15.09.2014, 16:02
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 15.09.2014, 16:34 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Ad AM/FM.. asi má chyba.. Měl jsem na mysli AM=DV /dlouhé vlny/ a FM=VKV (velmi krátké vlny). Alespoň dřív se to tak na rádiích označovalo. Alespoň jsem nabyl takového dojmu, že VKV se dá chytit (kvalitně) jen v určité vzdálenosti od vysílače, ale SV/DV se dají díky odrazům od části atmosféry chytit v nějaké té podobě prakticky i na druhé straně Země.
A to ještě nemluvíme o nosné vlně. Nebudeme odbíhat
Ad mikrovlnka: podle JPP se dá podobně uvařit něco i pomocí obyčejného radaru, takže tam neplatí, že by se muselo něco odrážet od stěn mikrovlnky.
Rudý/Modrý posuv. Ano, ale spíš mě pořád uniká právě jaksi ten vztah (tj. přímé propojení mezi rychlostí zdroje emitujícího foton a nějakou fyzikální vlastností fotonu. Jaksi zatím mi to připomíná rovnici: rychlejší hvězda + foton => zázrak => foton má vyšší frekvenci Ale třeba najdu vzoreček v těch odkazech).
To ostatní si přečtu ještě asi tak 5x (včetně odkazů), než na to odpovím/zeptám se co dál. (možná raději víckrát) Třeba mi to mezitím dojde.
Jo, a děkuji zatím za tohle.. (viz. výše).
ad hybnost fotonu: Ano, a teď najít tu závislost mezi frekvencí a rychlostí zdroje.
Mám jeden takový dotaz: Dvojštěrbinový experiment platí i pro vakkum, nebo je k jeho "funkčnosti" potřeba vzduch?
Ono je asi prakticky jedno, zda budeme na foto nahlížet jako vlnění (nízké energie) nebo částice (vysoké), protože červený posun se týká obého (od výbuchu supernovy/velkého třesku až po viditelné světlo tmavé galaxie, všechno nakonec skončí v oblasti IR).
Relativistické skládání rychlostí - OK, tohle chápu. V Excelu jsem si ověřil, že ať zadám co zadám, nikdy mi U nevyjde víc než rychlost světla. V tomto ohledu ovšem rychlost fotonu nezávisí na rychlosti zdroje, což je sice logické, ale k vysvětlení změny jeho barvy nám to nepomůže. Jdu dál
Maxwellovy rovnice jsem pro změnu nepochopil, což bude asi problém
Magnetické pole bych měl přitom ze školy znát, ale asi to nebude stačit. Každopádně, pokud by tohle byl nezbytný předpoklad k pochopení změny fotonu v závislosti na Doplerově jevu, odložíme to zatím na neurčito (ztráceli byste se mnou jen čas).
Ale zase je pravda, že ne všechno se dá brát jako částice (např. gravitace - i když jsou snad snahy najít částici, která by zajišťovala gravitační interakci).
A to ještě nemluvíme o nosné vlně. Nebudeme odbíhat
Ad mikrovlnka: podle JPP se dá podobně uvařit něco i pomocí obyčejného radaru, takže tam neplatí, že by se muselo něco odrážet od stěn mikrovlnky.
Rudý/Modrý posuv. Ano, ale spíš mě pořád uniká právě jaksi ten vztah (tj. přímé propojení mezi rychlostí zdroje emitujícího foton a nějakou fyzikální vlastností fotonu. Jaksi zatím mi to připomíná rovnici: rychlejší hvězda + foton => zázrak => foton má vyšší frekvenci
Ale třeba najdu vzoreček v těch odkazech).To ostatní si přečtu ještě asi tak 5x (včetně odkazů), než na to odpovím/zeptám se co dál. (možná raději víckrát)
Třeba mi to mezitím dojde.Jo, a děkuji zatím za tohle.. (viz. výše).
ad hybnost fotonu: Ano, a teď najít tu závislost mezi frekvencí a rychlostí zdroje.
Mám jeden takový dotaz: Dvojštěrbinový experiment platí i pro vakkum, nebo je k jeho "funkčnosti" potřeba vzduch?
Ono je asi prakticky jedno, zda budeme na foto nahlížet jako vlnění (nízké energie) nebo částice (vysoké), protože červený posun se týká obého (od výbuchu supernovy/velkého třesku až po viditelné světlo tmavé galaxie, všechno nakonec skončí v oblasti IR).
Relativistické skládání rychlostí - OK, tohle chápu. V Excelu jsem si ověřil, že ať zadám co zadám, nikdy mi U nevyjde víc než rychlost světla. V tomto ohledu ovšem rychlost fotonu nezávisí na rychlosti zdroje, což je sice logické, ale k vysvětlení změny jeho barvy nám to nepomůže. Jdu dál
Maxwellovy rovnice jsem pro změnu nepochopil, což bude asi problém
Magnetické pole bych měl přitom ze školy znát, ale asi to nebude stačit. Každopádně, pokud by tohle byl nezbytný předpoklad k pochopení změny fotonu v závislosti na Doplerově jevu, odložíme to zatím na neurčito (ztráceli byste se mnou jen čas).Ale zase je pravda, že ne všechno se dá brát jako částice (např. gravitace - i když jsou snad snahy najít částici, která by zajišťovala gravitační interakci).