Zak byl na nové střední už druhý měsíc, když si všiml, že si ho všímá jedna holka z jeho třídy. Těšilo ho to.
Ta která mu věnovala pozornost, byla skutečně kus. Byla vysoká, postavu měla tak akorát. A co teprve její vlasy, dlouhé a lesklé jako zlatý vodopád.
A obličej měla jako obrázek.
Když Zak se ji žák jednoho dne konečně odvážil oslovit, hodil mu jeden z jeho spolužáků papírek se vzkazem:
“Kámo, vím na co se chystáš, ale nedělej to. Jessica je mrcha.”
A podobné řeči o ni slýchám ještě týden. Zak usoudil jediné. Jessica neměla příliš dobrou pověst.