05.01.2014, 01:44
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 05.01.2014, 04:43 uživatelem StrangeDevil. Edited 1 time in total.)
Jakožto osoba, která si Rarity moc neoblíbila, musím uznat, že tato epizoda se opravdu povedla. Manehatten byl super, písně také a scéna kde Rarity plakala na posteli, ve mě vyvolala opravdoví soucit. 
Naivně sem doufala, že v té krabičce co dostala, bude, i když dost nepravděpodobně, první klíč k naší záhadné skříňce.
Nedokázala sem překousnout, že princeznu nikdo nepustí do taxíku předně..
Ale díl se mi opravdu líbil, překonal má očekávání a posunul Rarity v mém srdci zase o něco víš (a že byla holka dost nízko).
PS: Applejack a její upřímná poznámka mě pobavila asi nejvíc.
Naivně sem doufala, že v té krabičce co dostala, bude, i když dost nepravděpodobně, první klíč k naší záhadné skříňce.
Nedokázala sem překousnout, že princeznu nikdo nepustí do taxíku předně..
Ale díl se mi opravdu líbil, překonal má očekávání a posunul Rarity v mém srdci zase o něco víš (a že byla holka dost nízko).
PS: Applejack a její upřímná poznámka mě pobavila asi nejvíc.
You don't know what a life is, until you die for it, in a masquerade of heroes.