21.08.2013, 13:28
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 21.08.2013, 13:28 uživatelem Ferraripony.)
Rainbow Twilight, Luna a Grand tour de Crystal Empire
Předminulý pátek jsme se s Dashie Twilight a Lunou vydal do Crystal Empire, konkrétně do jižního Norska
Luna hned na odjezdu zabrala podhlavník a prohlásila, že se z něj až do Norska nehne
Moc dlouho jí to ovšem nevydrželo, protože při přejezdu trajektem mezi Německem a Dánskem pozorovala společně se zbytkem výpravy kromě okolo plujících lodí i i nádherný východ slunce, který si Celestia připravila
Ze svého pohodlného pelíšku vylezla ještě jednou a to při přejezdu po mostě mezi Kodaní a Švédským Malmö
Další den vedla naše cesta stále na sever a zastavili jsme se ve městě Gjovik, kde jsme se, po prohlášení Luny, že je unavená a nikam nejde, vypravily na průzkum největší jeskyně pro veřejné použití (původně olympijský stadion pro ZOH v Lillehammeru v roce 1994)
V samotném Lillehammeru však na svojí únavu záhadně zapomněla a přidala se ke komentování techniky skoků místních sportovců na Lillehamerských skokanských můstcích
Následující den nás cesta zavedla na Geirangen fjord, kde nás ovšem místní pegasové evidentně moc rádi neviděly takže vše zakryly dešťovými mraky. Luna naštvaná z toho, že nic nevidí a z toho, že se Dashie do akce moc nehrnula, použila Royal Canterlot voice a prorazila do mraků díru
Dashie z toho byla tak paf, že zapomněla na to, že nechtěla původně vůbec vylézat a musela to jít prozkoumat z blízka
Místní pegasy jsme evidntně tímto činem značně naštvaly, protože při průjezdu po samotném fjordu nám jako bonus přidaly vcelku silný déšt, takže jsme vodopády sedm sester pozorovaly ze sucha vnitřních prostor trajektu
Po přespáni u fjordu, jsme se vydaly k jednomu ze splazů největšího evropského ledovce Jostedalsbren, pegasové byly tentokrát milejší a spodní hranici mraků umístily těsně nad vrcholek ledovce, takže jsme měly relativně nerušený výhled.
další ráno se Dashie, evidentně otrávaná našimi nekončícími stížnostmi rozhodla, že tu zamračenou oblohu vyčistí, takže jsme měly nádherný a ničím nerušený výhled na Aurlandský fjord
a vodopády Twindefossen, které byly sice na půl vyschlé, na druhou stranu nám to zase poskytlo příležitost pohybovat se po místech, kde normálně teče voda
Norští pegasové byly z akce RD tak rozhození, že mraky nenatáhly ani na další den, kdy jsme byly v Bergenu
Zato další den při průjezdu okolo vodopádů Voringfossen byly zpět v dvojnásobné síle a venku se dalo vydržet pouze při chvilkovýh přestávkách
Naštěstí pro nás to přehnaly takže jim mraky došly a na náš poslední den v Oslo bylo opět nádherně.
to by ovšem bylo moc hezký, takže si Luna na místním hradě řekla, že už se fotit nebude a rozhodla se mi zdrhout ze záběru
po předlouhém přemlouvaní se ovšem nakonec nechala vyfotit
využil jsem jeji dobré nálady vyfotil jí ještě před místem, kde se předává část nobelových cen
V muzeu lodi fram jsme potkaly Doktora, který vzal Dashie a Twilight zpět do historie přimo na loď. Já bohužel nwm co tam dělaly protože jediné foto, které mi odtamtud přivezly byla tato
zatímco byly pryč mě a Luně nezbylo nic jiného než se spokojit s muzem, kde ovšem je ta lod taky, takže jsme na to byly nakonec možná lépe, protože, narozdíl od RD a twilight, nám nebyla zima
poté následoval už jen návrat domů, kde už žádné síly na pořizování fotek nezbylo
Předminulý pátek jsme se s Dashie Twilight a Lunou vydal do Crystal Empire, konkrétně do jižního Norska
Luna hned na odjezdu zabrala podhlavník a prohlásila, že se z něj až do Norska nehne
Moc dlouho jí to ovšem nevydrželo, protože při přejezdu trajektem mezi Německem a Dánskem pozorovala společně se zbytkem výpravy kromě okolo plujících lodí i i nádherný východ slunce, který si Celestia připravila
Ze svého pohodlného pelíšku vylezla ještě jednou a to při přejezdu po mostě mezi Kodaní a Švédským Malmö
Další den vedla naše cesta stále na sever a zastavili jsme se ve městě Gjovik, kde jsme se, po prohlášení Luny, že je unavená a nikam nejde, vypravily na průzkum největší jeskyně pro veřejné použití (původně olympijský stadion pro ZOH v Lillehammeru v roce 1994)
V samotném Lillehammeru však na svojí únavu záhadně zapomněla a přidala se ke komentování techniky skoků místních sportovců na Lillehamerských skokanských můstcích
Následující den nás cesta zavedla na Geirangen fjord, kde nás ovšem místní pegasové evidentně moc rádi neviděly takže vše zakryly dešťovými mraky. Luna naštvaná z toho, že nic nevidí a z toho, že se Dashie do akce moc nehrnula, použila Royal Canterlot voice a prorazila do mraků díru
Místní pegasy jsme evidntně tímto činem značně naštvaly, protože při průjezdu po samotném fjordu nám jako bonus přidaly vcelku silný déšt, takže jsme vodopády sedm sester pozorovaly ze sucha vnitřních prostor trajektu
Po přespáni u fjordu, jsme se vydaly k jednomu ze splazů největšího evropského ledovce Jostedalsbren, pegasové byly tentokrát milejší a spodní hranici mraků umístily těsně nad vrcholek ledovce, takže jsme měly relativně nerušený výhled.
Norští pegasové byly z akce RD tak rozhození, že mraky nenatáhly ani na další den, kdy jsme byly v Bergenu
Zato další den při průjezdu okolo vodopádů Voringfossen byly zpět v dvojnásobné síle a venku se dalo vydržet pouze při chvilkovýh přestávkách
Naštěstí pro nás to přehnaly takže jim mraky došly a na náš poslední den v Oslo bylo opět nádherně.
to by ovšem bylo moc hezký, takže si Luna na místním hradě řekla, že už se fotit nebude a rozhodla se mi zdrhout ze záběru
využil jsem jeji dobré nálady vyfotil jí ještě před místem, kde se předává část nobelových cen
V muzeu lodi fram jsme potkaly Doktora, který vzal Dashie a Twilight zpět do historie přimo na loď. Já bohužel nwm co tam dělaly protože jediné foto, které mi odtamtud přivezly byla tato
poté následoval už jen návrat domů, kde už žádné síly na pořizování fotek nezbylo