(22.04.2014, 20:12)Fahu Napsal(a): Neviem, ako je to s padaním do čiernej diery, ale svetlo by malo byť čím ďalej tým menej jasné a červenšie. Na to, aby si videl blikanie, by musel jas fluktuovať a to nemá prečo robiť.
Jasné, takže nejde ani tak o záhadu, spíš někdo blbě (nebo "ne úplně přesně") vytvořil příklad. Sice ještě pořádně nechápu, jak může foton sám o sobě vytvářet vlnění světla (ale to třeba pochopím, až si to pořádně pročtu - zatím jsem se k tomu nedostal), ale že bude kosmonaut při pádu do díry stále méně zřetelný, popř. červený, to už mi smysl dává.
(22.04.2014, 20:12)Fahu Napsal(a): To je dosť pesimistický pohľad. Technológia zložená z atómov je schopná zaznamenať aj častice menšie ako atóm. Jednoduchý časticový detektor je iba plyn pod elektrickým napätím. Na skúmanie štruktúry zložených častíc ako protón sa dajú využiť iné malé častice. Napríklad ostreľovaním protónu elektrónom a sledovaním, čo vznikne a kam to letí sa dá zistiť veľa vecí o zložení protónu.
Ano, protože dovedeme atom "rozbombardovat" na menší částice. Ale určitě nedokážeme např. vzít neutron nebo elektron a bombardovat s ním kvarky. Nebo temnou hmotu
Sice máme detektory, které by teoreticky měly umět detekovat neutrina, možná i temnou hmotu, ale třeba je detekujeme úplně něco jiného.Sice není vyloučeno, že se to v budoucnu změní, ale zaujalo mne, že "planckova délka", která je o X řádů menší než neutrino, spadá spolu s ním a kvarky pod "oblast", ve které je zmínka "kratší délky než tyto nejsou potvrzené"
Nevím ale na kolik je důvěryhodný zdroj: http://htwins.net/scale2/
Ano, já jsem v tomto ohledu pesimista. Každá epocha lidských dějin udělala velký pokrok ve vědě, a dost často brala své znalosti jako vrchol všeho. A většinou se ukázalo, že tomu tak nebylo. Není důvod se domnívat, že naše teorie jsou ty nejpřesnější a nejlepší jen proto, že jsme zrovna poslední v řadě. Většinu z nich v budoucnosti jen upřesníme, některé ale můžeme stejně tak přerubat kompletně.