08.06.2012, 13:42
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 08.06.2012, 13:43 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Tak já mám jen jednoho opravdového kamaráda, který se před pár lety odstěhoval na druhý konec republiky a vídám ho tak 1x za 1-2 roky.. Pokud k tomu samozřejmě nepočítám svého bratrance alias nevlastního bratra alias ufona alias věčně napitý a přesto střízlivý cvokhaus.. toho vídám už často (možná častěji, než je zdrávo)
Ale hádám, že to tak asi u introvertních IT lidí chodí.. Kromě výčtu viz. výše je kolonka přátelé/kamarádi prázdná (nepočítám kolegy/ně z práce a ze střední školy, které také vídám jen na srazech jednou za X let).. Ale nijak zvláště mi sociální kontakt nechybí, takže nemůžu říct, že bych se uchyloval pro útěku k FIM právě kvůli tomu.. Btw: u FIM jsem snad nenatahoval ani jednou (jinak spolehlivě brečím na konci Titaniku, Lišky a psa, Můj nepřítel, Meč v kameni (veverka), Terminátora 2, Josefa, prostě u samých "hovadin")..
Ale jestli se cítím šťastný? Většinou po nerváku v práci dost těžko
Navíc jsem zatím nenašel svůj životní cíl.. (zatím je na dané položce uvedeno "doklepat to do důchodu").. Za nejlepšího přítele/přítelkyni považuji svou matku (a teď nevím, zda to je dobře nebo špatně)



