Epizoda 8: Rarity Takes Manehattan

[Jakluk]

Nebudu dávat plusy, mínusy ani bodové hodnocení a asi se budu opakovat, každopádně tu jsou moje postřehy po dvou shlédnutích.

• Skvělé že už zas máme klasické epizody ze života. Sám jsem si vzpomněl, jak občas někomu zapomenu oplatit jeho štědrost
  
• Nejprve se mi písnička zdála docela průměrná, ale už ji mám poslechnutou víckrát a její obliba se zvýšila. Stále platí, že se mi její druhá varianta líbí víc
  
• Alicorni a rychlovlaky na pozadí? I don't care. Normálním sledováním to jen tak postřehnout nelze, ale spolu s projíždějícími taxíky to dost přidalo na dynamice velkoměsta.
  
• Twilight a taxík - spíš než na princeznu jsem myslel na křídla blízkých pegasů. Dashie si to přece již jednou vyzkoušela
  
• Stallions! V předchozích epizodách (nejen) z Ponyvillu mi dost chyběli. Troufnu si říct, že v Manehattanu se poměr pohyboval okolo 50:50.
  
• Chválím za skvělý dabing i design postav. Každá postava měla specifický vzhled a přízvuk, ten se mi dost líbil i u jinak neoblíbené Suri. Bohužel to je něco, co si naše české děti zřejmě neužijí.
  
• Brečící Rarity Chtěl jsem se smát, ale zároveň mi jí bylo líto.
  
• Coco Pommel! Ani na vteřinu jsem ji nebral jako záporáka, oblíbil jsem si ji již od první chvíle.
  
• Rainbow Professionalism Dash returns
  
• O Spikovi toho bylo řečeno již dost
  

V žebříčku oblíbenosti Mane6 byla Rarity vždy někde dole. Po této epizodě si myslím, že tam zkrátka nepatří, na druhou stranu netuším, koho tam místo ní dosadit.