Melancholické spisy Equestrie - Santhiras

[Santhiras]

Svaté písmo? K čertu s ním!
Jen si tady trošičku zabásním.. a hned zase půjdu.

Květy

Louka plná květů. Zelené moře.
Spousta krásných vůní, které pod nosem šimrají.
A pravda.. dá se narazit i na tchoře,
většinou ale uteče, hned v zápětí.. žádné obavy.

A kdyby snad ne, nedá se nic dělat,
mnohé již potkal tvůj osud, opravdu,
nemusí tě vždy potkat jen to pěkné,
pak si těch krásných chvil poník za nic neváží.

O to více, když štěstí a radosti,
nad povinnostmi dnešních dní, vždy převáží,
a když si přátelé vždy najdou chvilku,
a ty je nalezneš stát na svém zápraží, s úsměvem.

Tak proč být sám, proč trávit své dny potají,
není snad lépe najít své osudové chvíle,
když se ti přátelé pod nohama pletou a motají?
Cituji milou Pinkie – ačkoliv zatím mlčí.
„Je čas nasadit růžové brýle, milý poníci!“

Tak proto jsem zde, stále stojím tam,
tam hluboko v zeleném moři,
a hledám čas který jsem ztratil.
Nečekám, že ty chvíle najdu,
doufám však, že naleznu alespoň moudrost, jak již neztrácet další.
Tak praví Santhiras, poutník za štěstím.

Dobrá nálada.. co k tomu dodat

Ke čtení doporučuji tuto krásně rozvernou melodii.

https://www.youtube.com/watch?v=wS5rHBRmWqU