Drabble pro každý den

[Anemonis]

Co si vzpomínám, ještě jsem drabble nepsal. Proč to nezkusit?

Vaše jméno

„Dneska budu na Blatech,“ oznámil, zatímco šel pro pilu.
„Buď opatrný.“
Řekla to vlídně, ale z jejího hlasu bylo znát zklamání, že nedokončil akademii. Mohl být prvním mágem z rodiny. Obyčejné venkovské rodiny. Jako mág mohl naplno využít svůj dar. Takhle…
„Budu. Co by si počali léčitelé, kdyby zmizely víly? Když nepokácím stínobřízy, tak zdejší duhokvěty časem zvadnou a víly nebudou mít kde tančit. A víš, co si myslím? Tohle byl můj osud. Ne studovat a vládnout magií, ale chránit ji. Protože se jmenuju Jiří a to znamená rolník. Mým polem je příroda.“
Popadl nástroje, políbil svou matku a šel.

V průběhu psaní mě napadl ještě jeden zajímavý způsob, jak pojmout téma. Zpracoval jsem ho taky.

Nemohl uvěřit svému štěstí. Když ho odtáhli na soukromý proces, očekával nejhorší. Za krádež jablka by mu byla useknuta ruka. On jich ukradl deset, a rozsudek? Služba v chrámu Tichosti.
Už ty mnichy, či co to bylo, párkrát potkal. Nikdy nemluvili a vypadali, jako by jen bezcílně proplouvali ulicemi. Avšak žádného neviděl hladovět. A vždycky může utéct.
Přivedli ho do chrámu před jednu stařenku.
„Vaše jméno,“ řekla a natáhla ruku.
Strážný jí podal útržek pergamenu a ten na stařenčině ruce vzplál.
Novic měl pocit, že před chvilkou něco chtěl. Pak se vypařilo i to. Zůstal prázdný a čekal na rozkaz.