30.08.2017, 00:17
Zde jsou ode mě fotky ze třetího a posledního dne CZQ 2017 i s aukcí a zakončením
https://www.facebook.com/profile.php?id=...040&type=3
Je týden po veliké věci s názvem Czequestria 2017. Je týden po něčem, co si budu pamatovat až do konce života.
Nemohu soudit podle zahraničních měřítek, protože jsem byl jen na jednom německém Brony Fair v Berlíně. Ale tyto tři naše Czequestrijské dny si myslím, byly tím nejkrásnějším důkazem, že my tu v Českých - Slovenských luzích, dokážeme udělat něco, co možná předčí leckteré cony v zahraničí. Nemyslím teď pompézností vendorů, bohatou nabídkou hostů a pod. Ale tím, jak se celý con vyvíjel v co nejlepším přátelském duchu.
Už na larpu bylo vidět, jak se postupně lidi ze všech koutů světa dávají dohromady a i při tropických teplotách tam byla úžasná atmosféra.
V sobotu dopoledne jsem si chtěl z prvního patra vyfotit ty hloučky nedočkavých broníků a málem mi spadla čelist, když jsem viděl, kolik nás ponymilných lidí čeká, až oficiálně začne CZQ2017.
Vím, že něco takového zorganizovat a hlavně udržovat v chodu po celou dobu, je nesmírně náročná věc pro všechny organizátory a stafáky. Proto nezbývá nic jiného, než jim ve stoje zatleskat nad úžasnými chvilkami a jak přenesli atmosféru těch největších conů sem k nám.
To že to klapalo, se projevilo i na charitativní aukci, kde Perry opět "ztratila" svůj klobouk. Od samého začátku, až po Peryin klobouk to byla spíše neuvěřitelná zábava a mám pocit, že na nás Perry jen tak nezapomene.
Závěrečná ceremonie se zlatým písmem zapíše jako ta nejdojemnější chvilka v historii bronyconů. Před plným sálem požádat o ruku svoji přítelkyni, dokáže pohnout i hodně ledovým srdcem. Jako by tato věc se symbolicky vtiskla do závěrečných minut Czequestrie. Úžasný sraz lidí, kteří milují pestrobarevné poníky tu nyní končí, ale pro některé z nás tam život teprve začal.
Budoucnost nyní ukáže, zda se taková brony akce uskuteční ještě jednou, nebo to bude už pro naši zemi konečná.
https://www.facebook.com/profile.php?id=...040&type=3
Je týden po veliké věci s názvem Czequestria 2017. Je týden po něčem, co si budu pamatovat až do konce života.
Nemohu soudit podle zahraničních měřítek, protože jsem byl jen na jednom německém Brony Fair v Berlíně. Ale tyto tři naše Czequestrijské dny si myslím, byly tím nejkrásnějším důkazem, že my tu v Českých - Slovenských luzích, dokážeme udělat něco, co možná předčí leckteré cony v zahraničí. Nemyslím teď pompézností vendorů, bohatou nabídkou hostů a pod. Ale tím, jak se celý con vyvíjel v co nejlepším přátelském duchu.
Už na larpu bylo vidět, jak se postupně lidi ze všech koutů světa dávají dohromady a i při tropických teplotách tam byla úžasná atmosféra.
V sobotu dopoledne jsem si chtěl z prvního patra vyfotit ty hloučky nedočkavých broníků a málem mi spadla čelist, když jsem viděl, kolik nás ponymilných lidí čeká, až oficiálně začne CZQ2017.
Vím, že něco takového zorganizovat a hlavně udržovat v chodu po celou dobu, je nesmírně náročná věc pro všechny organizátory a stafáky. Proto nezbývá nic jiného, než jim ve stoje zatleskat nad úžasnými chvilkami a jak přenesli atmosféru těch největších conů sem k nám.
To že to klapalo, se projevilo i na charitativní aukci, kde Perry opět "ztratila" svůj klobouk. Od samého začátku, až po Peryin klobouk to byla spíše neuvěřitelná zábava a mám pocit, že na nás Perry jen tak nezapomene.
Závěrečná ceremonie se zlatým písmem zapíše jako ta nejdojemnější chvilka v historii bronyconů. Před plným sálem požádat o ruku svoji přítelkyni, dokáže pohnout i hodně ledovým srdcem. Jako by tato věc se symbolicky vtiskla do závěrečných minut Czequestrie. Úžasný sraz lidí, kteří milují pestrobarevné poníky tu nyní končí, ale pro některé z nás tam život teprve začal.
Budoucnost nyní ukáže, zda se taková brony akce uskuteční ještě jednou, nebo to bude už pro naši zemi konečná.