Bronies a ekologie - zachraňujete planetu?

[Claymon]

Yop. Jde s tím jít dokonce ještě dál. Pokud byste chtěli tímto způsobem i vytápět, je zde možnost použití Trombeho stěny.




V kombinaci s akumulační nádrží se na topení nemusí sáhnout od jara do podzimu.

Problémem jsou vysoké letní teploty. V takovém případě se záklapka nahoře otevírá a teplo uniká pryč. I tak bohužel teplo sálá skrz stěnu do domu.



Fotovoltaika: Ono se zvyšováním účinnosti už dnes ani ta fotovoltaika není nenávratná investice. On totiž její zásadní problém není v účinnosti, ale dvou jinejch faktorech

1/ předotování výkupních cen - to je známej fakt a politická prasečina, kterou tady nehodlám řešit

2/ Regulace výkonů v energetické síťi.

Nejprve opět trochu teorie:

Velikost vyráběné elektrické energie se musí v každém okamžiku rovnat spotřebě -> nelze ji skladovat (baterie jsou pro celorepublikové výkony nepoužitelné). Prakticky se dá říci, že když jdete ráno na záchod a rozsvítíte si žárovku, tak to v temelíně zahučí. (není to přesné kvůli servačným silám na generátorech, ale pouze pro představu.

Kdybychom však měli zapínat a vypínat elektrárny pouze podle toho, kde zrovna najede fabrika do provozu, bylo by to pomalé a neefektivní. Výkon se proto měří a vytváří se z něj tzv. Diagram zatížění

Jde o závislost odebíraného výkonu v závislosti na čase. podle časového období se diagramy dělí na denní, týdenní a roční.

Obr.1 - Denní diagram zatížení

Sami zde vidíte, jak se spotřeba během dne mění. (a to jde o letní měsíc, kdy není používána většina ohřevů. Díky těmto diagramům máme hrubou představu, jaká bude spotřeba v nejbližší době a elektrárny se připravily na regulaci výkonu. Abych se ale dostal ke špatnosti článků. Diagram rozdělujeme do 3 částí:

a) Základní: Pro pokrytí základního zatížení jsou využívány jaderné a velké tepelné elektrárny, jejichž provoz je levný (Výrobní náklady na 1 kWh Tušimice - 0,5 kč, Temelín - 0,9 kč) a u kterých se velmi těžko (nebo nefektivně) reguluje jejich výkon)

b) Pološpičkové: Zde jsou používány menší tepelné elektrárny (uhelné, plynové, paroplynové a vlastně většina typů elektráren)

c) Špičkové: Zde jsou využívány Přečerpávací elektrárny

Obr.2 - Diagram zatížení rozdělený podle zdrojů

Problém Fotovoltaiky (a vlastně i větrných elektráren) je v tom, že mají od státu garantovaný výkup jimi vyrobené energie, ať začnou vyrábět kdykoliv

Příklad. Přes den zafouká nebo zasvítí na nějakou z fotovoltaických elektráren (kterých už je po republice na každém druhém poli) a najednou je v síťi přebytek energie, kterou nikdo nevyužije. Přečerpávací elektrárnu na regulaci použít nemůžeme, neboť čerpadlový provoz je využíván v noci, takže musíme jít s výkonem dolů v jiném (v poměru cena/kWh mnohem výhodnějším) zdroji. Vše je dorovnáno, náhle slunce nad elektrárnou zajde za mraky a můžeme najíždět s elektrárnou nanovo.

V čechách je zatím "naštěstí" problém pouze v tomto ohledu, neboť přenosová soustava zde byla vybudována jako 400 KV a výkonové nápory zatím zvládá, neboť možný přenášený výkon roste s kvadrátem používaného napětí. Německo je v tomto ohledu mnohem problémovější, neboť primárně využívají 220 KV síť, která jim v poslední době zoufale přestává stačit a proti výstavbě nových přenosových linek jim tam neprotestuje nikdo jiný než zase ekofašisti a ochránci lesů

Závěrem: Využití fotovoltaiky pro domácí potřebu, kdy si dáme na střechu 2 panely je bezproblémové, neboť se takto panely rozloží na velké území a náběhy nejsou tak srtrmé jako v případě zastavění louky fotovoltaickou elektrárnou. Další výhodou je spotřeba elektrické energie ihned na místě její výroby (neboť málokdo má na domu nainstalovaný takový výkon, aby ho v nějakém větším množství posílal zpět do sítě) a tím odpadají jakékoliv ztráty vzniklé přenosem.