22.02.2017, 20:37
hviezdosh: Člověče, tys tu ekonomickou teorii vzal tak těžce z kontextu a tak těžce ji zprasil, že to ze mě dělá lidového necitu, který si dovolil určovat, čí čas má větší hodnotu.
Tak začneme od začátku.
Den má 24 hodin, dobře, asi o pár minut víc, ale dejme tomu, že to necháme zaokrouhlené na těch 24 hodin.
Ani ta nejchudší uklízečka, ani ten nejbohatší magnát, ho nedokážou prodloužit/zkrátit.
A nyní ti zbývá pouze přerozdělovat. Určíme si základní mzdu jejich práce. Uklízečka, která provádí mechanickou činnost (tudíž její práce nevyžaduje přemýšlení, přidanou hodnotu, nahradil by ji kterýkoliv nevzdělaný zaměstnanec - vysoká konkurence, bez požadavků na vyšší vzdělání), vydělává 100 kč za hodinu.
Naproti tomu magnát, který se na své současné místo CEO v nějaké velmi prosperující firmě vypracoval za 30 let tvrdé dřiny, musí mít velmi vysoké vzdělání (univerzita, doplňující semináře, jazykové certifikáty, samozřejmě certifikáty z různých školení v oboru atd. atd.), nosí si práci domu, má nějakou pracovní konkurenci (myšleno počet lidí, které ho mohou zastoupit) ale není tak velká, takže je to postava dost jedinečná, má vysoký důraz na přidanou hodnotu a inovaci, tudíž musí hodně používat mysl a instinkt), bude mít mzdu mnohonásobně vyšší, orientačně si ji hodíme na 100 tisíc za hodinu. Ne každý CEO to samozřejmě má, ale chci zde nabudit dojem, že náš magnát patří mezi těch pár celosvětově velmi úspěšných.
A než začneš argumentovat, že jsou CEO kteří netrávili čas na univerzitě, tak podotýkám, že Billa Gatese vyhodili z Harvardu, ne z učebního oboru na cukrářku. A taky podotýkám, že to je tak ojedinělý případ, že o to víc si ten člověk zaslouží obdiv.
Pokračujeme, jeden den času takové uklízečky, kterých jsou na světě miliony, má hodnotu 2400 Kč, jeden den magnáta, kterých je na světě jen pár má hodnotu dva a čtvrt milionu. Jenomže z pochopitelných důvodů člověk není stavěný na to, aby pracoval celý den. Proto tedy vymění osm hodin za spánek. Ten spánek pro ně prostě má vyšší hodnotu než vydělané peníze. Hodinu dáme na cestování z práce domů a z domů do práce. To ten člověk nijak neovlivní, hodina pauza na oběd. Jsme na 14 hodinách. Bavilo by tě pracovat 14 hodin denně? Mě určitě ne, tudíž ubíráme nějaké ty hodinky na čas a rekreaci. A skončíme na osmi hodinách. Uklízečka i magnát vymění 8 hodin svého času za práci a práci vymění za peníze. Jenomže magnátovi těch osm hodin nestačí, troufne si navíc a vymění dvě hodiny rekreace za další práci. Tudíž vyměnil dvě hodiny času, který by jinak strávil něčím jiným, za další peníze. Uklízečka si zase pomůže někde jinde, chodí uklízet ještě do bohatého domu, kde ji za hodinový úklid dají další dvě stovky. Takže ona sice skončila v práci dřív, ale neztratila tak stovku za hodinu své práce, ale naopak dokázala svůj čas vyměnit efektivněji za větší peníze.
Už chápeš, že to je vlastně jenom o tom, vzít čas, který mám a vyměnit ho za věci jiné? Nejde jen o ty peníze, ale o faktické samotné naplňování potřeb. Peníze jsou jen prostředek, kterým jiní lidé platí za to, že jsi pro ně utratil svůj čas. Pokud čas utratíš za spánek, naplňuješ své potřeby, ale SVOJE! Pokud jdeš radši do parku, naplňuješ své potřeby, ale opět je to jen tvoje. Pokud se ale domluvíš se sousedem a posekáš mu zahradu, už pro něj vykonáváš nějakou práci a tudíž by se ti on měl nějak odvděčit za to, že jsi ty utratil hodinu, abys jemu naplnil nějakou potřebu (uklizená zahrada). Jestli ti dá peníze/pivo nebo někdy jindy poseká tu tvoji, to už je na něm.
Do výměny čas za peníze, vstupuje hromada faktorů. Z tvého příspěvku usuzuji, že nechápeš váhu konkurence a nahraditelnosti, nerozumíš tomu, co je to vlastně výplata a jaký je rozdíl mezi mechanickou prací rukama a prací hlavou. A taky bys měl dělat větší rozdíl mezi prací jako zaměstnáním a prací doma.
A to, že jedna firma platí za stejnou práci jinak, to je jen princip kapitalismu. Každý podnik chce vydělat a bude ty hranice postrkovat dokud nenatáhne hranice tak, aby to ještě stále bylo udržitelné. Pokud by ty mzdy byly moc nízké, nikdo by pro ně nepracoval, na druhou stranu, dát vysoké mzdy, by znamenalo menší ziskovost a ty peníze by pak zase mohly chybět jinde. (a ne, že mě tu nějaký komoušsky naladění diskutéři osočí, že jsem parchant a nedopřeju chudákům uklízečkám lepší peníze)
A nyní pár slov k ohýbací gumě. Hledej kompromisy. Prostě se nauč vycítit, kdy můžeš říct ne. Ono to je překvapivě ve více případech než se zdá. Ne vždy, když za tebou šéf s něčím přijde, musíš souhlasit. Na druhou stranu, když budeš odmítat pomáhat nad rámec vždycky, jen protože se ti nechce, tak v té práci asi moc dlouho nezůstaneš. Na první stranu zase nikdy nemusíš přijmout každou kravinu, do které by tě chtěl šéf navézt. Jde to ale říct rozumně. Dohodnout se.
Měl bys přestat hledat neustále ty dva extrémy a víc používat hlavu. Z toho, co jsem zatím od tebe četl, jsem pochopil, že jsi velmi učenlivý člověk. Tak se nauč trochu praxe a nezavrhuj funkční teorie jen protože nejdou dohromady k tvému názoru. Je to dost neprofesionální. A když to vezmu kolem a kolem, dost to snižuje hodnotu tvého času
Tak začneme od začátku.
Den má 24 hodin, dobře, asi o pár minut víc, ale dejme tomu, že to necháme zaokrouhlené na těch 24 hodin.
Ani ta nejchudší uklízečka, ani ten nejbohatší magnát, ho nedokážou prodloužit/zkrátit.
A nyní ti zbývá pouze přerozdělovat. Určíme si základní mzdu jejich práce. Uklízečka, která provádí mechanickou činnost (tudíž její práce nevyžaduje přemýšlení, přidanou hodnotu, nahradil by ji kterýkoliv nevzdělaný zaměstnanec - vysoká konkurence, bez požadavků na vyšší vzdělání), vydělává 100 kč za hodinu.
Naproti tomu magnát, který se na své současné místo CEO v nějaké velmi prosperující firmě vypracoval za 30 let tvrdé dřiny, musí mít velmi vysoké vzdělání (univerzita, doplňující semináře, jazykové certifikáty, samozřejmě certifikáty z různých školení v oboru atd. atd.), nosí si práci domu, má nějakou pracovní konkurenci (myšleno počet lidí, které ho mohou zastoupit) ale není tak velká, takže je to postava dost jedinečná, má vysoký důraz na přidanou hodnotu a inovaci, tudíž musí hodně používat mysl a instinkt), bude mít mzdu mnohonásobně vyšší, orientačně si ji hodíme na 100 tisíc za hodinu. Ne každý CEO to samozřejmě má, ale chci zde nabudit dojem, že náš magnát patří mezi těch pár celosvětově velmi úspěšných.
A než začneš argumentovat, že jsou CEO kteří netrávili čas na univerzitě, tak podotýkám, že Billa Gatese vyhodili z Harvardu, ne z učebního oboru na cukrářku. A taky podotýkám, že to je tak ojedinělý případ, že o to víc si ten člověk zaslouží obdiv.
Pokračujeme, jeden den času takové uklízečky, kterých jsou na světě miliony, má hodnotu 2400 Kč, jeden den magnáta, kterých je na světě jen pár má hodnotu dva a čtvrt milionu. Jenomže z pochopitelných důvodů člověk není stavěný na to, aby pracoval celý den. Proto tedy vymění osm hodin za spánek. Ten spánek pro ně prostě má vyšší hodnotu než vydělané peníze. Hodinu dáme na cestování z práce domů a z domů do práce. To ten člověk nijak neovlivní, hodina pauza na oběd. Jsme na 14 hodinách. Bavilo by tě pracovat 14 hodin denně? Mě určitě ne, tudíž ubíráme nějaké ty hodinky na čas a rekreaci. A skončíme na osmi hodinách. Uklízečka i magnát vymění 8 hodin svého času za práci a práci vymění za peníze. Jenomže magnátovi těch osm hodin nestačí, troufne si navíc a vymění dvě hodiny rekreace za další práci. Tudíž vyměnil dvě hodiny času, který by jinak strávil něčím jiným, za další peníze. Uklízečka si zase pomůže někde jinde, chodí uklízet ještě do bohatého domu, kde ji za hodinový úklid dají další dvě stovky. Takže ona sice skončila v práci dřív, ale neztratila tak stovku za hodinu své práce, ale naopak dokázala svůj čas vyměnit efektivněji za větší peníze.
Už chápeš, že to je vlastně jenom o tom, vzít čas, který mám a vyměnit ho za věci jiné? Nejde jen o ty peníze, ale o faktické samotné naplňování potřeb. Peníze jsou jen prostředek, kterým jiní lidé platí za to, že jsi pro ně utratil svůj čas. Pokud čas utratíš za spánek, naplňuješ své potřeby, ale SVOJE! Pokud jdeš radši do parku, naplňuješ své potřeby, ale opět je to jen tvoje. Pokud se ale domluvíš se sousedem a posekáš mu zahradu, už pro něj vykonáváš nějakou práci a tudíž by se ti on měl nějak odvděčit za to, že jsi ty utratil hodinu, abys jemu naplnil nějakou potřebu (uklizená zahrada). Jestli ti dá peníze/pivo nebo někdy jindy poseká tu tvoji, to už je na něm.
Do výměny čas za peníze, vstupuje hromada faktorů. Z tvého příspěvku usuzuji, že nechápeš váhu konkurence a nahraditelnosti, nerozumíš tomu, co je to vlastně výplata a jaký je rozdíl mezi mechanickou prací rukama a prací hlavou. A taky bys měl dělat větší rozdíl mezi prací jako zaměstnáním a prací doma.
A to, že jedna firma platí za stejnou práci jinak, to je jen princip kapitalismu. Každý podnik chce vydělat a bude ty hranice postrkovat dokud nenatáhne hranice tak, aby to ještě stále bylo udržitelné. Pokud by ty mzdy byly moc nízké, nikdo by pro ně nepracoval, na druhou stranu, dát vysoké mzdy, by znamenalo menší ziskovost a ty peníze by pak zase mohly chybět jinde. (a ne, že mě tu nějaký komoušsky naladění diskutéři osočí, že jsem parchant a nedopřeju chudákům uklízečkám lepší peníze)
A nyní pár slov k ohýbací gumě. Hledej kompromisy. Prostě se nauč vycítit, kdy můžeš říct ne. Ono to je překvapivě ve více případech než se zdá. Ne vždy, když za tebou šéf s něčím přijde, musíš souhlasit. Na druhou stranu, když budeš odmítat pomáhat nad rámec vždycky, jen protože se ti nechce, tak v té práci asi moc dlouho nezůstaneš. Na první stranu zase nikdy nemusíš přijmout každou kravinu, do které by tě chtěl šéf navézt. Jde to ale říct rozumně. Dohodnout se.
Měl bys přestat hledat neustále ty dva extrémy a víc používat hlavu. Z toho, co jsem zatím od tebe četl, jsem pochopil, že jsi velmi učenlivý člověk. Tak se nauč trochu praxe a nezavrhuj funkční teorie jen protože nejdou dohromady k tvému názoru. Je to dost neprofesionální. A když to vezmu kolem a kolem, dost to snižuje hodnotu tvého času
“Where must we go… We who wander this Wasteland in search of our better selves?“ The First History Man
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris