27.09.2016, 23:40 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 27.09.2016, 23:42 uživatelem Zmok. Edited 1 time in total.)
Jednou za život
Vítr z canterlotských pastvin cuchal oběma princeznám vlasy. Ony však jen nehybně ležely na chladnoucí mramorové terase a slabě oddechovaly. Sledovaly, jak si slunce vyměňuje místo s měsícem. Pak se Luna zadívala Celestii do očí.
"Stejně tě mám ráda, sestřičko, ikdyž je to tvoje vina, že už nikdy nespatřím svou milovanou noční oblohu."
"Však víš, že to jinak nešlo. Nemohli jsme tu věc nechat ve sklepě, aby ji snad nějaký chudák objevil."
"Teď jsem chudák já, s tebou už nic objevovat nebudu."
Celestie se soucitně usmála.
"Ne nadarmo se říká, že jen jednou za život ochutnáš jačího třikrát destilovaného Sombru."