Lidská společnost, velkochovy, přístup k živým tvorům

[Martin]

fascinuje mě že nejvíc lidí zvolilo možnost že jim to je jedno ikdyž tu mají tolik informací

Ono asi tím nejhlavnějším důvodem je, že lidi prostě nemají čas (nebo si ho nechtějí udělat z toho či onoho důvodu) toto řešit, takže je jednodušší, když si všechno ostatní nechají naservírovat. Také ne všemu na netu se dá věřit, včetně mě A když si člověk poslechne pár přednášek o psychologii (např. tu o historii konzumaci masa a psychologii lidí při obraně), tak už mu to chování tak podivné nepřijde (zvlášť, když se v tom sám najde).

Mimo to, můžeš mít všehny informace světa, a stejně budeš dělat koniny


Jak Jamis píše, je to otázka poptávky. Když budou lidi ochotni koupit cokoliv, hlavně, když to bude co nejlevnější, bude se jim prostě nabízet cokoliv. Nemusí nutně platit, že nejlevnější znamená automaticky nejhorší, a je otázka, co je skutečně kvalitní potravina, protože v záplavě všech těch testů, kdy se jednou najdou támhle pesticidy v čaji, jindy toxiny v opalovacím krému, dražší značky nevýmaje, by se už nedalo koupit pomalu něco. Právě ale na posouzení toho, co vlastně člověk ještě může sníst, aniž by mu to nějak uškodilo, jsou potřeba ty informace, které prostě lidi často nehledají a nemají, protože když do toho zabředneš do hloubky, tak prakticky je problém i zavařování bez konzervantů, protože většinou potřebuje nějaký ten cukr.

Všechno má své pro i proti. Našel bych i dost důvodů, proč brojit i proti veganství, co se týče třeba způsobu pěstování sóji nebo chia semínek Ale zase to je spíš argument proti velkovýrobě v nezodpovědné podobě (kácení lesů, logistika a ekologie přepravy) než proti udržitelnému pěstování v malém.

Způsob zemědělství (např. používání hnojiv) nemusí být nutně absolutně špatný, někdy záleží na měřítku (aneb ne vždy lze přenášet něco z mikroskopie do makro měřítka). Dřív třeba lidé mýtili lesy pálením, aby získali úrodnou půdu, která, když se vyčerpala, tak prostě šli dál. Toto může klidně fungovat, pokud je lidí málo. Jenže ten systém se mnohde zachovává i dnes (pak se takové vyčerpané pole prodá jako stavební parcela). Hnojit pole přirozeně by asi bylo nejlepší, ale to chce nějaký čas (kráva, která se pase a hnojí pole, nevyžaduje logistiku pro přepravu hnoje na pole, ale zase není k dispozici pro jiné věci - dojení, rychlý výkrm, atd.; nehledě na metan ve všech případech). Používání granulovaných hnojiv taky nemusí být nutně špatné, kolikrát se jedná o přírodní produkt, jen zpracovaný. Jenže z těch se kvalitní půda neudělá. To zase zjistím až z praxe, že pokud chci mít kvalitní půdu, tak nestačí tam jen nasypat tunu cereritu. Spousta lidí si v menším dovede vypěstovat ve skleníku i bez hlíny kvalitnější rajčata než ta dovezená ze Španělska, ale tady nebude důvod v půdě, ale v předčasné sklizni. Ostatně, není důvod se domnívat, že rajče, které vyroste např. na stanici ISS, musí být nutně horší, než to doma ve hnoji. Já bych spíš viděl problém v tom, že zatím nemusíme znát všechny potřeby rostlin, a vlivy, které jsou (např. vliv spásání bylinek kravami na kvalitu mléka vs. krávy držené v budovách bez přirozeného světla, atd.)