadlo, a nejspíš to ani není můj nápad, jen jsem něco někde četl a poskládal z toho toto. Cena jachty by samozřejmě musela spíš odrážet vzácnost zdrojů, které se na ní použijí a výrobní kapacity, které se musí použít. A samozřejmě zohlednit aktuální stav výroby.
Pokud by celá planeta kupovala jen rohlíky, tak logicky není zájem o kovy a plast na tu jachtu, čili jejich "cena" je nízká ("nabídka" převyšuje poptávku), ale její výroba by potřebovala část kapacity, která by se buď musela vzít od rohlíků a nebo přistavět. Dokud by ale jachtu nikdo nechtěl, tak by se ani nevyráběla.
A co kdyby byl na světě nějaký vzácný výrobek, který by stál víc, než kolik by měl člověk přiděleno kreditů? Mohl by zkusit "pracovat". Dělal by prostě něco, co by ostatní lidé ocenili, a ti by mu předali část svých kreditů. Opět v tom nevidím nic komunistického, smrdí to kapitalismem na sto honů, ale vzhledem k tomu, že má zde člověk zaručeno právo na život už jen svou existencí (a ne tím, co a jak dělá) je svým způsobem pokrok (blíží se tomu nepodmíněný zaručený příjem, jen ten není podíl na světovém bohatství, ale spíš taková almužna - jeho výše neodráží dostupnost zboží na planetě nebo vzácnost zdrojů).
Jak by se systém zachoval, kdyby někdo utratil všechny kredity za blbosti a už mu nezbylo na jídlo? Inu, takový člověk je buď psichycky nemocný a nebo negramotný (v tomto případě finančně). Takoví lidé by byli léčeni a dovzděláváni. V nejhorším případě by jim musel systém vyčlenit nějakou rezervu, kterou by nemohli utratit za nepotřebné věci (např. pokud by měli hlad, tak by prioritně potřebovali jídlo a ne jachtu). Pokud uznáme, že lidský život je nenahraditelný, měli bychom jej chránit i proti člověku samotnému, pokud by to bylo jeho blbostí (například dnes možnost prohlásit člověka nesvéprávným, aby například nemohl být donucen podepsat pro něj nevýhodnou smlouvu).
Tady už zacházím do složitostí, protože třeba sám nevím, jak by se stanovila cena jachty, kdyby jí najednou každý chtěl. Přepočítala by se její cena? To by nedávalo moc smysl, protože by pak byla nedostupná prakticky všem. Nejspíš by se musel zavést jednoduše pořadník, stejně jako dnes. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Cena by tedy stále závisela na zdrojích, které jachta spotřebuje, a to by se nejspíš nezměnilo, ale vzhledem k tomu, že by o ně byl teď větší zájem než o rohlíky, část výrobní kapacity by se vyčlenila na jachty, a tedy by paradoxně jejich cena mohla i klesnout (chce to víc lidí, takže tomu přidělíme výrobní kapacity a tím pádem demokraticky odhlasujeme, že nebudeme trestat většinu lidí větší cenou - naopak, mírně stoupne cena rohlíků, protože jejich kupci budou prostě v menšině, jen to nebude tak znatelné, protože zdroje se nejspíš budou na "ceně" podílet mnohem větší částí než přidělená výrobní kapacita - nehledě na to, že rohlíky a jachty si nejspíš konkurovat nebudou, ale dal jsem to jen jako zjednodušený příklad).
Něco takového není nijak zvlášť vyspělý algoritmus, na který by byla potřeba vesmírná (dnes neexistující) AI, ale spíše kupa vzorečků přepočtu koeficientů, sledování dostupných zdrojů, aktuální výroby, kapacity, a požadavků, a samořejmě hromada programových větví typu "pokud platí toto, uděláme toto", kterých bude sice pro běžného člověka nepředstavitelné množství, ale není problém je zvládnout při dostatečně výkonných počítačích (a těm se dá naštěstí výkon zvyšovat tím, že je propujujete do sítí).
TVP nutně nevyžaduje složitou AI, stejně jako není potřebná dnes
Skutečně není problém napsat takový software, který zohlední "všechno", jen bude plný IFů. A kdyby náhodou neuměl všechno, není přeci problém ho dopsat (pokud je to Open Software). Ostatně, i mnohé velmi jednoduché vzorečky jsou náročné spíš na výkon a čas, než na vyspělost inteligence, která je počítá.
Stačí si jako příklad uvést výpočet čísla Pí na co nejvíc míst: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%AD_(%...%A9%C5%99e
Už na příkladu šifrování je vidět, že počítače svým výkonem daleko přesáhly možnosti nejen jednotlivých lidí, ale i celého lidstva (nevyluštili jsme sami ani Enigmu, natož dnešní šifrovací algoritmy a přitom pro počítače je to rutina, která jim zabírá téměř nulový čas - to proto, že počítače jsou na zpracování dat již dost rychlé, zatímco lidský mozek je už desetitisíce let stále stejný).
Takový systém by se nenapsal ze dne na den. Spíš by se napsaly programy na sledování poptávky, programy na sledování stavu skladů, zdrojů a výroby, a to by se postupně zaštiťovalo nějakým "vyšším" programem. Tím nemám na mysli nutně vyspělou AI, jako spíš program, který přerozděluje a nastavuje "ceny" podle dat, která mu předchroustaly jiné počítače a programy.
Není to nic víc, než dnešní internet, kde si jako "zdroje" můžete představit datové packety. Internet je decentralizovaný, a přesto se navenek chová jako jedna síť, či chcete-li, jeden počítač. A fungoval už v době, kdy o nějaké vyspělejší AI možná snili tak akorát filmaři.
Od té doby počet uživatelů a nabízených služeb (tedy i objem přenášených dat) vzrostl víc než násobně a přesto to počítače stíhají. Divné, co?
Nepodceňujte stroje tím, že říkáte, že by nezvládly organizovat celou planetu. Ostatně to dělají už dnes.. Fungují jako lidské tělo.
Navenek jsme to my, jakýsi superpočítač, ale když se podíváte dovnitř, najdete tam spoustu "izolovaných" primitivních procesů, které si často fungují sami pro sebe. Srdce se nestará o bakterie ve střevech, mozek neřídí každou buňku v těle. Přesto to funguje, a nepotřebujete žádný superpočítač, který by sám řídil všechno.
Organizaci zvládají i ty nejprimitivnější organismy na světě, tak ze sebe nedělejte hlupáka výroky, že počítače nikdy nic takového nezvládnou. To není otázka nějaké budoucnosti. To je už dávná minulost. Bez toho, aby počítače spravovaly zdroje, by nikdy žádná naše vyspělá civilizace v současném stavu neexistovala. To jediné, co chybí, je sjednotit rozhraní (aby nepoužíval každý výrobek jiný jazyk, jiné konektory, jiné napájení, atd.) a sdílet opravdu všechny informace, které jsou nyní dostupné.
Není to o tom, že bychom nesledovali zdroje. Většina firem zdroje sleduje, ale jen ty svoje a ve své oblasti. Tedy my nepotřebujeme přidávat něco extra velkého. Nám stačí už jen dané informace propojit. A pokud internet dokáže sjednotit do jednoho celku něco tak datově náročného, jako jsou videa (You Tube, DailyMotion), nebude problém sjednotit ani databáze zdrojů.
Takové průměrné video má přenosovou rychlost 2500 kbps, tedy takových 100 stran textu nebo čísel za vteřinu. A to už je dost údajů. Vzhledem k tomu, že netřeba předpokládat, že by se například množství rudy měnilo každou vteřinu, některé údaje bude třeba aktualizovat například jen každou minutu (a to třeba jen na počítačovém systému, který bude sledovat rudu - a teprve na něj se obrátí další počítač, když bude skutečně údaj potřebovat), a za minutu se dá už přenést ohromné množstsví dat.
A teď si vemte, že toto máte 1 video (a u HD a lepších videích se bavíme klidně o 20.000 kbps). A kolik uživatelů si současně pouští videa na You Tube? To už vám mozek nebere, že? Tak proč by se takový systém nemohl starat o správu zdrojů? Očividně na to výkon je: http://www.internetlivestats.com/one-second/ Nepodceňujte sílu Temné strany
Jestli dokáží stroje vypěstovat jídlo, je šuma fuk, že žádný člověk nebude nucen pracovat v zemědělství nebo potravinářství - nás to neohrozí. A pokud danou činnost stroje nezvládnou? Je otázka, zda je pro život lidí nutná (a to myslím včetně "zábavy"). Pokud je, tak proč jí nezvládnou? Možná jsou zatím jen špatně navržené. Nebo ta činnost je špatně řešená (u mnoha odvětví lidské činnosti se časem našel mnohem efektivnější způsob, jak ji vykonávat).
A jestli ta činnost není pro přežití lidí potřebná? Tak nechte na lidech, jestli jí chtějí dělat nebo ne! Jestli právníci nedostanou peníze, a tedy nikdo nebude chtít právníka dělat, protože v daném světě ani nebude potřeba se soudit, asi ta činnost není pro lidi vůbec důležitá, když jí nikdo nechce dělat
Kdyby nikoho nebavilo točit filmy, tak se prostě nebudou točit ani filmy. Nebudeme vytvářet přeci umělá zaměstnání (vivat anarchokapitalismus). Ale zrovna u těch filmů pochybuji, že by je nikdo netočil. Točí se už dnes, a nikdo za to peníze nebere (fanoušci). Jen si musí koupit vybavení. Ale ta možnost by tu přeci byla. Jednoduše by využili svůj ekvivalent zdrojů. Holt by si "nekoupili" supersport, ale videostřižnu a kameru. Stále by se museli rozhodnout, co budou chtít (to je teď funkce trhu, ne peníze), ale už nebudou muset kvůli tomu věnovat svůj čas něčemu, co jim nepřináší osobní růst a užitek.
Přerozdělování zdrojů bez nutnosti pracovat
Je to v podstatě jen pokračování kapitalismu, žádný socialismus. Ve své podstatě jde zase jen o "peněžní" ekonomiku. Jediný rozdíl je v tom, že každý člověk bude mít své konto a jeho obsah bude daný ne tím, jak moc pracuje a co dělá, ale už jen tím, že se narodil a existuje.
A "cena" výrobků bude prostě daná jejich počtem (dostupností). Pokud se na světě vyrobí sto praček, tisíc rohlíků a deset jachet, tak nám to dává 1110 jednotek. Když by na světě byli 2 lidé, každý by dostal přiděleno 555 jednotek. A cena výrobku je nepřímo úměrná počtu jednotek dané kategorie. Rohlík stojí 1100/1000=1,1 jednotky, zatímco jachta 500 jednotek. Bez ohledu na to, zda daný člověk pracuje, si prostě může koupit jachtu a ještě mu zbyde na rohlíky. Ale když by chtěl pračku, už mu nezbyde na jachtu a bude si muset počkat do dalšího období.
Toto je pochopitelně velmi zjednodušené. Jen mě to zrovna napadlo, a nejspíš to ani není můj nápad, jen jsem něco někde četl a poskládal z toho toto. Cena jachty by samozřejmě musela spíš odrážet vzácnost zdrojů, které se na ní použijí a výrobní kapacity, které se musí použít. A samozřejmě zohlednit aktuální stav výroby.
Pokud by celá planeta kupovala jen rohlíky, tak logicky není zájem o kovy a plast na tu jachtu, čili jejich "cena" je nízká ("nabídka" převyšuje poptávku), ale její výroba by potřebovala část kapacity, která by se buď musela vzít od rohlíků a nebo přistavět. Dokud by ale jachtu nikdo nechtěl, tak by se ani nevyráběla.
A co kdyby byl na světě nějaký vzácný výrobek, který by stál víc, než kolik by měl člověk přiděleno kreditů? Mohl by zkusit "pracovat". Dělal by prostě něco, co by ostatní lidé ocenili, a ti by mu předali část svých kreditů. Opět v tom nevidím nic komunistického, smrdí to kapitalismem na sto honů, ale vzhledem k tomu, že má zde člověk zaručeno právo na život už jen svou existencí (a ne tím, co a jak dělá) je svým způsobem pokrok (blíží se tomu nepodmíněný zaručený příjem, jen ten není podíl na světovém bohatství, ale spíš taková almužna - jeho výše neodráží dostupnost zboží na planetě nebo vzácnost zdrojů).
Jak by se systém zachoval, kdyby někdo utratil všechny kredity za blbosti a už mu nezbylo na jídlo? Inu, takový člověk je buď psichycky nemocný a nebo negramotný (v tomto případě finančně). Takoví lidé by byli léčeni a dovzděláváni. V nejhorším případě by jim musel systém vyčlenit nějakou rezervu, kterou by nemohli utratit za nepotřebné věci (např. pokud by měli hlad, tak by prioritně potřebovali jídlo a ne jachtu). Pokud uznáme, že lidský život je nenahraditelný, měli bychom jej chránit i proti člověku samotnému, pokud by to bylo jeho blbostí (například dnes možnost prohlásit člověka nesvéprávným, aby například nemohl být donucen podepsat pro něj nevýhodnou smlouvu).
Tady už zacházím do složitostí, protože třeba sám nevím, jak by se stanovila cena jachty, kdyby jí najednou každý chtěl. Přepočítala by se její cena? To by nedávalo moc smysl, protože by pak byla nedostupná prakticky všem. Nejspíš by se musel zavést jednoduše pořadník, stejně jako dnes. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Cena by tedy stále závisela na zdrojích, které jachta spotřebuje, a to by se nejspíš nezměnilo, ale vzhledem k tomu, že by o ně byl teď větší zájem než o rohlíky, část výrobní kapacity by se vyčlenila na jachty, a tedy by paradoxně jejich cena mohla i klesnout (chce to víc lidí, takže tomu přidělíme výrobní kapacity a tím pádem demokraticky odhlasujeme, že nebudeme trestat většinu lidí větší cenou - naopak, mírně stoupne cena rohlíků, protože jejich kupci budou prostě v menšině, jen to nebude tak znatelné, protože zdroje se nejspíš budou na "ceně" podílet mnohem větší částí než přidělená výrobní kapacita - nehledě na to, že rohlíky a jachty si nejspíš konkurovat nebudou, ale dal jsem to jen jako zjednodušený příklad).
Něco takového není nijak zvlášť vyspělý algoritmus, na který by byla potřeba vesmírná (dnes neexistující) AI, ale spíše kupa vzorečků přepočtu koeficientů, sledování dostupných zdrojů, aktuální výroby, kapacity, a požadavků, a samořejmě hromada programových větví typu "pokud platí toto, uděláme toto", kterých bude sice pro běžného člověka nepředstavitelné množství, ale není problém je zvládnout při dostatečně výkonných počítačích (a těm se dá naštěstí výkon zvyšovat tím, že je propujujete do sítí).
TVP nutně nevyžaduje složitou AI, stejně jako není potřebná dnes
Skutečně není problém napsat takový software, který zohlední "všechno", jen bude plný IFů. A kdyby náhodou neuměl všechno, není přeci problém ho dopsat (pokud je to Open Software). Ostatně, i mnohé velmi jednoduché vzorečky jsou náročné spíš na výkon a čas, než na vyspělost inteligence, která je počítá.
Stačí si jako příklad uvést výpočet čísla Pí na co nejvíc míst: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%AD_(%...%A9%C5%99e
Už na příkladu šifrování je vidět, že počítače svým výkonem daleko přesáhly možnosti nejen jednotlivých lidí, ale i celého lidstva (nevyluštili jsme sami ani Enigmu, natož dnešní šifrovací algoritmy a přitom pro počítače je to rutina, která jim zabírá téměř nulový čas - to proto, že počítače jsou na zpracování dat již dost rychlé, zatímco lidský mozek je už desetitisíce let stále stejný).
Takový systém by se nenapsal ze dne na den. Spíš by se napsaly programy na sledování poptávky, programy na sledování stavu skladů, zdrojů a výroby, a to by se postupně zaštiťovalo nějakým "vyšším" programem. Tím nemám na mysli nutně vyspělou AI, jako spíš program, který přerozděluje a nastavuje "ceny" podle dat, která mu předchroustaly jiné počítače a programy.
Není to nic víc, než dnešní internet, kde si jako "zdroje" můžete představit datové packety. Internet je decentralizovaný, a přesto se navenek chová jako jedna síť, či chcete-li, jeden počítač. A fungoval už v době, kdy o nějaké vyspělejší AI možná snili tak akorát filmaři.
Od té doby počet uživatelů a nabízených služeb (tedy i objem přenášených dat) vzrostl víc než násobně a přesto to počítače stíhají. Divné, co?
Nepodceňujte stroje tím, že říkáte, že by nezvládly organizovat celou planetu. Ostatně to dělají už dnes.. Fungují jako lidské tělo.Navenek jsme to my, jakýsi superpočítač, ale když se podíváte dovnitř, najdete tam spoustu "izolovaných" primitivních procesů, které si často fungují sami pro sebe. Srdce se nestará o bakterie ve střevech, mozek neřídí každou buňku v těle. Přesto to funguje, a nepotřebujete žádný superpočítač, který by sám řídil všechno.
Organizaci zvládají i ty nejprimitivnější organismy na světě, tak ze sebe nedělejte hlupáka výroky, že počítače nikdy nic takového nezvládnou. To není otázka nějaké budoucnosti. To je už dávná minulost. Bez toho, aby počítače spravovaly zdroje, by nikdy žádná naše vyspělá civilizace v současném stavu neexistovala. To jediné, co chybí, je sjednotit rozhraní (aby nepoužíval každý výrobek jiný jazyk, jiné konektory, jiné napájení, atd.) a sdílet opravdu všechny informace, které jsou nyní dostupné.
Není to o tom, že bychom nesledovali zdroje. Většina firem zdroje sleduje, ale jen ty svoje a ve své oblasti. Tedy my nepotřebujeme přidávat něco extra velkého. Nám stačí už jen dané informace propojit. A pokud internet dokáže sjednotit do jednoho celku něco tak datově náročného, jako jsou videa (You Tube, DailyMotion), nebude problém sjednotit ani databáze zdrojů.
Takové průměrné video má přenosovou rychlost 2500 kbps, tedy takových 100 stran textu nebo čísel za vteřinu. A to už je dost údajů. Vzhledem k tomu, že netřeba předpokládat, že by se například množství rudy měnilo každou vteřinu, některé údaje bude třeba aktualizovat například jen každou minutu (a to třeba jen na počítačovém systému, který bude sledovat rudu - a teprve na něj se obrátí další počítač, když bude skutečně údaj potřebovat), a za minutu se dá už přenést ohromné množstsví dat.
A teď si vemte, že toto máte 1 video (a u HD a lepších videích se bavíme klidně o 20.000 kbps). A kolik uživatelů si současně pouští videa na You Tube? To už vám mozek nebere, že? Tak proč by se takový systém nemohl starat o správu zdrojů? Očividně na to výkon je: http://www.internetlivestats.com/one-second/ Nepodceňujte sílu Temné strany