Literární manifest

[Azuliana]

Teď budu přizvukovat Aidrien.
Milé děti, zkuste takto zpracovaný text předložit své češtinářce. Copak asi bude následovat? Vyhodí vás s tím, že to máte přepsat nebo vám dá pětku. To, o čem mluví Aidrien je učivo základní školy. To, že na to kašlete dává najevo, že jste buď příliš líní, čímž vyjadřujete neúctu k samotnému čtenáři, nebo jste tak hloupí, že nedokážete vstřebat osnovy základní školy (nadsázka).

V rámci školy mám praxi s vývojovými vadami učení, tedy i dyslexií. Vím jen o jednom člověku, který by mohl toto použít jako omluvu. U těch ostatních je to prachsprostá lenost

A teď za mě.
Nemusíte hned první věc, kterou napíšete házet na blogísek. Pokud si nejste jisti, pište do šuplíku a dejte to číst třeba kamarádům nebo i té zmíněné češtinářce.

Já jsem začala psát někdy v 15, okouzlena Pánem Prstenů a Harrym Potterem. Moje první povídka byla dlouhá, kostrbatá, totální vykrádačka PP s Mary Sue jako bič v hlavní roli.
Svou první tvorbu jsem publikovala v 19 letech, protože tehdy jsem si natolik věřila, abych konečně vyšla na světlo.
Ano, trvalo mi 4 roky psaní do šuplíku, než jsem něco publikovala... a i tehdy jsem měla staženou p.del strachy, jestli je to dost dobré.

Snažně vás prosím, začínající autoři. Buďte pokornější a odsuňte na chvíli své ego stranou, než něco publikujete.
A když vám někdo něco vytkne, neberte to jako útok na svou osobu a zkuste se zamyslet, proč dotyčný kritik reaguje, jak reaguje a jestli vám náhodou neradí zrovna to, co by vás z bahna mohlo povznést ke hvězdám

[Azuliana]

Na jednu stranu to je takový "random rant" (protože, jak koukám, tak je tu "nas.aných" asi víc lidí).

Nechci mluvit za autora vlákna, ale sama za sebe můžu říct, že pokud se nad sebou a svou tvorbou aspoň jeden z "citovaných" autorů tohoto rantu zamyslí, tak tohle vlákno není zbytečné a to je jeho účel.

[Aidrien Assagir]

Teď budu přizvukovat Aidrien.
Milé děti, zkuste takto zpracovaný text předložit své češtinářce. Copak asi bude následovat? Vyhodí vás s tím, že to máte přepsat nebo vám dá pětku. To, o čem mluví Aidrien je učivo základní školy. To, že na to kašlete dává najevo, že jste buď příliš líní, čímž vyjadřujete neúctu k samotnému čtenáři, nebo jste tak hloupí, že nedokážete vstřebat osnovy základní školy (nadsázka).

V rámci školy mám praxi s vývojovými vadami učení, tedy i dyslexií. Vím jen o jednom člověku, který by mohl toto použít jako omluvu. U těch ostatních je to prachsprostá lenost

Doufala jsem, že moje Pravidla pro formátování textu k něčemu budou, že si to začínající přečtou a budou se tím řídit. Očividně jsem byla velmi naivní. Odstavce jsou skutečně učivem základní školy, takže tohle není hloupost, ale prachpouhá lenost. I mladík s kompletním výčtem dys-poruch věděl, že má ve slohu dělat odstavce.

Nectíte čtenáře. Nečekejte, že bude někdo ctít (a milovat) vás. Nejsem si jistá, jestli budu příště rozdávat jen facky. Takže jestli nechcete peprné reakce (a mnohem ostřejší než včera), vzpamatujte se sakra a trochu se nad sebou (a svými zveřejňovanými díly) zamyslete. Trochu autorské hrdosti by neškodilo.

[RadlanJay]

Je z toho takový hugbox. Prostě to ignorujte, a jejich vlákna pohltí propast.

[Rwakk]

Souhlasím. Stejně vědšina autorů nakonec skončí. Pro různé důvody. Jen málokdo tu vydrží. I když kdo ví. Někteří se možná jen stáhnou do pozadí a pak příjdou s něčím velkým.

[Tuxik]

Několikrát se tu zmínilo, že špatná gramatika a stylistika je chybou člověka. Dokonce se tu i naznačilo, že člověk nemá právo odvolat se vůči své češtinářské negramotnosti, pokud netrpí dys poruchou a vše důležité se učí už na základních školách. Na základku jsem chodil pět let a tam se ke gramatice stavěli stylem: "Vše bude později vysvětleno na vyšším stupni." Přešel jsem na gymnázium, kde nám řekli: "Tohle už musíte znát ze základních škol, zde to s vámi probírat nebudeme." Tudíž jsem se dostal (a stále se nacházím) do situace, kdy nevím jak umisťovat čárky, jak tvořit přímou řeč, uniká mi y/i, zdvojování a spoustu dalšího. Vše jsem se musel naučit sám a za ty roky se mi mnohé chybné obraty bohužel dostali pod kůži a nemohu se jich zbavit (např. 2.p. bez ní, píšu jako bez ni). Na vině není jen člověk a pokud vás gramatiku naučili na škole, buďte jedině rádi.

Dále mi přijde, že se na prvotini lidí díváme příliš kriticky. K mému prvnímu postu:

Založil jsem téma a do světa předem vytroubil, jak jsem strašný spisovatel a odrazoval jsem čtenáře od čtení. Tohle se nedělá, člověk má strach a je si nejistý, ale nemá cenu předem oznamovat, že vaše dílo ani nemá cenu číst.

Postovat ho dneska, neprošlo by kontrolou kvality: Neužito patkové písmo, opakování slov, gramatické chyby, nesmyslné slovní obraty, špatný úvod příběhu, místy chaotické - toto je můj dnešní pohled na něj. Já osobně se spokojím s tím, pokud autor dělá odstavce, text je svým způsobem čitelný a jeho příběh má co ukázat.

Za dnešní přísnost si můžete sami. Opravdu se na fóru rojí hodně odpadu, které nenesou žádnou známku snahy. Navíc vznikly vlákna, kde se hezky píše o stylistice; takovýhle luxus jsme tu dříve neměli. Někdo by o nás mohl říct, že jsme na vás hnusní, že jsme si tu vytvořili monopol a záměrně všechny shazujeme. Můžete si to myslet, ale vězte, že lidi co na fóru aktivně píší, tvoří největší podíl čtenářů. Pokud to s psaním myslíte vážně, pak do své povídky vložte ducha a věnujte jí čas - vyplatí se to! Dostanete pozitivní kritiku, několik dobrých rad a pokud to budete myslet vážně, možná se najdou povídkáři, kteří vám budou rádi dělat konzultanta.

[RadlanJay]

Dále mi přijde, že se na prvotini lidí díváme příliš kriticky. K mému prvnímu postu:

*prvotiny


Jinak všimli jste si, že od doby, kdy se tady vyrojilo plno naučných vláken o stylistice a gramatice šla kvalita nových autorů do háje?

Nebo že by to bylo věkem?

[Tuxik]

RJ:
Je to věkem a tím, že si ty vlákna nově začínající autoři nečtou.

Nebo chceš snad říct, že za to můžeme my?

[Azuliana]

Několikrát se tu zmínilo, že špatná gramatika a stylistika je chybou člověka. Dokonce se tu i naznačilo, že člověk nemá právo odvolat se vůči své češtinářské negramotnosti, pokud netrpí dys poruchou a vše důležité se učí už na základních školách. Na základku jsem chodil pět let a tam se ke gramatice stavěli stylem: "Vše bude později vysvětleno na vyšším stupni." Přešel jsem na gymnázium, kde nám řekli: "Tohle už musíte znát ze základních škol, zde to s vámi probírat nebudeme." Tudíž jsem se dostal (a stále se nacházím) do situace, kdy nevím jak umisťovat čárky, jak tvořit přímou řeč, uniká mi y/i, zdvojování a spoustu dalšího. Vše jsem se musel naučit sám a za ty roky se mi mnohé chybné obraty bohužel dostali pod kůži a nemohu se jich zbavit (např. 2.p. bez ní, píšu jako bez ni). Na vině není jen člověk a pokud vás gramatiku naučili na škole, buďte jedině rádi.

Ona je "češtinářská negramotnost" (viz. Rwakk, který prostě má problém s češtinou) a lenost, což ale jde dobře poznat z celého pojetí povídky, nejen z chyb.
Pokud z textu přímo čiší, že to tam autor plácl "ať mám taky spisovatelské vlákno" a z celého textu je vidět, že tomu nedal víc jak deset minut, tak to je opravdu lenost.

Navíc, pokud dobře vím, tak v dnešní době má téměř každý editor vestavěnou kontrolu pravopisu. I ta může pomoct odstranit největší seky.

A číst. Knihy. Tím se gramatika dostane do podvědomí nejsnáze, protože člověk to "vidí".

Sám píšeš, že ses musel vše naučit sám.
A na druhé straně stojí tvůrci, kteří nejsou ochotni si přečíst článek, kde mají vše téměř naservírované na stříbrném podnose...

[Hotsteppa]

Nuž, vekom to asi nebude. Síce tu máme nával registrácií 12-13-ročných detí, no väčšinou ide o účty s nulovými príspevkami a nie je veľa takýchto, ktorí by tvorili.

Schovávať sa za neznalosť slovenčiny / češtiny pri písaní je chabé. Prečo potom začali písať? Je to cool? Má to swag? Ak chce človek niečo napísať, nech najprv veľa číta - a nielen poviedky z fóra a MLP fanficy ale hocijakú kvalitnú literatúru. Rozšíri si slovnú zásobu a možno začne vo svojej vlastnej tvorbe podvedome hľadať chyby a učiť sa z nich.

Plesnúť na papier pár viet bez úpravy a vyhlásiť to za poviedku dokáže každý. No poučiť sa z chýb už chce trpezlivosť a istú dávku sebareflexie.