Debata o nekonečnosti vesmíru

[Jamis]

Totiž trpělivost v některých případech nepatří zrovna mezi mé kladné stránky.

Jsem se trpělivosti naučil při doučování děcek z matematiky, fyziky a programování: dlouholetá zkušenost mi potvrdila, že když něco nedokáží pochopit (často začínají problémy u zlomků, mocnin ve vyšší matematice u derivací), tak je obvykle potřeba vrátit se o jeden či dva kroky zpátky. Obvykle pochopili něco jinak, ale na vysvětlení dané látky to stačilo. Pak pokročili o kus dál a nebyli s to pochopit novou věc, protože vycházeli z chybných či nedostatečných základů. No a stejným principem fungují i fyzikální teorie

Trochu z jiného soudku: myslím, že by pochopení matematiky a přírodních věd obecně prospělo, kdyby se výuka soustředila více na pochopení principů, obzvláště na nižších stupních ZŠ. Když se látka správně podá, jsou i malá děcka schopná snadno pochopit principy a souvislosti bez toho, aniž by je odrazovaly ty nudné, i když nutné partie.

Jeden příklad z praxe: někdy ve třetí třídě základky jsem dostal tuhle knihu (ke stažení z uloz.to) která mi dala víc na pochopení, než většina hodin matematiky ve škole: vysvětlovala totiž principy na příkladech a pouze sem tam se objevil nějaký jednoduchý vzoreček.

O spoustu let později jsem se o tom zmínil své kamarádce, která učí na vesnické ZŠ na prvním stupni - hodně ji to zaujalo a zkusila děti učit podobným stylem. Děcka byla nadšená, že nekoukají jen na čísla a na jejich prospěchu se to brzy projevilo.