Je mi líto bolesti všech, kteří si šikanou prošli a procházejí...

I já jsem byla za svých školních let často terčem zesměšňování (blondýna, naivní, milující učení, nespolečenská, neochotná randit, jiná... ). Mláďata jsou často zlá. To je ale běžné i u zvířat. Znič slabou konkurenci a budeš mít větší šanci na úspěch... Bohužel u mnohých šikanovaných se jim zničení podaří... U mě naštěstí ve výsledku ne . Ano, způsobili, že jsem se začala svým vrstevníkům vyhýbat a přestávky jsem trávila někde zašitá. Moje sebevědomí bylo mizivé a já se trápila, že jsem jiná než ostatní a nejspíš prostě divná. Ale pak (na druháku na střední) mi ruplo v hlavě a já si začala v myšlenkách tvořit vlastní svět s vlastními přáteli, vlastním milujícím partnerem a vlastními možnostmi . A postupně jsem díky tomuto světu začala sebevědomí nabírat a jako by se kolem mě vytvořil ochranný štít, přes který se nic špatného z venku ke mě nedostane  . Za mnoho dobrého může Pán Prstenů (protože onen zlom v mém životě nastal právě, když do kin LotR vstoupil a já tak objevila jeho existenci) a také můj vzrůstající zájem o esoteriku a jiné vědy "Světla". A teď už jsem natolik silná, že je pro mě život zábavná hra, svět nádherné prostředí pro můj příběh a lidé kolem zajímavé postavy v něm, od kterých se učím a které se pokouším uklidňovat, že není důvod k obavám v životě, protože je jen jedním z mnoha, které byly a přijdou a jen si hrajeme na hřišti Země, abychom se pak vrátili odpočinout si domů