Deeterova chvilka Bronezie

[Deeter Spirit]

Do prvního příspěvku přidána audio verze básně Luna, princezna noci.

Luna, princezna noci. (Audio verze)

Přednes : Drakasin
Hudba : Dany Lenyx

[Proky]

Ta Luna se vám povedla

[HoofíkCZ]

Luna se fakt povedla

[Deeter Spirit]

Tak přátelé po dlouhé době zase jedna básnička, inspiraci jsem našel v jednom moc pěkném komixu který možná znáte ale myslím že v tom uvidíte i jednu epizodu z S3.

Přeji příjemné počtení

Anděl strážný duhový.

Utíká tmou v temným lese,
a hlas zlý se za ní nese.
Scootaloo malá má velký strach,
a její odvaha byla proměněna v prach.

Hlas zlý už ji rychle dohání,
a jeho slova jí do očí slzy vhání.
"Ani létat neumíš, všichni se ti smějí,
jsi nula, všichni tě rádi nemají".

"To není pravda" do tmy vykřikuje,
a bolest v srdci jí hlas vyprovokuje.
"Prosím, nech toho" marně prosí,
sprosté nadávky ji v duši dusí.

Probouzí se náhle uprostřed noci,
noční můra už ji nemá ve své moci.
S rozcuchanou hřívou těžce oddechuje,
a slza ji oči opět zaplavuje.

Jenom tam leží a tiše vzlyká,
klidný spánek už se jí netýká.
Když už si nemyslí že usne zas,
uslyší ten nádherný známý hlas.

"Co se děje prcku, spadla jsi na zem ?
Zas jsi měla ten ošklivý sen ?
Už jsi kvůli tomu musela zase vstát ?
Tak pojď, dnes můžeš se mnou klidně spát."

Scootaloo ulehá vedle ní,
tak jak o tom vždycky sní.
A dřív než bys řekl "jů",
už jsou obě v klidné říši snů.

Noční můry už jí netrápí,
když vedle ní klidně spí,
to že bude s ní ona ví,
její strážný anděl duhový.

[Deeter Spirit]

Rozhodl jsem se že tu říkanku zapojím do další básně. Co myslíte povedlo se to ?

Sluníčko, sluníčko.

Nikdy nezapomenu na chvíle
kdy jsme si spolu hrály,
a samozřejmě ani na chvíle,
kdy jsme se spolu smály.

Nikdy nezapomenu na to,
že když jsem večer spala,
jak jsi mi pohádku četla,
když jsi nademnou dbala.

Pro mě si nebyla chůva,
s povahou pestrou,
pro mě si byla mnohem víc,
pro mě si byla sestrou.

Poté jsem ale vyrostla,
a museli jsme se rozloučit,
ale láska kterou jsi mi dala,
se už ode mě nedokáže odloučit.

Ale když se teďka,
po letech vidíme zas,
tak chci ti poděkovat,
za krásně prožitý čas.

Za krásně prožité dětství,
o kterém když budu snít,
tak naše říkánka krásná,
v srdci mi vždy bude znít.

"Sluníčko,sluníčko,
beruško už vstávej,
klapni kopýtky,
a bokem zamávej."

[Krtkodlak]

Super básničky, hlavně ta poslední

[Deeter Spirit]

Tak už je to nějaký čas co ty básně píšu a tak by mě zajímal váš názor na ně.

[krysohmyz]

Já nejsem básník a nikdy nebudu a proto můžu hodnotit jen "uživatelsky" (a že mám poezii rád)
(tak mě nebijte)
Co by se dalo vytknout je maximálně to, že používáš stále stejnou formu, nebo dvě. Díky tomu jeden za chvíli dostane pocit, že čte pořád dokola tu samou báseň
Co se týče rýmů, vzpomínám si na školu, kdy nám profesor literatury říkal, že obecně bývá potíž se slovesy. Slovesa v infinitivu a všechno, končící na "-je" (většinou 3.osoba v přítomném čase) působí v rýmu "levně".
Nakonec, já osobně mám občas problém s tvým rytmem. Ale většinou mi stačí si v hlavě přehotit slovosled, nebo vynechat spojku a báseň je hned plynulejší. Možná bys mohl občas zkusit říkat věci jednodušeji. Zkoušel jsi někdy skládat text na melodii?

Jinak se mi tvoje básně moc líbí. Líbí se mi, že dáváš přednost obsahu před "rýmem za každou cenu" a líbí se mi témata. (tedy vedle toho hlavního, proč jsme všichni tady)
Píšeš chytré a milé věci. A Luna, princezna noci je úžasná

[Deeter Spirit]

Díky, poezii jsem nikdy nijak zvlášť nestudoval ale na základní škole jsem rád recitoval a tak mám k poezii nějaký cit. Rozhodně se pokusím vyzkoušet i jiné formy rýmů. Ohledně rytmu, někdy se mi opravdu nedaří "jednoduše" něco vyjádřit, musím si na to dát víc pozor. Jinak jsem rád že se líbí náměty, osobně se mi zdá že si vždycky vymyslím krátký příběh který potom převedu do rýmů. Kdyby se například Zimní Láska rozepsala mohla by z ní být docela pěkná povídka

Ještě jednou dík za tvůj názor.

[Deeter Spirit]

A je tu další báseň, enjoy

Zamilovaný Macintosh.

Pořád na tebe myslím,
Cherilee má drahá.
Chci ti toho tolik říct,
ale moje řeč se zdráhá.

Mohla by si mě milovat,
mou lásku opětovat ?
Ale co já vlastně vím,
vždyť skoro mluvit neumím.

Se svojí myslí bystrou,
učíš mladé o světě,
se svojí řečí jistou,
vyjádříš se ve větě.

Tak uč i mě,
mluvit bez problému,
abych mohl říct to,
co neříkám každému.

Yeup, já tě miluju.