Celá věc je jinak začarovaný kruh. Všichni čekají, až se to zlevní, aby si to koupili, jenže ono se to nemůže zlevnit, protože by se to nejdřív muselo vyrábět masově, a masově se to bude vyrábět, až si to budou všichni chtít koupit. Pochopitelně, když nekoupíte vy, koupí někdo jiný, ale pokud ze svého pohledu vidíte daný nákup jako pitomost, proč kupovat a dělat ze sebe pitomce, že? Ono to někdy není lehké, to přiznávám. Sice jsme schopni projít obří obchodní dům, protože hledáme poličku na kořenky, a byť je tam hromada jiného zboží, nekoupit prostě nic, ale stejně se při odchodu u pokladny, kdy vracíme prázdný košík cítíme divně a jen čekáme, až nás bude chtít někdo prohledat pro podezření, že tam chodíme krást

V podstatě jsou dvě cesty: buď podporovat novinky, které jsou ale drahé, a tím vytvářet poptávku po nich, jenže tím vlastně platíte vývoj ze své kapsy, a nebo nekupovat věci od "špatné" konkurence, čímž snižujete poptávku po jejich produktech, a logicky tedy připíšete větší podíl na trhu těm ostatním výrobcům, což vás nestojí více méně nic. Často pomáhá se řídit i heslem: čím větší reklama, tím větší blbost prodává.

Jinými slovy: zvýšení investic například do fotovoltaiky můžete dosáhnout tím, že si koupíte dnes stále ještě drahé a neefektivní solární panely, protože to je stimul pro trh se o danou oblast víc zajímat, a kde je víc prodejců, je logicky snaha o nižší cenu případně o lepší produkty (záleží, čemu dají spotřebitelé přednost); a nebo naopak tím, že přestanete odebírat elektřinu z uhlí, jádra, atd. (případně snížíte spotřebu). Pokud to sladíte se svým pohodlím, je to paradoxně pro vás výhodnější, a daná oblast se pro trh stává méně zajímavou, protože v ní klesají tržby, a pokud daný trh opustí někteří výrobci, zvedne to cenu daných výrobků - poptávka může přesáhnout nabídku, do které se ovšem kvůli rentabilitě už nikdo nepohrne (věříme tomu, že v tržním systému by i ďábel začal kázat evangelia, kdyby zjistil, že o hříchy už nemá dost lidí zájem ).

Nejde o argument jako takový, protože ten je skutečně ve většině případů validní (a ještě nedávno jsem jej jako celek uznával, než jsem ho rozpitval), spíš o způsob, v jaké souvislosti je použit a ten právě vůbec už moc domyšlený není.

Pokud nám to alespoň trochu pálí, uvidíme zde onen rozpor a ten spočívá v MUSET a MOCI. Člověk trpící hladem musí něco jíst, byť maso, ale člověk, který netrpí hladem, si volí, co bude jíst.

Je zdokumentováno, že mnozí lidé v nouzových situacích udělají cokoliv v rámci přežití, například se stanou i kanibaly. Jenže to je extrém (to byste už rovnou na každého mohli pohlížet jako na vraha dětí, kanibala, pokrytce, lháře, zloděje, podvodníka..).

Nikdo z nás nemůže 100% sebejistě prohlásit, že by nikdy nikoho neokradl, kdyby byl třeba ohladu na ulici. To je jen náš názor. Naše víra. Vědecká metoda, čili fakta hovoří jasně proti (čili že většina, ne samozřejmě všichni, lidí by to prostě v nouzi časem udělala).

Správné zamyšlení by mělo spočívat v tom zajistit, aby na světě už nikdo nebyl nucen se rozhodovat proti své vůli, tj. odstranit všechny "pusté ostrovy". Protože to pochopitelně není jen otázka veganství. Lidé žijící na "pustých ostrovech" budou okrádat či zabíjet jiné lidi, jen aby přežili nebo se cítili lépe (pocit nutnosti něco vlastnit, protože to je znak "štěstí a bohaství" v dnešním světě).

A vyšší třída by si měla uvědomit jednu věc: když chcete někoho okrást případně u toho zabít, půjdete za chudákem, co opravdu nic nemá, nebo si vyhlédnete někoho, kdo něco má, a je pro vás dosažitelný, tedy nechráněný (babička se zlatým řetízkem, dítě jdoucí ze školy s mobilem v ruce, maminka s kočárkem jdoucí na nákup s peněženkou plnou peněz, atd.)? Zajistit možnost volby a svět bez nedostatku není jen nějaká charita vůči chudým. Je to prozřetelnost, jak chránit hlavně sám sebe.

Když bychom tuto otázku zobecnili, kdo z nás, zabezpečených, by na dotaz "Jsi vrah?" odpověděl kladně? Myslím tím vrah obecně, tj. lidí, dětí, to je jedno. Protože máme možnost volby. Ale co kdyby Vám někdo dal pistoli, a postavil před vás nějakého cizího člověka a pak někoho, na kom vám záleží (matku, přítele, dceru/syna), a donutil vás jednoho z nich zastřelit. Považujete to snad za totéž, jako když někdo zabije někoho dalšího z vlastní vůle, že to akceptujete jako možnost argumentu v diskuzi?

A to se týká i soudního systému obecně. Kdo (psychicky stabilní) skutečně krade a zabíjí proto, že sám chce bez vnějších podnětů? Cílem není se rozhodovat koho "zabít", ale změnit svět tak, aby taková rozhodnutí už nebyla nutná (a nikdo je po nikom nepožadoval). Jak toho docílit? Rozhodně ne modlením se za světový mír a lásku, rozdáním celého svého majetku pár chudým z miliardy a snížit si svůj standard, nebo se třást strachy před božím hněvem.. tím, že se všichni standeme chudými, se násilí nevyřeší

Samozřejmě je tu i třetí možnost: daná osoba si může vybrat ještě sebevraždu - aby nebyla nucena stát se vrahem. Nemyslíte ale, že mnoho veganů by si v podobné situaci vybralo stejnou možnost, jen aby nemuseli zradit své přesvědčení?

V dnešním západním světě nadbytku je to jen o možnosti volby (zde ona "sebevražda" spočívá v "zabití" svého starého já, podobně jako se Anakin a Darth Vader prali o jednu tělesnou schránku).

Pokud je protiargumentem, že bychom si museli hlídat svůj jídelníček, aby v něm něco nechybělo, tak se to paradoxně moc neliší od dneška, protože většina konzumentů nižší třídy by si jídelníček měla hlídat tak jako tak, ať už maso jí nebo ne, aby v něm naopak nebylo něco, co tam rozhodně nepatří

Že někomu nezáleží na zvířatech či cizích lidech, to se dá snadno a logicky pochopit (byť nám to třeba připadá divné - takový člověk zase třeba nedocháže pochopit, jak může být ISIS tak nelidský a zabíjet civilisty, bráno jako příklad; jde jen o to, kde máme každý nastavenou onu hranici). Ale že někomu nezáleží ani na sobě, resp. na svém vlastním zdraví, to už je zarážející..

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pud_(psychologie)#Druhy_pud%C5%AF

Opět, otázku "jak to změnit" si musí opět položit a zodpovědět každý sám sobě. Když něco neschvaluji, nepodporuji (nebo se o to snažím) nic, co k tomu vede. Naproti tomu, pokud něčemu sám nevěřím, těžko to můžu přijmout jako možné řešení, i kdyby skutečně fungovalo..

Nepotřebujeme totiž vzájemnou propagandu pomocí nepodložených argumentů, často nesmyslů. Potřebujeme světově rozumnou debatu, a ta není možná, pokud nebudou mít lidé kompletní informace a proto budou jen věřit tomu, co kdo nakecá.. Rovněž potřebujeme, aby ti důležití, co o něčem rozhodují, tedy dolních 99%, podpořilo tu "správnou" stranu a ne demagogy.. a nedělejme si iluzi: továrna, která vyrábí sóju pro vegany bude mít stejnou motivaci lhát a mlžit jako velkochov s masem pro ostatní lidi. A internet není plný jen agentů CIA převlečených za 8 leté holčičky, ale taky agentů a zaměstnaců daných firem, kteří diskutují v zájmu jejich zaměstnavatele. No a pak je tu také spousta užitečných idiotů, kteří hájí "správnou" věc..