Epizoda 3: Castle Mane-ia

[Blue Storm]

Napadlo mě, co je asi na poslední popsané stránce toho sesterského deníku.

No fantazie mi nedala si takovou poslední stránku napsat.

Milý deníčku.
Už se nemohu dočkat, až ráno přiletí Luna a uvidí, co jsem si pro ni přichystala. Ty varhany mám konečně dodělané a tak si Lunča užije trochu legrace.

Milý deníčku
Ta Tia nemá všech pět pohromadě. Ráno přiletim z práce ztahaná jak včelka Mája a když si jdu odpočinout do pokoje, tak se rozezní hudba jak z hororu a hned vlítnu do nějaké díry, co se objeví předemnou na podlaze. Když už se konečně dostanu nějakými dveřmi ven, tak pochopitelně na chodbě nesvítí ani jedna louč. Samozřejmě, že se opět rozezní varhany a já najednou byla celá slepá od toho jejího milovaného světla. Bože to byl šajn!.
PS: Jdu si to s ní vyřídit

Milý deníčku.
Asi jsem to trochu přepískla. Luně se to nějak nelíbilo. Její královský hlas rozbil pár vitráží. Hm. Myslela jsem si, že má větší smysl pro humor.

Milý deníčku.
Z Luny se stala pěkná fůrie a to jen kvůli jednomu vtípku?. Nechápu. Asi jí budu muset domluvit pomocí elementů harmonie. Ty ví, jak to všechno napravit. 

Milý deníčku.
Teda to byla mela. Z Luny se stala nějaká Nightmare Moon a chtěla mě zničit. Přitom zničila půlku hradu a uzemnila mě nějakým kouzlem. To jí nedaruju!

Milý deníčku.
Nečekala jsem, že ty elementy Lunu vykopnou tak daleko. Až na Měsíc. Snad tam trochu vychladne a bude to zase Luna, až se vrátí…… Někdy.
PS: Asi budu muset nechat postavit nový hrad.