19.01.2015, 10:10
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 19.01.2015, 10:13 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Aneb http://cs.wikipedia.org/wiki/Egoismus vs. http://cs.wikipedia.org/wiki/Altruismus
Ano, lidský mozek se sice už více méně dlouho tolik nevyvíjí (myslím, že jsem tu někde psal příklad, že údajně 50.000 let starý člověk má mozek více méně stejný jako my), ale vyvíjí se i tak vzorce chování (a samozřejmě také stavba našeho těla, od té doby už jsme v jistému ohledu přestali být mrchožrouti, dokonce by nás pojídání tlejícího masa spíš zabilo - nepočítáme koupené maso v obchoďáku, v tomto ohledu defakto mrchožrouti stále ještě jsme; dokonce snad i většina z nás splňuje definici http://cs.wikipedia.org/wiki/Mrcho%C5%BErout , protože by nám možná dělalo potíže něco živého zabít).
Nevím, zda už panuje nějaká shoda, ale co jsem četl naposledy, tak se ještě spousta lidí nebyla s to se dohodnout, zda snaha člověka naučit se řeč vedla k vývoji mozku a nebo větší mozek zahájil vývoj řeči (řeč prý patří mezi to nejnáročnější, co mozek umí, takže pokud si ho chcete procvičit, žádné sudoku, ale latinu
).
Navíc nelze přímo říct, že by větší mozek znamenal, že je daný člověk chytřejší nebo evolučně vyspělejší (a už vůbec ne vůči velikosti těla).
Neříkám, že nesouhlasím s tvými poznámkami k evoluci (je to fajn informace).
Spíš by šlo o to naroubovat na ni dobro a zlo. Řekněme, člověk se snaží chovat dobře, protože to je kuprospěchu jeho druhu/jemu samému. Totéž činí zvířata. A jak píšeš, v přírodě je spousta symbiotů (kteří se pro to ale nejspíš nerozhodli proto, že je špatné zabíjet ostatní, ale nějak je k tomu popostrčila evoluce, a ono se to ukázalo jako prospěšné (stejně jako se třeba něco jiného nevyplatilo) - Bůh udělal A a viděl, že to je dobře ). Vlastně, i my sami jsme složeni z hromady symbiotických organismů (bakterie, buňky - http://cs.wikipedia.org/wiki/Mitochondrie )
Někteří jedinci v přírodě a spousta lidí se ale chovají nad rámec evoluce, konají dobré věci nejen pro sebe či svůj druh, ale i pro cizí, a nám to z nějakého důvodu hrozně imponuje (had, který nesní nabídnutou myši a místo toho se s ní "kamarádí" nám přijde děsně "lidský").
Ale nesouhlasil bych úplně s tou tvou poslední větou.
Zefektivnění strategie přežití pro daný druh je sice motor evoluce, ale jak toho dosáhnout? Přežití zahrnuje dva aspekty: já, jako jedinec, se dožiji co nejvyššího věku, a aby přežil i můj druh, musím předat své geny, tedy se namnožit. A z hlediska druhu je žádoucí, aby se předávaly jen ty nejkvalitnější geny. Tudíž, aby přežil druh (předávat špatné geny je na nic), musím já vyšachovat ze hry svého soka při páření. A aby přežil druh, musí alespoň nějakou dobu přežít i jeho jedinci (než vznikne nová generace). A to musí udělat tak, že se bude bránit svému okolí. Tudíž bíložravci si musí vyvinout větší ochranu. Masozřavci si musí vyvinout lepší útok.
Jde o to, co považuješ za "zbraň". Nemusí jít jen o "zuby", "jed" nebo kulomet, ale také o délku ocasních per (nebo o lidských samců něčeho jiného), i o ty ruce, ale také o uši, oči. Rovněž rychlé/dlouhé nohy, vysoké tělo nebo "pancéřování" jsou jistými zbraněmi (u bíložravce pasivními, u masožravce v případě rychlosti aktivními). Takže si myslím, že to přeci je jen "závod ve zbrojení". I "empatie" nebo "láska" je svým způsobem "zbraň" (dává nám to evoloční výhodu nad jinými druhy, které spolu soupeří - kočky kolikrát nejsou schopny být se svými sokyněmi v jedné místnosti, a raději budou venku mrznout, byť je konkureční kočka z dané místnosti vůbec nevyhání: člověk by zatnul zuby a šel by se ohřát, byť by si nejspíš sedl co nejdál od svého "nepřítele").
Z tohoto pohledu by vlastně i hromadění mamonu u člověka bylo jen pokračováním evoluce (milionář je jistě atraktivnější než bezdomovec, a i kdyby mu nešlo o sex, tak bude mít přeci jen ve společnosti větší vliv, a i jeho geny (děti) budou mít větší šanci ani ne tak na přežití (v moderní společnosti), ale na lepší sociální postavení - a nemusí být ani jeho - člověk může využívat své postavení/sílu nejen k tomu, aby šířil i své geny, ale i své myšlenky a názory).
Ano, lidský mozek se sice už více méně dlouho tolik nevyvíjí (myslím, že jsem tu někde psal příklad, že údajně 50.000 let starý člověk má mozek více méně stejný jako my), ale vyvíjí se i tak vzorce chování (a samozřejmě také stavba našeho těla, od té doby už jsme v jistému ohledu přestali být mrchožrouti, dokonce by nás pojídání tlejícího masa spíš zabilo - nepočítáme koupené maso v obchoďáku, v tomto ohledu defakto mrchožrouti stále ještě jsme; dokonce snad i většina z nás splňuje definici http://cs.wikipedia.org/wiki/Mrcho%C5%BErout , protože by nám možná dělalo potíže něco živého zabít).
Nevím, zda už panuje nějaká shoda, ale co jsem četl naposledy, tak se ještě spousta lidí nebyla s to se dohodnout, zda snaha člověka naučit se řeč vedla k vývoji mozku a nebo větší mozek zahájil vývoj řeči (řeč prý patří mezi to nejnáročnější, co mozek umí, takže pokud si ho chcete procvičit, žádné sudoku, ale latinu
).Navíc nelze přímo říct, že by větší mozek znamenal, že je daný člověk chytřejší nebo evolučně vyspělejší (a už vůbec ne vůči velikosti těla).
Neříkám, že nesouhlasím s tvými poznámkami k evoluci (je to fajn informace).
Spíš by šlo o to naroubovat na ni dobro a zlo. Řekněme, člověk se snaží chovat dobře, protože to je kuprospěchu jeho druhu/jemu samému. Totéž činí zvířata. A jak píšeš, v přírodě je spousta symbiotů (kteří se pro to ale nejspíš nerozhodli proto, že je špatné zabíjet ostatní, ale nějak je k tomu popostrčila evoluce, a ono se to ukázalo jako prospěšné (stejně jako se třeba něco jiného nevyplatilo) - Bůh udělal A a viděl, že to je dobře
). Vlastně, i my sami jsme složeni z hromady symbiotických organismů (bakterie, buňky - http://cs.wikipedia.org/wiki/Mitochondrie )Někteří jedinci v přírodě a spousta lidí se ale chovají nad rámec evoluce, konají dobré věci nejen pro sebe či svůj druh, ale i pro cizí, a nám to z nějakého důvodu hrozně imponuje (had, který nesní nabídnutou myši a místo toho se s ní "kamarádí" nám přijde děsně "lidský").
Ale nesouhlasil bych úplně s tou tvou poslední větou.
Zefektivnění strategie přežití pro daný druh je sice motor evoluce, ale jak toho dosáhnout? Přežití zahrnuje dva aspekty: já, jako jedinec, se dožiji co nejvyššího věku, a aby přežil i můj druh, musím předat své geny, tedy se namnožit. A z hlediska druhu je žádoucí, aby se předávaly jen ty nejkvalitnější geny. Tudíž, aby přežil druh (předávat špatné geny je na nic), musím já vyšachovat ze hry svého soka při páření. A aby přežil druh, musí alespoň nějakou dobu přežít i jeho jedinci (než vznikne nová generace). A to musí udělat tak, že se bude bránit svému okolí. Tudíž bíložravci si musí vyvinout větší ochranu. Masozřavci si musí vyvinout lepší útok.
Jde o to, co považuješ za "zbraň". Nemusí jít jen o "zuby", "jed" nebo kulomet, ale také o délku ocasních per (nebo o lidských samců něčeho jiného), i o ty ruce, ale také o uši, oči. Rovněž rychlé/dlouhé nohy, vysoké tělo nebo "pancéřování" jsou jistými zbraněmi (u bíložravce pasivními, u masožravce v případě rychlosti aktivními). Takže si myslím, že to přeci je jen "závod ve zbrojení". I "empatie" nebo "láska" je svým způsobem "zbraň" (dává nám to evoloční výhodu nad jinými druhy, které spolu soupeří - kočky kolikrát nejsou schopny být se svými sokyněmi v jedné místnosti, a raději budou venku mrznout, byť je konkureční kočka z dané místnosti vůbec nevyhání: člověk by zatnul zuby a šel by se ohřát, byť by si nejspíš sedl co nejdál od svého "nepřítele").
Z tohoto pohledu by vlastně i hromadění mamonu u člověka bylo jen pokračováním evoluce (milionář je jistě atraktivnější než bezdomovec, a i kdyby mu nešlo o sex, tak bude mít přeci jen ve společnosti větší vliv, a i jeho geny (děti) budou mít větší šanci ani ne tak na přežití (v moderní společnosti), ale na lepší sociální postavení - a nemusí být ani jeho - člověk může využívat své postavení/sílu nejen k tomu, aby šířil i své geny, ale i své myšlenky a názory).