Rwakk tvorba

[Rwakk]

Tak jak se mi nic nedaří dokončit a pořád nejsem s ničím spokojený tak si sem aspoň hodím nějaký ty drabble. Non-pony prosím.

Daftixův paradox
Daftix, jeden z šestnácti, sledoval oblohu. Již dávno tomu bylo, co měl čas. Jako jeho strážce, Času a věku, vždy někam pospíchal. Vytáhl kapesní hodinky. Nebyly na nich ručičky. Ani čísla nic. Jen prázdná plocha.
Protřepal hodinky a strčil je do kapsy.
Z ničeho nic okolo něj prošel on sám. Oba dva zamrkali. Podívali se na sebe, zakroutili hlavami. Chvíli tam tiše stáli.
„Kde máme dneska být? Nevíš?”
„Nevím. Musím si poradit sám.”
Podali si ruce a druhý odešel.
„Jak tak vidím, nikdy nemám čas,” pravil první.
„Sakra. Přesně o tom mluvím.” Daftix se protáhl a vyrazil. Zase neměl čas.


Luchiel a Zoel
Jsem strážce snů a nemám sny. Smutné že? Kdysi jsem byl jen pouhý nožíř. A pak jsem poznal ji. Královnu snů, co chtěla moji hlavu. Ještě dnes ji vidím. Jak krásná a majestátní byla. Přes všechny její vnady krutostí žila.
Jako včera vzpomenu si na její políbení. Poslední, co v životě udělala. Pak ona, ač sama snění, noční můru zažila. Tehdy, co smrt ji místo mě srazila. Nemohl jsem se dívat na to. A smlouvu s ní uzavřel. Jedno tělo a dvě duše navždy.
Ted já sám nesu její břímě. A tvořím to, co vy lidé milujete. Sny a naděje