24.06.2014, 18:11
Fahu, to bude jenom asi zase můj problém s chápáním světla jako částice/vlnění. Můj podiv je totiž nad tím, že je defakto jedno, jak daleko a kterým směrem se od zdroje světla postavím. Vždy se světelné paprsky ze zdroje protnou zrovna na sítnici mého oka (nebo na zrcadle dalekohledu, což není až tak důležité - co je rozdíl 50 metrové zrcadlo vs. několika centrimetrové oko, když stejně ostře složím obraz, který vysílá fotony 5 km odemne a 8 miliard světelných let ode mne).
Samozřejmě beru, že každý světelný bod se vesmírem šíří jako vlnění všemi směry (pokud není polarizován), ale jak oko pozná, že zrovna tato vlna patří pixelu na souřadnici [x,y] ?
Samozřejmě beru, že každý světelný bod se vesmírem šíří jako vlnění všemi směry (pokud není polarizován), ale jak oko pozná, že zrovna tato vlna patří pixelu na souřadnici [x,y] ?