23.11.2016, 12:38
Aniž bysem se teď nějak snažil konstruktivně kritizovat, jak to rád dělám (nechce se mi), tak trošku zodpovím otázečku Mácamana, zda-li je vhodné vylít si takhle mysl a ještě to tu prezentovat.
Sou v zásadě dva styly básní: syrové a naleštěné. Syrové sou v zásadě takové, které zachycujou myšlenku, tak jak leží a běží. Naleštěné sou pak takové, se kterýma si básník/básnířka hraje natolik, že sice původní myšlenka je zachovaná, ale už je natolik "zakryta" do kabátu různých slovních hříček, spojení, atd, že je těžké ju vůbec rozpoznat. Nutno dodat, že syrové básně sou většinu času autentičtější než naleštěné. Ale to zas neznamená, že sou lepší/horší, to už záleží na daném kousku.
Já si myslím, že by každý autor či autorka by si měli čas od času zkusit napsat syrovou báseň a v takové formě ju ještě publikovat. Mám zkušenosti, že se většinou při syrové básni dostane lepší kritiky, než jen "dobrá, líbí se mi moc!". Já mám kupříkladu na skladě pár básní, které sou syrové (většina mojí tvorby je spíš naleštěná). Většinou takové básně ani moc neleštím a nehraju si s něma moc – a to su člověkem, který má rád, když si može hrát se slovy a tak. A když už si s něma pohraju, tak maximálně změním jedno-dvě slova a dám celé básni nějakou formu, aby se to dobře četlo, nic víc, takže ta myšlenka je z 99 % původní.
Sou v zásadě dva styly básní: syrové a naleštěné. Syrové sou v zásadě takové, které zachycujou myšlenku, tak jak leží a běží. Naleštěné sou pak takové, se kterýma si básník/básnířka hraje natolik, že sice původní myšlenka je zachovaná, ale už je natolik "zakryta" do kabátu různých slovních hříček, spojení, atd, že je těžké ju vůbec rozpoznat. Nutno dodat, že syrové básně sou většinu času autentičtější než naleštěné. Ale to zas neznamená, že sou lepší/horší, to už záleží na daném kousku.
Já si myslím, že by každý autor či autorka by si měli čas od času zkusit napsat syrovou báseň a v takové formě ju ještě publikovat. Mám zkušenosti, že se většinou při syrové básni dostane lepší kritiky, než jen "dobrá, líbí se mi moc!". Já mám kupříkladu na skladě pár básní, které sou syrové (většina mojí tvorby je spíš naleštěná). Většinou takové básně ani moc neleštím a nehraju si s něma moc – a to su člověkem, který má rád, když si može hrát se slovy a tak. A když už si s něma pohraju, tak maximálně změním jedno-dvě slova a dám celé básni nějakou formu, aby se to dobře četlo, nic víc, takže ta myšlenka je z 99 % původní.