Debata o nekonečnosti vesmíru

[Fahu]

Světlo je částicí i vlněním.

Myslím, že lepšie pre pochopenie je, keď sa povie, že svetlo nie je ani prúd častíc ani vlnenie, ale za istých okolností sa správa ako prúd častíc a za istých okolností sa správa ako vlnenie.

Slovo "elektromagnetické" znamená, že jde o pole, slovo "záření" znamená, že jde o částici.

Ja si skôr predstavím vlnu, keď počujem "žiarenie".

Přeci nemůžeš říct, že když v reálu přežiješ náraz autem do zdi v rychlosti 20 km, tak když to do ní napálíš ve 200 km/h, a někdo tě při tom natočí, a pak ten film 10x zpomalí, že to "přežiješ"

Áno, súhlasím s Tebou. Keď spomalím čas, tak zomriem spomalene, keď spomalím častice, tak prežijem (zjednodušene povedané). Preto som napísal:

Spomalenie času a spomalenie častíc nie je to isté.

Jistě by se dalo zavést i jiné měření času, ale pokud by existovaly jen částice, které by byly ještě menší než protony (kvarky, atd.), u kterých by se těžko dal definovat stav A a stav B, nedal by se čas prakticky měřit. Možná by plynul dál, ale ne na makro úrovni.

Jasné, ak sa systém nevyvíja v čase, tak z neho hodiny nevyrobíš. V tom prípade ale nie je ani potreba merať čas.

Stejně tak nemůžeme říct, jak malé částice ve vesmíru existují. Vždy to bude ovliněné technologií, kterou použijeme. A pokud bude složená z atomů, asi bude mít problémy s "vyfocením" menších částic.

To je dosť pesimistický pohľad. Technológia zložená z atómov je schopná zaznamenať aj častice menšie ako atóm. Jednoduchý časticový detektor je iba plyn pod elektrickým napätím. Na skúmanie štruktúry zložených častíc ako protón sa dajú využiť iné malé častice. Napríklad ostreľovaním protónu elektrónom a sledovaním, čo vznikne a kam to letí sa dá zistiť veľa vecí o zložení protónu.

Rychlost světla ve vákuu: ovšem za předpokladu, že se vakkum bude chovat všude ve vesmíru (a v každém okamžiku - tj. od jeho vzniku až po jeho smrt) zcela stejně.

Rýchlosť svetla vo vákuu je definitoricky stanovená na c. C je konštanta, ktorá sa nemení, bez ohľadu na to, aká nová fyzika sa v budúcnosti objaví.

Tomu, že foton nejde "zpomalit" poněkud nerozumím. Jak se teda vědcům podařilo "zpomalit světlo"? Zpomalili jen vlnění (to by ale musely změnit vlnovou délku). Vím, že to prý nějak fungovalo na principu zrcadel, takže se foton jakoby nezpomalil, ale po určitou dobu se odrážel jako v pin ballu.

Ja si to predstavujem takto: Na mikroskopickej úrovni sa fotóny stále pohybujú rýchlosťou svetla vo vákuu. Ale v prostredí narážajú do atómov, čo spôsobí, že ich trajektória nie je priama. Makroskopicky sa to prejaví tak, že svetlo sa šíri pomalšie.

Jak teda vysvětlit (pokud to jde s pomocí částic nebo vlnění), že ačkoliv astronaut do černé díry už dávno zahučel, já ho uvidím, jak tam padá čímdál tím pomaleji? (a jak ty naznačuješ, že mi nebude "blikat obraz")?

Neviem, ako je to s padaním do čiernej diery, ale svetlo by malo byť čím ďalej tým menej jasné a červenšie. Na to, aby si videl blikanie, by musel jas fluktuovať a to nemá prečo robiť.

I když teď koukám, že tohle "kvantování" je asi něco jiného, než signálové..

Kvantovanie je v zmysle kvantovej fyziky. Teda kvantom elektromagnetického žiarenia je fotón.

na rozdíl od gravitonu nebo neutrina nemůžeme o fotonu říct, že ho nikdy nikdo neviděl.

Ani o neutríne to nemôžeš povedať.

Je foton hybnost, nebo se dá popsat pomocí hybnosti?

Fotón sa dá popísať hybnosťou, fotón má hybnosť (rovnako ako hocijaká iná častica).