Debata o nekonečnosti vesmíru

[Fahu]

Slovo "moderní" je kouzelné slůvko. Jsem si jistý, že "vědec" v roce 1000 by o sobě řekl totéž.
Jen máme tendeci si myslet, že jsme zrovna rozslouskli ořech.

A mal by pravdu, nie? Nie som historik, ale nepamätám sa, že by veda v nejakom období prešla regresiou. Prinajhoršom to bola stagnácia. Neviem, či si myslíme, že sme "rozlúskli orech", ale vieme, že sme na tom lepšie, ako v minulosti.

Samozřejmě, v minulosti byly názory omezené, lidé barbaři, ale přesto i bez moderní techniky dokázaly některé civilizace, národy či jednotlivci myslet "moderně". Jak funguje vesmír, kolik má rok přesně dnů nebo že je Země kulatá a dokonce jaký má poloměr a jak je daleko od Slunce lidé věděli dávno, ale protože převažoval názor, že je Země placka a stvořil nás Bůh před 7 tisíci lety, tak tyhle lidi nebereme vážně.

Tomu, že Zem je guľatá, verili aj v stredoveku. Vzdialenosť Slnka sa zistila až po vynájdení ďalekohľadu v 17. storočí.
S každým výrokom by mala byť spojená miera neistoty. Je rozdiel povedať, že možno v budúcnosti zistíme, že červie diery nemôžu existovat, a povedať, že možno v budúcnosti zistíme, že hmota sa neskladá z atómov. V druhom prípade by sme asi naozaj museli premyslieť vedeckú metódu, zatiaľ čo v prvom nie.

Zrovna Newtonův zákon je ideální příklad. V době, kdy byl stanoven, platil na všechno. Dneska víme, že to není pravda, a že platí jen pro malé rychlosti a malá gravitační pole. Ale pokud to nazývá upřesnění a rozšíření, tak pak proti tomu nic nemám.

Áno, presne tak som to myslel. Einsteinova gravitácia je upresnenie a rozšírenie Newtonovej gravitácie. Stará teória neprestane byť užitočná po vynájdení novej teórie. Newtonova gravitácia sa ešte stále používa, lebo výpočty sú jednoduchšie.

I model atomu se dost měnil.

Citát od Asimova to vystihuje dobre: "When people thought the earth was flat, they were wrong. When people thought the earth was spherical, they were wrong. But if you think that thinking the earth is spherical is just as wrong as thinking the earth is flat, then your view is wronger than both of them put together."

A má oblíbená teorie o vzniku vesmíru. Nemám nic proti temné hmotě či temné energii, a je dost možné, že ta teorie je správná, ale spíš mi to příjde, že tu máme církev se svatým grálem (vědecká obec a kosmologický model), a když nefunguje, tak ho podepřeme nejřív z jedné strany berličkou, pak z druhé a nakonec i třetí (a z té 4. nám pak spadne na hlavu ). Pravda je, že odolává alternativním teoriím, ale ty by ale musela uznat právě ta obec, která si stanovila a udržuje standardní model.

Nezdá sa mi, že by kozmológia potrebovala podopieranie. Temná energia je práveže dosť jednoduché vysvetlenie (jedno číslo) viacerých pozorovaní. Veda nie je demokracia. Teória nemusí byť vítaná na to, aby sa presadila, stačí, aby bola správna. Ak pozorovania podporujú neklasickú teóriu, tak nevidím dôvod, aby to vedecká komunita neuznala.

Ostatně to, že se ohledně modelu stále pochybuje, a nejde ho smést ze stolu jen proto, že je "dokázán" existencí zatím nepoznatelné hmoty a energie, není moc dobrá vizitka.

Čo je na tom zlé?

Jen chci říct, že určitá míra skepse není na škodu ani u věcí, které jsou "natuty" dokázané a podložené, natož u věcí na které je nutná kvantová fyzika či něco složitějšího.

Tie dve veci sa navzájom nevylučujú.

Resp. tím nechci říct, že jejich teorie neberu vážně, ale prostě nemám rád situace (ať už jde o vědu nebo o životní situace), kdy prostě musím něčemu "věřit", aniž by se to dalo zdůvodnit (a temná energie v současné době bohužel silně víru v boha připomíná: nevíme o tom skoro nic, ale být to tam musí, protože se něco děje).

Nie je to slepá viera, ak sú vysvetlené experimentálne dáta. To, že nepoznáme podrobnejšie vlastnosti nevadí. Opäť, rozlišuj medzi "nevieme všetko" a "nevieme nič".