Jenže je rozdíl v tom, když obrázek či povídku sleduje někdo, kdo se o to víc zajímá a ten, kdo se jen chce podívat.
Věřím, že většina fóra se i nad obrázky nepozastavuje několik hodin a neustále do něj civí. U povídek je to něco jiného. Ty často mnohé odrazují už jen tím, že tam je moc písmen .
Je to trochu škoda. Jak pro obrázky, tak pro literaturu. Věřím, že kdyby se tu objevilo pár lidí, co by se pozastavovaly v obrázcích i v povídkách v detailech, přineslo by to čerství vzduch do zavedené rutiny.

Komix mě kdysi dávno taky napadl ale protože s tímhle nemám žádné zkušenosti a nevěřil bych si na to, nevím zda bych do toho šel . Výzva by to ale byla.

A ke kritice. Myslím si že ta opravdu hloubková, by se neměla bez svolení autora obrázku nebo povídky zveřejňovat. Ať si ji udělá kdokoli. Ano, pokud má ve vláknu napsáno kritika, tak je tato forma víc než žádaná ale do normálního vlákna bez tohoto označení bych to tak netahal. Ono se totiž opravdu kritizuje těžko. Jen málo lidí dokáže podat opravdu dobrou kritiku tak aby byla objektivní a přitom ti přímo do očí neřekla jak špatný jsi. Kritika má mít obě dvě stránky. Pochválit klady a zvýraznit zápory.
Poslat opravdu hlubokou kritiku pouze autorovi je podle mě lepší, než ji jen tak zveřejnit. Co si budeme povídat. Jsme jenom lidi a opravdu se mi málokdy chce číst od někoho něco, když před tím dva lidi napíší referát přes celu A4 o tom, kde tam má chyby. Pak už od začátku budu předpojatý.
Podobně to je i s příspěvky typu "Je to dobré, pokračuj" a "Něco takového je opravdu špatné" Tyhle příspěvky také hodně ovlivňují ale musím říct, že mě osobně ani tak ne. To spíše opravdu ty sáhodlouhé výčty i chyb, kterých si nikdo jiný než odborník nevšimne.

Rwakk Napsal(a):"Nevím zda je tohle zrovna dobré říci ale jisté napětí mezi kreslíři a autory povídek vždycky je a bude."

To naštěstí neni pravda. Neznám snad žádnou jinou komunitu, kde by se kreslíři a psavci přirozeně nepodporovali. To je jenom zvláštnost tohodle fóra, a doufám že jen některejch lidí. A že se to podaří co nejrychlejc hodit za hlavu.

Trochu chápu jak to mohlo vzniknout. Občas tu jsou k vidění takový ty stěžovací příspěvky, jak je psaní těžší, kreslíři to maj jednodušší a podobně. Některý se daly pochopit i tak, jako že obrázky jsou míň hodnotný. To se snadno stane, když někdo vloží spousty práce do svýho díla a pak zjistí že o něj neni zájem. Ale pak to samozřejmě vyvolává reakce z druhý strany. Stačilo by trochu pochopení.

Rwakk Napsal(a):Poslat opravdu hlubokou kritiku pouze autorovi je podle mě lepší, než ji jen tak zveřejnit. Co si budeme povídat. Jsme jenom lidi a opravdu se mi málokdy chce číst od někoho něco, když před tím dva lidi napíší referát přes celu A4 o tom, kde tam má chyby. Pak už od začátku budu předpojatý.

Mám to přesně naopak. Když někdo napíše takhle podrobnou kritiku a přesto se vyjádří jako že je to dobrý a stojí to za přečtení, tak mě to motivuje ke čtení víc, než desetkrát "jé to je hezký".

Navíc z takový kritiky se můžou poučit i ostatní. Ne třeba z konkrétních chyb, ale viděj jak jednu povídku můžou různý lidi rozdílně chápat. Co je nejednoznačný, a co vyvolává stejnej pocit ve více lidech. To jsou taky důležitý věci a nezjišťujou se snadno.

EDIT: Do toho nepočítám věci jako je výčet gramatickejch chyb, tim neni potřeba plnit fórum :-)

Možná jsme se nepochopili Zmoku. Ona by měla být kritika a ne jenom "Jo, je to dobré" ale tomuhle se nevyhneš. Já spíš narážím na kritiku typu, že si sedneš a každé slovíčko čtyřikrát a víckrát v povídce převrátíš, jen pro to aby jsi něco našel. Když mi kritik spoileruje celý děj pouze v kritice a nenechá jedinou větu být, tak to my to opravdu znepříjemní čtení. Opravdu chci vědět, co napsal sám autor a ne to, co všechno dělá špatně nebo dobře. Já nikdy na gramatiku a tak nebyl. Ví to hodně lidí a já to ani neskrývám. Ale vždycky jsem miloval příběhy. A tohle mi ty příběhy ničí spíš.

Pokud kritik vybodne tak tři, čtyři hlavní bodu a k tomu pár maličkostí, to my nevadí. Takové kritizování mám i rád. Ale opravdu nestojím o kritiku tak hlubokou, že si po jejím přečtení budu připadat jako orangutan z Bornea. Kritik by měl být taktní, objektivní ale taktní.
Pokud stojíš o kritiku takovou, tak si to snad dáš přímo do vlákna ne? Pak je to naprosto v pořádku. Sice je pravda, že v literární sekci z nějakého důvodu tato kritika chybí a jediný u koho jsem ji našel je Tuxík.
Mám kritiku svých děl rád. Když chci aby mi někdo udělal kritiku se vším všudy, tak si o ni řeknu.

PS:

Já si myslím, že psát povídku je těžší, než kreslit.

Protože malíř se při tvorbě spoléhá na svůj estetický cit, a na své zkušenosti. Toto jsou jediné faktory, které ho limitují.
Spisovatel to ale má naopak, nemůže se spoléhat na své estetické cítění, protože takový text by bylo velmi těžké číst, a zároveň musí být opatrný se svými zkušenostmi, protože by to pak mohlo vypadat, že jenom své povídky přepisuje.

Spisovatel je člověk, který se opírá o logiku a pravidla.
Logiku proto, aby se text snadno četl, a měl hlavu a patu. To znamená uzpůsobit text čtenáři, ustupovat mu. Psát tak, aby to pochopil každý.
Pravidla jsou jasná. Gramatika, syntaxe, formátování a podobené věci. Každý, kdo chodil na střední školu, to zná. Spisovatel si prostě nemůže dovolit mít špatně napsané čárky, ne proto, že by to štvalo, ale proto, že by mu pak hodili text na hlavu s tím, že dál povídku nečetli.

Malíř se tímto nemusí zabývat, protože jedná instinktivně, a instinktivně je jeho dílo také vnímáno. Zatímco spisovatel pracuje s textem, který je formou. To znamená, že musí být logická a splňovat pravidla, jinak je forma nestravitelná, nepochopitelná. A spisovatel musí umět logicky uvažovat a perfektně znát pravidla. Jinak skončí přesně tak, jak už mnoho lidí v literární sekci.


Nevím, jak to dělají ostatní spisovatelé, ale já se u každého odstavce ptám sám sebe : "Pochopí to čtenář? Nezasekne se někde? Je ta forma přijatelná? Zapůsobí to na něj, tak jak má?" Je mi jasné, že se malíři také starají o to, aby se jejich díla líbila. Ale jim stačí, když se ten obrázek líbí jim (nebo jsou s ním spokojení) Nemusí se bát, že fanoušek nepochopí, co je na obrázku. Protože mu to okamžitě dojde.

Příklad - zkuste si nakreslit poníka vyvedeném v kubismu. Pochybuju, že vás za tuto formu někdo pochválí.

Obrázek má vlastní estetiku, vlastní kouzlo, které není nutno nijak jinak interpretovat. Buď se vám to líbí, nebo ne. Samozřejmě, může mít i nějaký skrytý význam, ale toho si buď nevšimnete, nebo naopak všimnete. Tak či tak vám nemůže nikdo říct "Obrázek je špatný, protože jsem ho nepochopil/jeho význam je špatně vyjádřen." Toto prostě říct nemůžete, protože uplatňovat logiku na estetické dílo je nesmysl.


Takže zatímco malíř se spoléhá na svůj instinkt a estetický cit, spisovatel se musí postarat o to, aby čtenář jeho myšlenky dobře pochopil. A věřte, není to vůbec jednoduché, hlavně zde na fóru, kde je hodně mladých lidí, kterým nějaké zamýšlení se nad textem nic neříká.

Dobrým příkladem je takový Rwakk: Má talent, se kterým dokázal oslovit hodně lidí. Ale kdyby nebylo Adrian, tak by nebyl tam kde je, ne protože nemá co nabídnou, ale protože by čtenáři měli problém jeho texty přelouskat.
Ono myšlenka může být geniální jak chce, ale jestli čtenář zahodí povídku po prvním kiksu v textu, tak to je k ničemu.


Toto vše píšu jako někdo, kdo má zkušenosti s oběma řemesly. Kreslení se již příliš nevěnuji, protože na to nemám cit, ale stejně jako Tuxik se občas odreaguju s papírem a tužkou.

(02.01.2014, 18:47)RadlanJay Napsal(a): Já si myslím, že psát povídku je těžší, než kreslit.

Touhle větou si asi moc lidí, co se výtvarnému umění věnují opravdu aktivně a obětovali tomu roky a roky cvičení, učení a trénování, nepotěšil.
Říct mi tohle v době, kdy jsem studovala výtvarku na VŠ, denně se mučila s kompozicemi, malbou i kresbou podle modelu, barevnými studiemi a podobnými vylomeninami, aby to za něco stálo, a rozšlápnu ti úsměv

Má to taky svá pravidla, člověk si musí pohrát s kompozicí, světlem, perspektivou atd. Nefunguje to stylem "teď nakreslím obrázek a sklidím slávu".

Malíř také chce něco říct a přemýšlí nad tím, jak to vyjádřit, aby mu divák porozuměl. Nebo jak rozpoutat diskuzi, aby se divák zamyslel.
Opravdu kvalitním dílům předcházejí hodiny a hodiny přípravných studií a skic a není žádnou vyjímkou, že stvoření díla trvá dny, měsíce a roky, autor ho několikrát předělává, protože nekoresponduje s tím, co chtěl vyjádřit.
Předtím roky trénuje a sbírá zkušenosti, aby byl schopný své myšlenky srozumitelně vyjádřit formou obrazu. Protože žádný učený z nebe nespadl a samotný cit nestačí.

Problém je, že tady se bavíme na foru, kde lidi kreslí sami sobě pro radost barevný poníčky.

RadlanJay Napsal(a):Malíř se tímto nemusí zabývat, protože jedná instinktivně, a instinktivně je jeho dílo také vnímáno.

Někdy jo, ale taky to tak vůbec bejt nemusí. Při malování řešíš spoustu problémů, kde estetickej cit slouží jenom ke zhodnocení řešení, ne k jeho nalezení. Máš omezenou dvourozměrnou plochu, omezenej počet barev, musíš se rozhodovat, jestli přidat novej prvek, kterej by podpořil záměr ale zároveň narušil estetický hledisko, nebo jestli změnit existující prvek, dělat kompromisy, pracovat s psychologií. Vybíráš vhodný nástroje, ladíš všechny detaily tak aby podporovaly celek... Skoro inženýrskej postup ;-)

Ono to tady na fóru neni až tak vidět, protože tu lidi kreslej prostě pro radost to, co se jim líbí, ale každej pořádnej obraz se snaží něco sdělit, a když to lidi, kterejm je určenej, nepochopěj, je to chyba toho obrazu, resp. autora.

A konečně: Instinktivní a logický uvažování nejsou v protikladu. (Přestože romantický filmy tvrděj opak.) V hlavě probíhaj podobný procesy, ať se na ně vědomí soustředí nebo ne a často oba způsoby vedou k podobnejm výsledkům. Taky běžný logický uvažování až tak logický neni.

V tomto je komix skvělým médiem. Popřípadě ilustrovaný text.

Ale i tak je posouzení jednodušší než přečtení jedné pětistránkové povídky.

Ale sakra lidi, vždyť jsme všichni umělci.
jedinci a skupiny, které říkají, že jedno je těžší než druhé jsou idioti. Psaní i kreslení má svoje, je hloupost něco vyzdvihovat and druhé.
Všichni jsme umělci a jsme jedna velká rodina...