Hlupák, blázen, neznaboh.
Tato slova jí projížděla hlavou při pohledu na Feebla. Nyní se věci změnily. Nedokázala k němu chovat zášť; teď už ne. Ležela na posteli; svalstvo ztuhlé obavou. Slza se jak perla třpytila v oku; odráželo jeho úsměv. Žila jsem ve vlastní lži.
Klid ji dávno opustil. Podívala se na obvázanou ruku. Skrývala ránu. Mám mu tu říct? Má se začít bát?
Pohladil její tvář. Zavřela víčka. Perla se uvolnila a stekla po tváři až k jeho prstům.
„Pláčeš?“ pravil klidným tónem. „Není k tomu důvod.“
„Je,“ odpověděla.
„Proč?“
„Oplakávám moment, v němž ty budeš plakat pro mě.“
"You want dubbing quallity? Bah! It´s the quantity what earns money!"