07.10.2014, 09:43
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 07.10.2014, 09:58 uživatelem Martin. Edited 3 times in total.)
@Jamis:
pokud jde o onen mimozemský život. Tak nějak existuje spousta náznaků, že život je defakto přímým důsledkem evoluce planety/měsíce, jelikož jde vlastně o chemický proces.
- víme, že bakterie a viry jsou schopny přežít delší dobu ve vesmírném prostředí (mise na Měsíci)
- víme, že bakterie dokáží přežít tisíce let vysušené nebo s minimem vody (solné pouště)
- víme, že vesmír je plný organických molekul a vody
- experimentálně bylo ověřeno, že reakce Titanovy atmosféry se slunečním zářením produkuje další složitější organické molekuly
- víme, že život dokáže i v podstatně složité formě přežívat bez přítomnosti slunečního záření, a dost možná i bez kyslíku (podvodní komíny, prvopočáteční pozemský život)
- život si dokáže poradit i s jedovatým či radiaktivním prostředím, nebo vysokými teplotami (batekterie ve zdech jaderného reaktoru, atd.)
- život se na planetě Zemi objevil relativně brzo po jejím vzniku. Buď je tedy proces vzniku života tak rychlý, a nebo ho sem zavlekl asteroid z jiné planety (například z Marsu), ale v tom případě zase platí, že život vznikne prakticky současně na více místech, jakmile k tomu dostane byť sebemenší šanci.
Čistě teoreticky by měl být život ve vesmíru běžný (jde jen o to poslat dostatek misí a hlavně je zaplatit). Jiná věc je přítomnost inteligentní civilizace. Nutno ale říct, že Země se v tomto ohledu dost flákala a první tři miliardy let prakticky produkovala jen jednobuněčný život. Pokud by alespoň 1 planeta okolo hvězdy 2. generace vytvořila vesmírnou civilizaci (tj. šance 1 ku sto miliardám), měla by min. 4 miliardy let na osdílení této galaxie).
A pokud jde o otázku motivace? Co třeba zvědavost? (určitě nepůjde o útok kvůli těžbě - pokud by tomu tak bylo, najdou vše potřebné buď v Ortově mračnu a nebo Kuiperově pásu s případnou zastávkou v pásu asteroidů pro železo a u Neptunu pro vodík). Proč se lidí snaží spojit s cizí civilizací, proč zkoumáme život mravenců (protože byť jsou primitivnější, a víme, že s námi stejně nikdy mluvit nebudou, je šance se od nich mnohému naučit), proč buzerujeme zaostalé kmeny v pralesech?
Nedělám si také iluze o plně mírumilovné civilizaci. Na 99% půjde o potomky masožravců (je několik důvodů, proč bíložravci nevládnou planetě), určitě budou mít podobný vývoj jako my.
pokud jde o onen mimozemský život. Tak nějak existuje spousta náznaků, že život je defakto přímým důsledkem evoluce planety/měsíce, jelikož jde vlastně o chemický proces.
- víme, že bakterie a viry jsou schopny přežít delší dobu ve vesmírném prostředí (mise na Měsíci)
- víme, že bakterie dokáží přežít tisíce let vysušené nebo s minimem vody (solné pouště)
- víme, že vesmír je plný organických molekul a vody
- experimentálně bylo ověřeno, že reakce Titanovy atmosféry se slunečním zářením produkuje další složitější organické molekuly
- víme, že život dokáže i v podstatně složité formě přežívat bez přítomnosti slunečního záření, a dost možná i bez kyslíku (podvodní komíny, prvopočáteční pozemský život)
- život si dokáže poradit i s jedovatým či radiaktivním prostředím, nebo vysokými teplotami (batekterie ve zdech jaderného reaktoru, atd.)
- život se na planetě Zemi objevil relativně brzo po jejím vzniku. Buď je tedy proces vzniku života tak rychlý, a nebo ho sem zavlekl asteroid z jiné planety (například z Marsu), ale v tom případě zase platí, že život vznikne prakticky současně na více místech, jakmile k tomu dostane byť sebemenší šanci.
Čistě teoreticky by měl být život ve vesmíru běžný (jde jen o to poslat dostatek misí a hlavně je zaplatit). Jiná věc je přítomnost inteligentní civilizace. Nutno ale říct, že Země se v tomto ohledu dost flákala a první tři miliardy let prakticky produkovala jen jednobuněčný život. Pokud by alespoň 1 planeta okolo hvězdy 2. generace vytvořila vesmírnou civilizaci (tj. šance 1 ku sto miliardám), měla by min. 4 miliardy let na osdílení této galaxie).
A pokud jde o otázku motivace? Co třeba zvědavost? (určitě nepůjde o útok kvůli těžbě - pokud by tomu tak bylo, najdou vše potřebné buď v Ortově mračnu a nebo Kuiperově pásu s případnou zastávkou v pásu asteroidů pro železo a u Neptunu pro vodík). Proč se lidí snaží spojit s cizí civilizací, proč zkoumáme život mravenců (protože byť jsou primitivnější, a víme, že s námi stejně nikdy mluvit nebudou, je šance se od nich mnohému naučit), proč buzerujeme zaostalé kmeny v pralesech?
Nedělám si také iluze o plně mírumilovné civilizaci. Na 99% půjde o potomky masožravců (je několik důvodů, proč bíložravci nevládnou planetě), určitě budou mít podobný vývoj jako my.