13.12.2016, 10:32
Pokračování prvního dne ve Velké Británii.
Naše kroky neomylně míří do Oxfordu. Když vezmu v potaz, že bylo relativně slušné počasí (jen občas zamrholilo), tak to byla docela hezká návštěva.
Nepočítám teda ten začátek, kdy jsem běhal jako idiot po parkovišti, a sháněl někoho, kdo mi rozmění papírovku, abych jí mohl hodit do automatu. Nakonec nám jedna paní věnovala kovovou libru. Si asi myslela, že jsme nějaké socky.. Poučení: Než někam vlezete, sežeňte si dostatek drobných!
Večer na mne už šla docela únava, tak jsme udělali pro jednou výjimku, a chtěli se ubytovat v kempu. Až na to, že jsme stále nacházeli jen samé soukromé. Po několikátém pokusu se nám podařilo vrthnout do jednoho po zavíračce, a to díky tomu, že jsme byli v přesile (spolu s námi se snažili ubytovat na 1 noc ještě nějací američané).
Kvůli sprchám jsem ještě jednou běžel rozměnit peníze na desetipence. Ale to byla fakt slast po tolika dnech Protože máme vždycky štěstí na lokace (i parlament v Hágu jsme nehledali, ale našli), byla vedle naučná stezka. Tu jsme si večer prošli, a pak šli spát okolo deváté. Ráno, což bylo asi v 10 hodin, jsme vyrazili. Spal jsem jako dudek. Jak poznamenala máma - se na mne podívala, "hele, on už spí" a to další, co si pamatuje, je ráno
Poučení: než ráno vyjedeš, zjisti si, v jakém jsi státě! (levo/pravo)
Naše kroky neomylně míří do Oxfordu. Když vezmu v potaz, že bylo relativně slušné počasí (jen občas zamrholilo), tak to byla docela hezká návštěva.
Nepočítám teda ten začátek, kdy jsem běhal jako idiot po parkovišti, a sháněl někoho, kdo mi rozmění papírovku, abych jí mohl hodit do automatu. Nakonec nám jedna paní věnovala kovovou libru. Si asi myslela, že jsme nějaké socky.. Poučení: Než někam vlezete, sežeňte si dostatek drobných!
Večer na mne už šla docela únava, tak jsme udělali pro jednou výjimku, a chtěli se ubytovat v kempu. Až na to, že jsme stále nacházeli jen samé soukromé. Po několikátém pokusu se nám podařilo vrthnout do jednoho po zavíračce, a to díky tomu, že jsme byli v přesile (spolu s námi se snažili ubytovat na 1 noc ještě nějací američané).
Kvůli sprchám jsem ještě jednou běžel rozměnit peníze na desetipence. Ale to byla fakt slast po tolika dnech Protože máme vždycky štěstí na lokace (i parlament v Hágu jsme nehledali, ale našli), byla vedle naučná stezka. Tu jsme si večer prošli, a pak šli spát okolo deváté. Ráno, což bylo asi v 10 hodin, jsme vyrazili. Spal jsem jako dudek. Jak poznamenala máma - se na mne podívala, "hele, on už spí" a to další, co si pamatuje, je ráno
Poučení: než ráno vyjedeš, zjisti si, v jakém jsi státě! (levo/pravo)