25.11.2014, 06:38
Přišly stejně tiše, jako žily v ústraní svých chrámů. Napůl temné, napůl stříbrné svaté ženy předurčené ke své budoucnosti již v okamžiku narození. Jejich obličeje se zdály všechny stejné, jak se měnily spolu s tváří jejich pána a vládce, který snad jako jediný rozeznal své věrné.
Každý jim ustupoval, když vstoupily do domů věřících. Ne, k jejich pánovi se modlil jen málokdo – za poklidné spočinutí mrtvých v královstvích bohů.
Přistoupily k lůžku toho, jehož čas vypršel, a poklekly, zatímco ta nejvyšší, rozeznatelná jen podle symbolů na rouchu, zůstala stát.
Na chladnoucího mrtvého se za slepých, bezhlasých modliteb snesl stříbrný prášek.
Každý jim ustupoval, když vstoupily do domů věřících. Ne, k jejich pánovi se modlil jen málokdo – za poklidné spočinutí mrtvých v královstvích bohů.
Přistoupily k lůžku toho, jehož čas vypršel, a poklekly, zatímco ta nejvyšší, rozeznatelná jen podle symbolů na rouchu, zůstala stát.
Na chladnoucího mrtvého se za slepých, bezhlasých modliteb snesl stříbrný prášek.