Hlasování: Chcete déle čekat na delší kapitolu, nebo kratší dobu na kratší část?
Když bude kapitola delší, počkám.
Jsem nedočkavý dalšího dílu, klidně ať je jen na dvě, tři stránky
Zkus to zprůměrovat.
[Ukázat výsledky]
 
 
Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 4.5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Odemčeno petrklíčem
#21
Tak pro lidi, kterým se nechce čekat, jsem napsala jednodílové dílko Pinkamena's PizzeriaPinkiecrazy. Napsala jsem ho ve druhé osobě, takový pokus, jsem zvědavá na reakce. Na druhou stranu jsem musela překládat telefonát z první noci ve skutečné hře FNAF, to teda byla lahůdkaPinkiesick
Napište jednak, jestli se to dá číst, a jednak, jestli se vám líbí psaní ve druhé osobě.
Nebreč, to se vsákne Ajsmug
Odpovědět
#22
Tak, přečetl jsem si celý cross + Pinkamena's Pizzeria. Měl bych pár připomínek:

Kapitoly jsou krátké, jakože fakt hodně krátké. Nejdelší část má přesně dvě stránky a ani ne tisíc slov, zato "normální" kapitoly o rozumné délce obvykle mívají 3000 slov a víc. Čili to, co jsi doposud napsala, by se v pohodě dalo shrnout do jedné kapitoly.
Problém ale není v násilném rozdělování textu na kapitoly, to určitě ne. Spíš jde o to, že text samotný utíká příliš rychle. Připomíná mi to speedrun počítačové hry, kde hráč přeskakuje všechny dialogy a používá každou zkratku, co je k mání, jenom aby co nejrychleji dorazil do cíle. Samozřejmě, že jednotlivé levely potom budou šíleně krátké Pinkiehappy
Ukázkový příklad je tady:
Citace:„No…“ holčičky se ochotně pustily do vysvětlování. Cheeks se tak dozvěděla o Equestrii, kouzelné zemi plné poníků a přátelství. Dozvěděla se něco o Elementech Harmonie (dívky ji přirovnávaly ke Fluttershy a její laskavosti), o princeznách - sestrách, které zemi vládnou, o oblíbených ponících z pozadí… Holčičky jí dokonce nakreslily jejich nejoblíbenější poníky. Bylo jich pět: šedý se slámovou hřívou, kterému říkaly Derpy pro šilhavé oči; oranžový s načechranou hřívou, kterého jmenovaly jako Carrot Top; celý sytě růžový s úsměvem, že by do něj nacpala celou pizzu najednou, jménem Pinkie Pie; bílý s ježatou hřívou a fialovými brýlemi, o němž s obdivem mluvily jako o Vinyl Scratch a oranžového s fialovou hřívou a malými křidélky, kterého pojmenovaly Scootaloo. Cheeks pak trávila celý den tím, že u nich vyzvídala všechno možné. Když se jí Reddy během jedné tišší chvilky ptal, co tam dělá, oznámila mu, že má pro Penny práci.
Tenhle odstavec by se dal snadno nafouknout na několik stránek. Tys to napsala jako stručný popis, ale proč? Lepší by bylo sepsat dialog Cheeks a dvou holčiček, proložit to tím, co se Cheeks momentálně honí hlavou, postupně tu situaci rozvíjet. A než se naděješ, máš napsané tři stránky.

To by bylo asi všechno, co se týče kritiky. Přeji hodně inpirace a motivace do budoucna a těším se na tvou další tvorbu Twilightsmile
Odpovědět
#23
Pokusím se psát delší. Nejsem si jistá, jestli psát krátké kapitoly, nebo nechat čtenáře déle čekat.
*dostává nápad* Možná že nechám komunitu hlasovat.
Nad tím rozhovorem se zamyslím, možná ho předělámTwilightsmile
Nebreč, to se vsákne Ajsmug
Odpovědět
#24
Ale ale ale!!! Copak to tu vidím :333 Další kamarád do Literatury ? :333 To se jen tak nevidí :333
Muhahaha !! Pinkiecrazy Dělám si legraci, i když opožděně, ale lepší pozdě než-li nikdy že? Rainbowlaugh Tě Vítám Pinkiesmile
Představím se Manestreamově :33 ŠÍLENÁ NIKOLKA ! Rainbowlaugh Stále si dělám legraci Rainbowlaugh
Ještě jsem si nepřečetla co jsi vytvořila, ale to přijde a až to přečtu, budeš litovat že jsem zavítala! Protože tak dlouhé komentáře může napsat snad jenom Kranis jakožto knížku s 999 kapitolama Rainbowlaugh
Každopádněm FNAF znám na svoje poměry celkem dobře, ale i tak bych o tom nedokázala psát, na to je tam na mě moc robotiky a moc se toho bojím Ajbemused Hrála sem to jednou a to mi bohatě stačilo Rainbowlaugh
Takže, mám zase o zábavu postaráno >:333
KONEV HLÁŠENÍ!
Rather than a Person who Hurts others
Become the persone getting Hurt.
Odpovědět
#25
Dík... Když už jsme u té robotiky, já se snažím psát o nich jako o... No, nevím. Jsou to roboti, ano, ale cítí bolest, strach, Cheeks je zvědavá, Reddy mručoun, BonBon rocker, Marion, zdá se, "má ve všem kategorii sám pro sebe", Balónek je netečný. Jsou to stroje, ale jsou tak trochu nakažení náladovostí každodenních přívalů dětí.

...

Aspoň tak to vidím já. Rainbowlaugh
Nebreč, to se vsákne Ajsmug
Odpovědět
#26
SLADKÁ CELESTIE, SLADKÁ LUNO, SLADKÝ DISCORDE, Ó. MŮJ.BOŽE!!!

Tak jo, za tohle zvětšování natuty přiletí ban, ale stejně! A víte proč?! Víte proč?!? Zeptejte se proč!
všichni: *vzdech* Proč?
Protože...
Máme...
Štěňátko!
Rainbowkiss

Ale... jo, tohle je literární téma, tak aby se neřeklo, mám dvě drabble, která vám osvětlí, co se u nás událo před jarňáky a po nich...
Triple drabble:
Postavil jsem se doprostřed dvora. Bylo pro mě jednodušší jen stát a dívat se zdánlivě do prázdna. Bára samozřejmě nechápala, co to dělám, a hryzla mě do ucha, jako to dělala vždycky. To je prostě ona. Panička jí říká "Baruška Blbuška". Asi má pravdu. Panička a páneček mají povětšinou pravdu.
Ne tak jejich mladí. Ta starší, je jí jako mně, tu jsem měl rád. Nepamatuje si mě jako štěně, sama tehdy nebyla víc. Hledím ne do prázdna, ale do časů, kdy jsme byli spolu. Pamatuji si, jak si jednou vzala dva klacíky a ťukala všude možně, až přišlo i na moji hlavu. Nic jsem nedělal, říkal jsem si "Pch, štěňata," ale od paničky pak pěkně dostala, to jsem viděl.
Urby neměl Starší naopak vůbec v lásce. Je fakt, že když byla hodně malá, vozil ji na té dřevěné věci, co krásně klouže ze sněhových svahů. To jsem se mu vždycky smál. On byl slepě poslušný.
Já jsem netahal. Když mě zapřáhli, stál jsem a koukal na pánečka tak nevinně, jak jsem na svůj tehdejší věk dokázal. Ale Urby, když se mu řeklo, tak se řeklo. Jednou Starší hryznul a pak ho páneček s paničkou poslali pryč.
A ten Mladší? Nevím moc. Ale byl jako Starší. Objevitel. Lovec. A přesto tak protivně roztomilý, až se psovi chtělo uhryznout mu nos. A taky měl průšvihy. Jako správné štěně.
Já už mám do štěněte opravdu daleko. Stojím tady, za mnou maličký umělý lesík, co tam dal páneček, sotva tři stromky a jinak spousta barviček.
Přede mnou je plot, pod kterým jsem ještě před nedávnem utíkal. Ale byl jsem zklamán. Sousedka, co měla ty nelétavé ptačí potvory, se odstěhovala. A protože můj čas se krátí i tak, rozhodl jsem se zvednout packu naposled: na rozloučenou.
Jmenuji se Frogy. Jsem hlídací pes. Ale dnes končím šichtu.
Fluttershysad Fluttercry Fluttershbad

A teď snad něco veselejšího, ne? *fňuk*
Další tripple drabble:
Když mě ten velký člověk (tak mu říkala maminka) vyndal ze tmy, byla jsem určitě někde daleko. Byla jsem si tím jistá. Bylo to velké prostranství, Byla tam tráva a zima.
"Jezusky, ta je nádherná!" ozvalo se nade mnou. Vykníkla jsem a schoulila se u člověka, který trošku voněl maminkou.
"Jmenuje se Mia," řekl člověk, zatímco jsem mu začala okusovat dlouhé chlupy, co mu rostou jen z hlavy.
"Tak jí sem polož, ať se rozkouká a seznámí s Bárou a rovnou i s Kešem, a my půjdem na kafe, co?"
"Jo! Kafe po tom randálu v autě potřebuju!"
S tím mě člověk dal na zem a i s druhým člověkem odešli pryč. Rozhlédla jsem se po dvoře. Vzadu u velkých, veeeelkých dřevěných dveří byly dvě boudy. K těm jsem se vydala. Uvnitř nic, ale cítila jsem v jedné z nich alespoň deset různě starých psích pachů. Všechny měly jedno společné - jejich majitelé už nežili. Byla jsem si tím jistá, pachy mi to oznamovaly, ukazovaly mi jejich vzpomínky, jejich rozjímání... Otočila jsem se a vydala se na úplně opačnou stranu. Všechny ty mrtvé vzpomínky mě děsily.
Najednou jakoby odnikud na mě naběhli dva cizí psi. Jeden z nich vypadal trochu jako maminka,
ale ten druhý byl divný. Takový... Vychrtlý. První promluvila ta hnědá: "Mrkej, Keši, to našli náhradu rychle!"
Vychrtlý si mě prohlížel tak dlouho, až jsem se lekla, jestli nezkameněl, a pak řekl: "Mno, Báro, nevím, přijde mi taková... Nijaká. Víš co myslím. Urby byl poslušný, ale tvrdý. Frogy byl rebel,
ale milý. Ty jsi div-"
"Rozmysli si, co teď štěkneš," zavrčela.
"-plná zvláštních, ale originálních nápadů, jsem chtěl říct. Prostě jen nemám pocit, že má nějakou originalitu."
"Ale jdi," odbyla ho Bára, "hlavně že ty se svojí hyperaktivitou jsi úplně obyčejný."
"Já nejsem z tohohle dvora. Jo a vítej, Mio."
Je u nás druhý den, a už je nejoblíbenějším členem rodiny, protože doma je z rodiny momentálně jen máma a já. Strejda a teta přes noc se nepočítají.
No prostě [spoiler: VÍTEJ, MIO!Pinkiehappy]
Nebreč, to se vsákne Ajsmug
Odpovědět
#27
gratulace Pinkiesmile
Applejack fan  Ajsmug

Moje literární tvorba 
Odpovědět
#28
pls,něco dalšího o Pinkamena'S pizzeria,FNAF-ka mě začala zajímat,ale hrát ji nebudu,z důvodu že budu mít noční můry Rainbowlaugh,doporučila bych trochu více hororovýh a strašidelných efektů v povídce a přidat kapitoly pro ty,která se tahle Povídka líbila,např.:Mě Rainbowlaugh,to jezatím ode mě vše Pinkiesmile
Jsem zpět!Yaay to nikdo nečekal Rainbowlaugh
<-- I love this turtle QwQ MikeyJeBest X3
Odpovědět
#29
No, jestli se líbí, něco přidám. Která že povídka se ti líbila, tyhle drabbliky nebo Pinkamena's pizzeria? Protože by se muselo stát něco velkého, abych psala další díl o Mie nebo třeba i vzpomínky na Frogyho.
Na druhou stranu PinkPizz asi nebude moje priorita, teď se soustředím hlavně na první dílo...

Macaman: Děkuju...
Nebreč, to se vsákne Ajsmug
Odpovědět
#30
No a je tu pátá část. Snad to konečně začne být zajímavé...
5. část: Součástky a opravy
Nebreč, to se vsákne Ajsmug
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)