Mno už dávno je tomu co jsem se zastavoval nad rytmem. Když jsem začínal možná...ale pak jsem zjistil že to není vždy to pravé. Někdy se mi ta surovost líbí. Navíc ty básničky nejsou promyslené. Psal jsem první co mě napadlo a nějak se nad tím nezaobíral. Město pod lunou bylo podle první myšlenky úplně jiné, než nakonec vypadá. Prostě jsem bez nějakého zdlouhavého přemýšlení psal co mi na mysl přišlo.
Psal jsem básničky po x letech a jde to vidět škoda že své nejlepší už nenajdu, protože zmizeli někde v hlubinách serverů mé střední školy.

První báseň byl rozjezd kdy jsem prostě zkoušel co ze mě vypadne. Druhá byla pokus zrekapitulovat jednu kterou jsem kdysi napsal a měla mezi lidem velký ohlas...ale jen mě to utvrdilo že jsem se posunul jiným směrem.

Třetí byla různě myšlená a tak nějak si šla svou cestou. Vzniklo co vzniklo. Líbí se mi nejvíce ze všech tří a má podle mě smysl...i když to má i ta druhá.

Děkuji za tvůj komentář. Je fajn slyšet nějakou tu kritiku, zvláště v něčem co mi už fakt nejde