Sborník bronies autorů a ilustrátorů 2014

[Vlče]

Myslím, že nikdo nemá ani tušení, jak moc jsme rádi, že Sborník 2014 konečně vyšel I když se v průběhu stala spousta věcí, které naši práci dost negativně ovlivnili, máme ho i tento rok tady. A velké DÍKY patří Tuxikovi, který to nevzdal a dotáhl to až sem (a možná dotáhne ještě dál). Vděk mám samozřejmě i pro Rwakka, který sice nedokončil tento projekt na postu hlavního vedoucího, ale měl tu odvahu do něj tento rok znovu jít a začal s ním. (I přesto, že vedení takového velkého společného projektu je velice náročné.)
Poslední díky ode mě patří Baterkovi za to, že zachránil Arosisovu povídku, které hrozilo vyloučení (pro mě, z poněkud nepochopených důvodů... )

Teď už ale k samotnému Sborníku. (Doufám, že se nikoho příliš nedotknu, protože budu asi celkem tvrdá. Když jsem každou povídku musela procházet snad 100x, tak mi prostě některé aspekty časem velmi brnkaly na nervy )

Celestia Regina Noctis

Discordian- velmi zajímavá myšlenka, i když šlo vlastně jen o vyprávění ve vyprávění bez jakékoliv akce, čtení jsem si velmi užila a nemůžu říct, že bych se nudila.
Oggy- v mém žebříčku patříš mezi tvůrce, kteří už vědí co dělají a jsou v tom dobří, ale tvé ilustrace se mi k této povídce velmi nelíbily. Zvláště ta poslední, je vidět, že tvou silnou stránkou jsou postavy (jedno jestli poník, nebo ježek ) ale u prostředí máš ještě spoustu věcí k procvičení

Kopýtka od mydlinek

Cwossie- tvoje povídka je naprosto fantastická! A nejenom kvůli tomu, že je v ní Derpy . I když je to velmi smutný příběh, tvůj nápad se mi moc líbil a v mých očích je díky tobě Derpy ještě úžasnější než před tím.
Kája- tvůj styl se mi k tomuto typu povídky hodil. Většinou se mi nelíbí, když se autoři až příliš drží seriálu, ale v tomto případě to považuji za výhodu. Cwossiina povídka se velmi drží canonu, je ovšem poněkud smutná, ale tvé obrázky tento pocit vyrovnaly.

Má nejdražší lilie

Frolda- celkem sympatická krátká povídka. Nijak mě ze židle nevytrhla, ale ani neshodila.
Cally- dobrý nápad s tím vzorovaným vlysem, ale při sestavování mě to trochu zlobilo, pro příště by bylo dobré jej o něco víc protáhnout, aby byla větší rezerva pro posouvání po stránce.
Je mi ale záhadou... i přesto, že preferuješ tradiční tvorbu, v obou Sbornících jsou tvé ilustrace kresleny v digitálu. Proč?

Zebří píseň

Arosis- nádherná povídka a podle mě snad i nejkrásnější kterou jsi kdy napsal. Všem postavám jsi dal mnohem větší hloubku. Mnoho si prozradil jen přes malá gesta. A tvoje vykreslení celkové atmosféry bylo zkrátka překrásné. Jsem moc ráda, že tento klenot v letošním Sborníku máme.
Baterka- skvělá práce s barvami. Omezená paleta ti velmi pomohla při vyjadřování té lesní tajuplné nálady. Ukázal si, že neumíš kreslit jen šílené, svítivé, zářivé a prostě super šílené obrázky, ale dovedeš i ty jemné a zádumčivé. Co se týče shody spisovatele s autorem, zvládli jste to asi nejlépe.

Motýlku, rád tě mám

Aurora Porpra a Wander Fox -vážně jsem se snažila najít nějaké klady na vašich pracích, ale bohužel jsem na žádné nepřišla. Podle mě, tohle do Sborníku nepatří. Povídka byla neskutečně nudná a její čtení mě unavovalo. Popisovala si v ní tolik úplně zbytečných věcí a celou dobu bylo jasné kam to spěje. Obrázky jsou pro mě asi ještě větším zklamáním... protože (nejspíše cizí) vektory plácnuté na pozadí, to není prostě tvorba 

Spike a Twilight, Ochránci Equestrie, Discord

Strada- tvé básně nesou pěknou myšlenku i pocit. V každé z nich nacházím pasáže, které jsou moc vydařené, ale v každé narážím i na něco rušivého. Správným výběrem by se dala z každé z nich sestavit nová báseň s trošinku pozměněným významem, ale daleko větším emocionálním účinkem.
A maličká rada pro další tvé počiny: nenechej se tolik omezovat pravidelným střídáním a přesným rýmováním a zkus si pohrát jen s libozvučností slov.
Lolopolko- u ilustrování básně není až tak důležité co nakreslíte, ale jak a kam to nakreslíte, aby to vedle uzoučkého sloupce textu vypadalo dobře, zkrátka je důležité mít cit pro kompozici. Tvoje kresby stojí jakoby samy o sobě místo toho aby nějak doplňovaly text. Ale nemám ti to za zlé, protože principy kompozice se většinou berou na uměleckých školách. Obrázky jsou mi sympatické svou jednoduchostí i když je vidět, že se kreslení nejspíš nevěnuješ tak dlouho nebo často, mají své kouzlo

Chodit v jejích podkovách

Keranis- tuhle povídku jsem si neskutečně užila a na některých vtípcích jsem se smála ještě dlouho po přečtení jenom jsem si na ně vzpomněla Vážně velmi povedená s vtipnou pointou jak má být Co musím ale vytknout je ta úprava, vládne v ní strašný chaos. Trojtečky na samostatných řádcích mi neskutečně pijí krev! a v dalším výčtu už radši pokračovat nebudu
Laira- takováhle povídka by si podle mě zasloužila mnohem víc, než si jí dala. Tvůj styl kresby by se k ní mohl dobře hodit. Je toho celkem škoda, když se podívám na to co si nakreslila doposud. (Pozor na stínování čistě černou barvou, působí potom spíš ušmudlaně než vystínovaně)

Sunlight

Greytail- fajnová povídka. Četlo se mi to dobře, tvůj styl vyprávění se mi líbí, děj mě ale nikde ničím nepřekvapil. Jak si sám napsal, je to prostě odpočinková.
Antošík- je už něco jako klasika. Tentokrát si se natrefil k povídce, ke které se tvůj styl celkem hodí. Oproti dřívějšku se už trochu víc zaměřuješ na ty poníky než na krajinu, což je u tohodle dobře.

Když usměje se slunce

Radlan Jay- tohle je jedna z nejlepších pony povídek, jaké jsem kdy četla. Opravdu! Je naprosto parádní, jak si dovedl svým stylem psaní udržovat (alespoň mou) pozornost. A i když si psal o tématu které je pro mě výsostně nudné, při čtení jsem se nenudila ani na chviličku! Mnohé možná odradí ta délka, ale lidé dělají opravdu velkou chybu, pokud tohle nepřečtou.
Space Horse- líbí se mi že svými ilustracemi zbytečně neprozrazuješ děj a zaměřuješ se jenom na to, co čtenáře téhle povídky opravdu zajímá, to jak vypadají postavy. Plus máš i za to, že si je umístila na bílé pozadí, takže jsem měla při jejich "skládání" do textu dost volnou ruku.
Máš svůj osobitý styl kreslení a moc se mi líbí ("pokoněná" stylizace je mi prostě milejší než obrovské oči a pufkaté hřívy ) a velmi pěkně si vystihla charakter Hissana tím že sis dala práci i s navrhováním oblečení.

Ach ty klisen problémy

Rwakk- skvělá povídka, odvážná, vtipná, prostě skvělá Jsem velmi ráda že ve Sborníku a je a dává mu trochu té peprnosti.
Zmok- jsi úžasný kreslíř i malíř, ale k tvému projevu se hodí spíš vážnější témata. K tomuhle žánru se nehodí, ale samy o sobě jsou ty kresby skvělé

Souznění osamělých duší

Aidrien- bylo mi ctí ilustrovat zrovna tvoji povídku. Je krásná, melancholická. Její poselství ale asi ne každý pochopí a určitě se to nikomu nepovede na jedno přečtení. U tebe je vždycky třeba číst i mezi řádky a asi hlavně proto se tvé, i když geniální, věci nemůžou dostat ke čtenářům. Jenže když už si jejich pozornost získáš neztratíš ji.

Cukr

Elevea- vtipné, poutavé, zajímavé, nevím co dál říct jenom mě mrzí, že jsem se nedozvěděla víc o Absurditě. Přijde mi to, jako by si psal něco jako povídko-scénář k samotné epizodě seriálu. Představíš v něm neskutečně zajímavý charakter, ale protože tě limituje minutáž nemůžeš mu prostě dát větší prostor.
Tuxik- super šíleně barevné ilustrace jsou přesně to, co tahle povídka potřebuje. Perfektně to dotváří její vizáž i když u té první si asi budou někteří lámat hlavu, co to vlastně je