Konečně dokoukáno. Je to úžasný příběh a konec mě vážně dojal.
Mrzí mě, že už to muselo skončit...
Já osobně bych při návratu do lidského světa asi upadl do částeční deprese, že už poníky nikdy neuvidím. Už tak jsem smutný, že chudák Phoenix z toho nakonec nemá nic...

No, Trixie mě docela štvala. A vůbec nechápu, proč napodruhé tam nebyly černé zámky. Že bych něco přeslechl? Poníci jako Sonata si zaslouží druhou šanci, protože se dokáží polepšit, ale s Trixie je to těžké...

Jinak nevím jestli byla tedy Sonata nějak spojena s Miou. Bylo to takové tajemné.

Co se týče Celestie, tak se divím že ty zámky neměla černé
A na konci pořád váhám jestli se Celestie ptala Mii na svět lidí nebo na život po smrti...

Říkám vám, tahle série mi vážně zvedla náladu a teď se jen musím dostat z deprese z konce...