Stylistika

[Anemonis]

Dobře, shodneme se na tom, že věta uvozovací popisuje způsob promluvy, nebo přesněji způsob vyjádření toho, co je v uvozovkách. Tak se na to hození klacku do ohniště podíváme: je to gesto. A nemusí to být nutně tiché gesto, může vydat hvízdnutí vzduchem, když někdo tím klackem prudce švihne, může zapraskat v ohni. Spisovatel taky může napsat, co to gesto vyjadřuje, co znamená, neboli "co říká". Třeba: Mám toho dost! nebo Jsem zoufalý/v koncích!, budiž, klidně i Nevím, co budeme dělat. Pokud to i tak považuješ za větu uvozovací, tedy způsob, jakým to řekl, pak to lze přepsat na "řekl hozením klacku do ohniště". Tedy nic neřekl, jen tam hodil ten klacek a ostatní si to gesto přeložili do řeči. A pak už je na tobě, jestli si vybereš "řekl vhozením klacku do ohniště" nebo podle mě trochu kostrbatější "hodil klacek do ohniště".

Čili když napíšeš jenom "hodil klacek do ohniště", tak právě jen podle interpunkce a velkého písmena se pozná, jestli to hození je věta uvozovací, tedy způsob promluvy, tedy v tomto případě promluva gestem místo slovem, nebo jestli to hození doprovází promluvu a jedná se o promluvu slovem doprovázenou gestem.

„Nevím, co budeme dělat.“ Hodil do ohniště klacek. = Řekl, že je bezradný, a hodil klacek do ohniště.
„Nevím, co budeme dělat,“ hodil do ohniště klacek. = Nepromluvil, jen bezradně hodil klacek do ohniště.

Drobným problémem je, že první možnost neříká jasně, jestli promluva slovem i gesto proběhly současně, nebo promluva slovem předcházela gestu. Nicméně tohle se dá jednoduše spravit:
„Nevím, co budeme dělat.“ Zároveň hodil do ohniště klacek.