31.08.2015, 17:52
Síla slz
Musím TO zadržet,
pevně tě budu držet,
dokud zase nenajdeš,
správný směr, kterým dál půjdeš.
Tady v mém náručí,
pryč od nebezpečí,
snad láska tě přesvědčí,
že samota ti nesvědčí.
Zlo vyplavit z tvého srdce,
musí se podařit přece,
nekonečně objetí, věř,
beznaděj jednou jako pták odletí.
Stojíme tu už věky,
bez jídla, bez pomlky,
v očích ti čtu hrozný strach,
naděje mění se v prach.
Další století bez pohybu, nepřipustím,
že možná dělám chybu, tisknu se k tobě ještě víc,
čas letí dál budoucnosti vstříc.
Pořád jsi posednutá stínem,
cítím se jako opit těžkým vínem, smutek projeví se brzy,
jako pramen na jaře vytrysknou slzy.
Pohled se nám oběma mlží,
hluboká noc, sněží, prosím,
probuď se z toho zlého snu,
už nevím co dál, jak zadržet tmu ?!
Vodopád slz smáčí tvé tělo,
nikdy víc plakat se mi nechtělo,
poddávám se tomu a vzlykám tiše,
najednou však ucítím tvůj dotyk na břiše.
Zvednu svůj zrak, nechce se věřit tomu,
pláčeš též a šeptáš: ,,Už půjdem domů "?
pevně tě budu držet,
dokud zase nenajdeš,
správný směr, kterým dál půjdeš.
Tady v mém náručí,
pryč od nebezpečí,
snad láska tě přesvědčí,
že samota ti nesvědčí.
Zlo vyplavit z tvého srdce,
musí se podařit přece,
nekonečně objetí, věř,
beznaděj jednou jako pták odletí.
Stojíme tu už věky,
bez jídla, bez pomlky,
v očích ti čtu hrozný strach,
naděje mění se v prach.
Další století bez pohybu, nepřipustím,
že možná dělám chybu, tisknu se k tobě ještě víc,
čas letí dál budoucnosti vstříc.
Pořád jsi posednutá stínem,
cítím se jako opit těžkým vínem, smutek projeví se brzy,
jako pramen na jaře vytrysknou slzy.
Pohled se nám oběma mlží,
hluboká noc, sněží, prosím,
probuď se z toho zlého snu,
už nevím co dál, jak zadržet tmu ?!
Vodopád slz smáčí tvé tělo,
nikdy víc plakat se mi nechtělo,
poddávám se tomu a vzlykám tiše,
najednou však ucítím tvůj dotyk na břiše.
Zvednu svůj zrak, nechce se věřit tomu,
pláčeš též a šeptáš: ,,Už půjdem domů "?