Tak školní rok už je za námi tak se pokusím zase pomalu vrhnout na poezii. Před nějakým časem jsem napsal báseň o princezně noci, rozhodl jsem se že napíšu podobnou báseň a jiné princezně, o princezně lásky. Doufám že se vám báseň bude líbit :
Cadence, princezna lásky.
Láska, věc to překrásná,
vyhání z nás zlost.
naplňuje náš život štěstím,
a dává nám radost.
Je tady ale někdo,
kdo rozdává lásku ze srdce svého,
krásná princezna Cadence,
z Království Křišťálového.
Rozdává lásku,
všude kde projde,
na smutek a zlost,
již brzy dojde.
Hádky, nenávist a zlost,
uvádí naše srdce do boje,
ona ale zůstává silná,
protože láska vždy vyhraje.
Pro ni je zlost a nenávist,
jen bolest pouhá,
vždyť není nic krásnějšího,
než láska a touha.
Ona už svou lásku našla,
rytíře v zářivém brnění,
dvě srdce splynula v jedno,
a to už nikdo nezmění.
Cadence seděla na lavičce nedaleko paláce a sledovala ulice Křišťálového Království jak se nádherně třpytí při západu slunce. Bylo tomu už přes rok a půl co se Shiningem, Twilight a jejími přáteli porazily krále Sombru a zachránily křišťálové poníky. Museli vynaložit spoustu práce aby se království přizpůsobilo nové době a bylo prosperující jako v minulosti. Podařilo se. Obchody vzkvétaly, návštěvníci přijížděli a celé království bylo chráněno křišťálovou gardou. Zasněně se dívala na západ slunce že si ani nevšimla že si Shining vedle ní na lavičku přisedl.
„Tady jsi miláčku. Je všechno v pořádku ? “ zeptal se jí Shining.
„Ano Shiny, jenom...“ odmlčela se Cadence, „vzpomínáš na večer jak jsme slavili naše 2-leté výročí ?“
„Ano, samozřejmě.“ přikývl Shining.
„Víš, byla jsem dnes u doktora a ten mi řekl...“Cadence se znovu odmlčela a zašeptala zbytek věty Shiningovi do ucha.
„Op-opravdu ?“ úžasl Shining. „Z nás budou...“
„Ano, ano budou.“ přerušila ho Cadence a v očích se jí začali lesknout slzy.
Shining ji objal. „To je skvělé lásko, opravdu skvělé“.
„Já vím“. odpověděla Cadence, poté se mu podívala do očí. „Miluju tě Shiningu.“
„Já tebe taky Cadence“ odpověděl jí.
Pak ji políbil, ona se potěšeně usmála a odešli spolu konečně domů.
Vím že dlouhou dobu jsem se tomuto nevěnoval, ale přijde mi jako velká škoda abych nechal něčeho co mě hodně bavilo, proto zde pro vás mám novou báseň, snad se bude líbit
Let pegase.
Roztáhnout křídla,
odrazit se od země,
všem ostatním ukázat,
kolik síly je ve mně.
Zamířit nahoru,
k slunci se vznášet,
splynout s mraky
a větrem se unášet.
Zamířit k zemi,
volným pádem,
vrhnout se ke skalám,
proletět vodopádem.
Zvýšit rychlost,
vítr hřívu věje,
Otázka se mihne
co se mnou se děje?
Adrenalin stoupá,
strach klesá,
slzy se roní
a srdce plesá.
A o Octavii.. To bolo smutné.
![[Obrázek: cadence_by_saphamia-d4xbht4.jpg]](https://fc02.deviantart.net/fs71/f/2012/113/a/a/cadence_by_saphamia-d4xbht4.jpg)
![[Obrázek: octavia_by_vampirenok-d54rje0.png]](https://fc05.deviantart.net/fs70/f/2012/176/2/3/octavia_by_vampirenok-d54rje0.png)
![[Obrázek: 640px-Sleeping_twins_S2E13.png]](http://images2.wikia.nocookie.net/__cb20120131204750/mlp/images/thumb/e/e9/Sleeping_twins_S2E13.png/640px-Sleeping_twins_S2E13.png)