Lumíkovy povídky

[Aidrien Assagir]

Skutečný sen:
Ve formátování zásadní chyby nevidím (za to máš u mě +). Co se týče samotné povídky - dej si pozor na opakování slov.

První měsíc, nedalo se tomu uvěřit, ale už to byl měsíc. Byla to dlouhá cesta, byli jsme oba rozdílní, vlastně jsme snad neměli společné skoro nic. Ale i přes to všechno to funguje! Asi se nedá popsat, jak se teď cítím, ale je to nádherný pocit. Ale není na to moc čas, rozhodl jsem se nám udělat romantický večer a vařím malou večeři. Stůl je připraven, svíčky také, krb hoří a víno se chladí. Bude to dokonalý večer, jen nesmím nic zkazit.

Rovněž bych doporučila si pohrát s délkou vět a rozkouskovat je na menší samostatné úseky. Dodá to ději víc dynamiky. Takhle je to pro mě trochu těžkopádné, ale není to nic, na čem by se nedalo zapracovat. Napravila bych i některé gramatické nedokonalosti (např. nespisovné zabodlý - lepší je zabodnutý, nutilo jí to se trošku červenat - nutilo ji...) a našla jsem tam i přebývající, nebo chybějící čárky.

Skočila mi do náruče a objala mě: ,,Tak ráda tě vidím!" pošeptala mi do ucha.

Zde jsi smíchal několik typů přímých řečí. Vhodnější by bylo např. Skočila mi do náruče a objala mě. ,,Tak ráda tě vidím!" pošeptala mi do ucha. V některých případech by bylo vhodnější dát přímou řeč na nový řádek.

Sen, který máš v kurzívě, bych možná ještě oddělila vynechaným řádkem navíc. Dělá se to a je to pak přehlednější.

Ale dost už kritiky.