(13.01.2013, 00:39)RadlanJay Napsal(a): Četl jsem celé.
Pominu děj, je jasné, že zatím se to teprve rozhoupává.

Upřímně... ani jsem nečekal, že se někdo takový najde ale to byla spíš aktuální nálada.

Citace:Co se týče kompozice, doporučuju používat kouzelné tlažítko Tab. Má takové dvě šipky a krásně ti odsadí text od levého okraje. Hodí se u nových odstavců a přímé řeči. Velikost si urči sám, lze nastavit.

Hm, koukám, že se odsazení odstavců při kopírování textu nějak vypařilo - píšu v OpenOffice Writeru, kde odsazení samozřejmě mám. Díky za upozornění - opravím co nejdřív.

btw. přímá řeč se píše do nového odstavce, nebo ne? Jak tak nad tím přemýšlím, mám v tom trochu hokej (asi to bude chtít nějakou teoretickou přípravu ke psaní, která mi zatím chybí).

Citace:Další věc je podle mě menší chaos ve větách, co se týče popisu. Skus to udělat jako já, nejdřív popiš scénu jedním dvěma odstavci, a pak se věnuj ději. Zdá se mi, že to občas míchaš dohromady.

Skus se rozepsat u některých důležitých událostí, které zkracuješ. Například, když se na scéně objeví Twi, je celý incident popsán jednou větou, což je škoda.

Wau, jsi první kdo četl a ocenil by více popisu a rozepsání děje několik lidí mi po přečtení první části říkalo, že je to příliš rozvláčné s dlouhými nudnými popisy prostředí a myšlenek postav. Máš pravdu - zamíchal jsem kousky děje do popisu prostředí, abych ten popis trochu rozmělnil a aby příliš košatý popis nebyl na úkor toho, že se dlouho nebude nic dít.

Ano, popisy jsem s těžkým srdcem zkracoval a nechával jen to skutečně podstatné pro budoucí děj. V hlavě mám i rozvedené myšlenkové pochody jednotlivých postav, ale nechtěl jsem se do toho příliš zahrabat, protože samotného děje tam zatím moc není - nechci odrazovat nudou hned na začátku.

Citace:Hlavní postava- nevýrazná, a hlavně skoro nic nedělá. Chtělo by to více dialogů, monologů, a vlastních myšlenek, které přiblíží postavu čtenáři. Co si o čem myslí, na koho má jaký názor, atd atd. Oběví se nový v neznámém městě, musí mít přeci mnoho rozmanitých pocitů a myšlenek, které se mu honí hlavou. Popsat! Emoce! Dojmy! Všechno! Poníci z FiM se liší od zvířat tím, že mají emoce a myšlenkové pochody.

Staniž se počáteční nevýraznost byl tak trochu účel start od úplného začátku: bez de facto ničeho. Jak bude děj pokračovat (možná ještě jednu kapitolu ne tak výrazně), bude na čem stavět a postava dostane postupně výraznější obrysy. Jak už jsem psal: psaním o pocitech a myšlenkách bych klidně vyplnil půl kapitoly, ale nevím, jak by to bez nějakého výrazného posunu v ději působilo...

Taky pořád trochu zápolím s překladem vlastních myšlenek do vět, které se dají rozumně číst, aniž bych používal ta samá slova nebo slovní obraty (hlavně u popisů prostředí). Asi je to při čtení taky znát, ale zatím si neumím vytvořit takový odstup k vlastnoručně napsanému příběhu, abych tohle dokázal výrazněji vnímat. Proto jsem rád, když mi někdo dokáže dát pohled zvenčí.

Každopádně díky moc za konstruktivní připomínky!