26.03.2014, 14:41
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 26.03.2014, 15:02 uživatelem Martin. Edited 3 times in total.)
Přesně na tebe jsem čekal 
Někde jsem četl, že struny mohou být až jedenáctirozměrné. Mám problémy si představit 4 rozměrný válec (to se ještě musí pohybovat). Už 4rozměrná krychle dá hodně zabrat: http://cs.wikipedia.org/wiki/Teserakt
Četl jsem to asi 3x. A nemůžu říct, že bych z toho teď mohl dělat doktorát
Snad jen ten poslední odstavec se mi nějak do hlavy nasunul 
Pokud je o představu vesmíru, snažím se si ho představit jako co nejjednodušší objekt, který by můj mozek byl schopen zppracovat. Tj. třírozměrný prostor, nejspíš o tvaru koule (samozřejmě ne nutně pravidelné, stejně jako naše Země není dokonalá koule), plný plynů a dalšího sajrajtu Horší to je už na jeho okrajích. Buď pokračuje do nekonečna a nebo tam je něco, co ho ukončí (a je fuk, jestli to bude nějaký vyšší prostor s dalšími rozměry - odtud třeba může čerpat energii, ale co to proboha je?), jedno jakým způsobem (lze ho opustit nebo nelze?).
Tak trochu divná představa: pokud by existovalo více vesmírů a ty se mohly rozpínat prakticky do nekonečna (nebo dejme tomu do velikosti, která je mimo naše chápání.. nějakých 800, 8000, 800.000 miliard světelných let?), kde berou prostor, aby se nerazily? Nebo k tomu dochází běžně?
Je ale zase pravda, že 3 rozměrné vesmíry se do vícerozměrného prostředí mohou snadno naskládat, stejně jako 2D papíry můžete srovnat do 3D krabice.
Vždycky, když sháním nějaký článek o nekonečnu, tak najdu spoustu teorií o tom, jak funguje vesmír, jak vznikl, ale nikdo neřeší to jeho okolí. Obecně můžu věřit jakékoliv teorii (když už jí nedokážu pochopit), která popisuje chování vesmíru/vesmírů. Ale všechno to prostě stojí na "faktu", že to "něco" prostě existuje nikde a vždycky to tak bylo.
Existuje nějaká úvaha, práce či teorie o tom, co je za vnějším okrajem? Je jedno čeho, prostě za vším, co teorie obsahuje. Kam až to sahá (do nekonečna, jasně, ale to je co? ).
EDIT: Aha, ono to má další pokračování (odstavec)..
No, vzhledem k tomu, že čas je definován jako http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cas#Jednotky vlastnost atomu Césia, teoreticky by nejmenší možný "tik" bylo možno nalézt (pánové na Voyageru se pokoušeli o komunikaci s ufony na základě změny spinu atomu vodíku) - ale rozumím.. převést spojitý signál/čas do nespojitého prakticky nelze (ale třeba existuje nějaká minimální energetická hladina, o kterou se může absolutní hodnota měnit - třeba hmotnost nějaké částice, potom by prakticky šlo o digitální vesmír). Kvantovat prostor by třeba šlo. Otázka co vezmeš jako minimální velikost vzorku. Délku vlny nějakého záření? Velikosti částice?
Někde jsem četl, že struny mohou být až jedenáctirozměrné. Mám problémy si představit 4 rozměrný válec (to se ještě musí pohybovat). Už 4rozměrná krychle dá hodně zabrat: http://cs.wikipedia.org/wiki/Teserakt
Četl jsem to asi 3x. A nemůžu říct, že bych z toho teď mohl dělat doktorát
Snad jen ten poslední odstavec se mi nějak do hlavy nasunul Pokud je o představu vesmíru, snažím se si ho představit jako co nejjednodušší objekt, který by můj mozek byl schopen zppracovat. Tj. třírozměrný prostor, nejspíš o tvaru koule (samozřejmě ne nutně pravidelné, stejně jako naše Země není dokonalá koule), plný plynů a dalšího sajrajtu
Horší to je už na jeho okrajích. Buď pokračuje do nekonečna a nebo tam je něco, co ho ukončí (a je fuk, jestli to bude nějaký vyšší prostor s dalšími rozměry - odtud třeba může čerpat energii, ale co to proboha je?), jedno jakým způsobem (lze ho opustit nebo nelze?).Tak trochu divná představa: pokud by existovalo více vesmírů a ty se mohly rozpínat prakticky do nekonečna (nebo dejme tomu do velikosti, která je mimo naše chápání.. nějakých 800, 8000, 800.000 miliard světelných let?), kde berou prostor, aby se nerazily? Nebo k tomu dochází běžně?
Je ale zase pravda, že 3 rozměrné vesmíry se do vícerozměrného prostředí mohou snadno naskládat, stejně jako 2D papíry můžete srovnat do 3D krabice.
Vždycky, když sháním nějaký článek o nekonečnu, tak najdu spoustu teorií o tom, jak funguje vesmír, jak vznikl, ale nikdo neřeší to jeho okolí. Obecně můžu věřit jakékoliv teorii (když už jí nedokážu pochopit), která popisuje chování vesmíru/vesmírů. Ale všechno to prostě stojí na "faktu", že to "něco" prostě existuje nikde a vždycky to tak bylo.
Existuje nějaká úvaha, práce či teorie o tom, co je za vnějším okrajem? Je jedno čeho, prostě za vším, co teorie obsahuje. Kam až to sahá (do nekonečna, jasně, ale to je co?
).EDIT: Aha, ono to má další pokračování (odstavec)..
No, vzhledem k tomu, že čas je definován jako http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cas#Jednotky vlastnost atomu Césia, teoreticky by nejmenší možný "tik" bylo možno nalézt (pánové na Voyageru se pokoušeli o komunikaci s ufony na základě změny spinu atomu vodíku) - ale rozumím.. převést spojitý signál/čas do nespojitého prakticky nelze (ale třeba existuje nějaká minimální energetická hladina, o kterou se může absolutní hodnota měnit - třeba hmotnost nějaké částice, potom by prakticky šlo o digitální vesmír). Kvantovat prostor by třeba šlo. Otázka co vezmeš jako minimální velikost vzorku. Délku vlny nějakého záření? Velikosti částice?