Retrospektivní pohled na jednu zkušenost, zažitou před rokem.

Špatný trip

Jak už bylo řečeno dříve. Nevím co to bereš nebo co ti dávají, ale fakt to dokáže zaujmout a jen tak někdo to nepochopí...a myslím si že o to ani nejde

Vydávám další, dle mého velmi sebekritického názoru docela povedené dílko. Jedná se o eroticky laděnou báseň, která se však kvůli místních pravidel nedá publikovat. Jmenuje se "V představách ..........", která, jak již název vypovídá, sahá do hlubokých explicitních vod. Nicméně, kdo byste si chtěli přečíst, neváhejte mi napsat se žádostí.

Rwakk:Ano, uhodils hřebíček na hlavičku, a to velmi přesně. V naprosté většině mé tvorby nejde o to pochopit, co tím myslím. Až na pár děl mi nejde o žádnou pointu Nejde o cíl. Naopak, jde mi o cestu. Jde o zachycení pocitů, příp. momentu. Jde mi o to, stvořit umění, tedy něco, co existuje jen samo o sobě, aniž by to mělo nějaký hlubší smysl.

Edit, smazán přímí název básně. Později domluvíme lepší prezentaci Rwakk

Tož tedy. Rozhodl jsem se publikovat dva své výtvory, které mám na skladě celkem dlouho. Báseň "Soucit" jsem začal psát někdy na začátku prosince a báseň "k-p-tl" někdy v říjnu. Ta první je psaná, dá se říct, "klasickým stylem", jakým píšu i v ostatních básních. Nicméně u druhé jsem popuzdil trošku uzdu kreativitě a experimentoval jsem ovlivněn Ernstem Jandlem. Obě se zaobírají společností a defakto ju kritizujou. Nebudu schválně povídat, o čem básně jsou, nebo jak by je měl člověk interpretovat. To již nechám na každém z vás. Dost už však slov, zde jsou.


Soucit

k-p-tl

Většina děl přečtená (konečně jsem se k tomu dokopal, když mám momentálně čas) a co bych k tvé tvorbě řekl? Upřímně...otevřel jsem první dílo, přečetl pár veršů a hned ho zavřel se slovy: "Proboha, co to je za šílenost?" Ale pak jsem se pustil znovu do čtení a došlo mi, že ta díla mají něco do sebe. Velmi dobře vystihují temné depresivní pocity, jaké zažívá čas od času každý z nás a musím uznat, že ve tvém podání jsou ta díla velmi procítěná. I já sám jsem se v některých dílech viděl...v dobách kdy jsem sem tam zažil nějakou tu černější chvilku
Hodnocení 4 z 5 a těším se na další díla

PS: k-p-tl mě dostalo - přečetl jsem to celé, písmeno po písmenu

Jo k-ptl je super. Dost dobrý.

Děkuju vám dvěma za komentáře. Děkuju taktéž těm, co má díla čtou, ale nekomentujou. Velmi si tohoto faktu vážím, a i když má tvorba je pro mnohé nestravitelná, přesto mě těší, že se v ní dokáže člověk vidět, jako např. Mystery Fox.

Těšte se na další dny, ze srazu literární mafie jsem si odnesl výzvu napsat literární dílo na celkem zajímavé téma, a už jsem na něm začal trochu pracovat.

Špatný trip mi připomněl Memento nebo My děti ze stanice ZOO. A to jsou dvě knihy, které ve mě zanechaly hlubokou stopu. Dobře ty!

Hlásím se opět ze záhrobí. Je tomu víc než měsíc, co jsem naposled publikoval. Ačkoli jsem měl plno práce se životem, na literaturu jsem si našel vždycky nějaký ten čas, ať už deset minut na korekturu blbě napsaného odstavce, či celé odpoledne na psaní čehokoli, co mě napadne. Pilně jsem tedy pracoval na svém psaní a zlepšování svých literárních schopností, konečně jsem dopsal několik svých děl, z nichž některé mi tu v různém stavu dokončenosti ležely hooodně dlouho. A než publikovat jedno dílo co dva týdny, tak jsem se rozhodl, že to vše zveřejním naráz. Myslím si, že si každý, kdo mě čte, něco najde. Ať už se jedná o smutné básně, vtipně šílenou povídku, nebo satirickou lyriku. Tož si můj literární průjem naplno užijte. 8)

Začněme jediným epickým dílem, povídkou "Párty v Poníkově". Máte rádi Huntera S. Thompsona a jeho proslulou novelu "Strach a hnus v Las Vegas"? Nechal jsem se tímto dílem inspirovat a napsal jsem tuto dvacetistránkovou povídku. Je to do jisté míry takový crossover mezi MLP a Thompsonovým dílem – mimojiné vzdávám svou povídkou/fanfikcí čest Thompsonově památce. Aneb, co se stane, když [spoiler: princezna Luna jde za Pinkie shánět kokain, ale ta ji pozve na svou párty kterou pořádá, a do toho jí vypráví o svém výletě do Las Pegas?] Na tuto otázku vám rád odpovím skrze tuto povídku, o kterou si bohužel kvůli místních pravidel budete muset zažádat buď v tomto vlákně, nebo skrze PMko. Její sepsání mi trvalo nějaké čtyři měsíce a myslím si, že se ty desítky, možná i stovky hodin rozhodně vyplatily.

No a jak to tak bývá, mám spíše básnické střevo, nežli buňky na epiku. Mám tu celkově čtyři díla. První z nich vzniklo v rámci zmiňované "Párty v Poníkově", ale líbí se mi natolik, že jej publikuju samostatně. Je to i takový minispojler, ať víte, na co se máte těšit!

Hymna kaličů

Druhá báseň nese název "Pojď a buď taky ponytrop!". Vrátil jsem se opět ke svým kořenům a použil mou oblíbenou formu básně: jednoduchou čtyřveršovku s lehce satirickým podtónem. Bohužel, je opět na vyžádání. Hlavně kvůli své vulgárnosti.

Během jednoho odpoledne jsem napsal takovou pseudohaiku s názvem Otrava. Proč pseudohaiku? Ačkoli se v ní pokouším stavět vedle sebe dva rozdílné obrazy a spojit je v jeden, nesplňuje původní formu 17 slabik, rozdělenou do 5, 7 a 5 slabik. Japonština je spíše stavěna na mórách, nežli slabikách, ale co už:

Otrava

No a pro příznivce mojí "klasické" tvorby v melancholickém a depresivním stylu tu mám následující báseň:

Osamocen, rozřezán, opuštěn

Tímto končím svůj literární průjem a nebojte se mě zkritizovat či napsat jakékoli jiné komentáře!

Jsou 4 ráno a já nemám nic lepšího na práci, než truchlit a psát. Upřímně, to je naposled co sem přispívám lyrickým odpadem, však ani básní se to nedá nazývat...

Stačí si jen koupit provaz...