09.04.2013, 17:15
RadlanJay: "Ne," řekl Roran, a tak Eragon příhodu rychle převyprávěl. Na Roranovo naléhání pak odložil jídlo, aby mu kámen ukázal. Chvíli mu obdivovali, ale brzy se Roran nervózně zeptal: "Mohl jsi promluvit s Katrinou?"
Zde předkládám úryvek z bestselleru Eragon, kde se jméno Roran vyskytuje třikrát na třech řádcích. Rušivě to na mě nepůsobí, a autor očividně ví jak psát. A i kdyby to takhle rychle za sebou trošku drhlo, dvakrát použít stejné jméno v rozmezí pěti řádků určitě drhnout nebude. To je více méně přesně to, co píší na té stránce ke které jsem tě odkázal.
A Tuxik má pravdu, působíš zde zbytečně agresivně. Například:
Tuxik: Radlan má pravdu v tom, že je dobré býti originální. To ale samozřejmě může být dost těžké. Občas stačí vzít zcela zprofanovanou zápletku a podívat se na ní z jiného úhlu nebo skloubit dvě zápletky tak, aby vzniklo něco nového. A nebo ji prostě pořádně rozvinout a jít více do hloubky než autor původní. Nejlepší povídky však bývají ty, které skutečně přinesou něco nového. Viz. právě třeba Pán Prstenů (prostě piš věci které od někoho trochu přebíráš a zlepšuj se ve psaní, a až tě jednou přepadne zcela unikátní myšlenka, tak ji s pomocí svých těžce nabytých zkušeností zrealizuj
)
Co se týče různých priorit čtenářů: pokud si čtenář stěžuje že se mu něco nelíbí na příběhu, tak ho v poklidu ignoruj (pokud tedy neukazuje na jeho děravost – v tom případě bys ty díry měl honem rychle zalátat
). Pokud má však výhrady proti tvému stylu psaní, pak je lepší zkonzultovat nějakou odbornou literaturu a zjistit si co a jak.
Zde předkládám úryvek z bestselleru Eragon, kde se jméno Roran vyskytuje třikrát na třech řádcích. Rušivě to na mě nepůsobí, a autor očividně ví jak psát. A i kdyby to takhle rychle za sebou trošku drhlo, dvakrát použít stejné jméno v rozmezí pěti řádků určitě drhnout nebude. To je více méně přesně to, co píší na té stránce ke které jsem tě odkázal.
A Tuxik má pravdu, působíš zde zbytečně agresivně. Například:
Citace:A pokud si myslíš, že by jsi vymyslel většinu věcí v knížkách? Tak to jsi toho zřejmě moc nečet. Nebo jsi těmi knížkami myslel fanfikce?To přímo hraničí s posměchem. (Jinak existují i fanfikce, které mnohé knížky překonají. Takový 50 Shades of Grey je takový odpad, že by to do kapsy strčil prakticky každý trochu zručný autor fanfiction.)
Tuxik: Radlan má pravdu v tom, že je dobré býti originální. To ale samozřejmě může být dost těžké. Občas stačí vzít zcela zprofanovanou zápletku a podívat se na ní z jiného úhlu nebo skloubit dvě zápletky tak, aby vzniklo něco nového. A nebo ji prostě pořádně rozvinout a jít více do hloubky než autor původní. Nejlepší povídky však bývají ty, které skutečně přinesou něco nového. Viz. právě třeba Pán Prstenů (prostě piš věci které od někoho trochu přebíráš a zlepšuj se ve psaní, a až tě jednou přepadne zcela unikátní myšlenka, tak ji s pomocí svých těžce nabytých zkušeností zrealizuj
)Co se týče různých priorit čtenářů: pokud si čtenář stěžuje že se mu něco nelíbí na příběhu, tak ho v poklidu ignoruj (pokud tedy neukazuje na jeho děravost – v tom případě bys ty díry měl honem rychle zalátat
). Pokud má však výhrady proti tvému stylu psaní, pak je lepší zkonzultovat nějakou odbornou literaturu a zjistit si co a jak.