25.07.2017, 13:23
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 25.07.2017, 13:48 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
Vznik velkochovů měl víc příčin než jen přelidnění, třeba nakolik se na tom podílely dotace během hospodářské krize (a dalo by se polemizovat, zda přelidnění není spíš právě naopak důsledek velkochovů a exportu, alespoň v některých oblastech a polemika ohledně hladomoru v Africe, na kolik je to zavádění našeho životního stylu někam, odkud se postupně vytlačila soběstačnost populace ruku v ruce s předchozími zásahy při osidlování a milion dalších více či méně souvisejících příčin).
O tom, zda by bylo možné uživit lidstvo bez velkochovů se vedou vášnivé debaty, ať už od příznivců volného chovu a nebo od zastánců čistě rostlinné stravy, a to bude nejspíš ještě na dlouho. Započítáme-li ale neefektivitu během počínaje u výroby konče u spotřebitelů je dost odvážné tvrzení, že bez velkochovů to nemůže jít.
Ale spousta lidí si pod "velkochovem" asi představí klecové chovy nebo kravíny s mřížovými kotcemi (ať už s násilnickou nebo příjemnou obsluhou). Protože i stádo na pastvě venku je také velkochov a je to svým způsobem také farma (největší welfare přírodní chov dobytka bez zásahu člověka jsou např. stáda pakoňů). A až na pár zarytých veganů většina lidí v tom druhém problém nevidí (ale ani ti supervegani nejsou zrovna s argumenty ohledně konce života daných zvířat mimo mísu).
Čistě v přepočtu na plochu se mohou velkochovy zdát skutečně efektivnější:
Až 2 akry na 1 krávu - dojnici (1 akr = 4047 m2) pasoucí se volně na pastvě (střídání pastvin 1 a 1 akr)
1 kráva (většinou dojnice) závislá výhradně na zrní 18-25 kg suché potravy (někde seno, ale také sója, kukuřice, případně obilí) za den (někde se uvádí jen 6-12 kg)
max. výnosy:
kukuřice - 9t/ha
pšenice - 7t/ha
sója - 3.3t/ha
Protože 1ha=10.000m2, a nejvíc výnosná je kukuřice, bude potřebovat kráva sníst úrodu z 20-28m2 denně, tzn. že 7500m2 ročně (případně 3300m2 u toho spodního údaje), čili o něco málo výhodnější (1x až 2x).
Dovolím si ale podotknout, že na každou věc se třeba se dívat z více stránek:
Intezivní či halové velkochovy, narozdíl od pastvin (volné velko a malo chovy), mají svou logistiku:
- spotřeba ropy (a s tím spojené) emise při přepravě potravy pro zvířata
- likvidace exkrementů (přeprava, případně čištění vody)
- čištění prostor (často pitnou vodou)
- zajištění zdraví zvířat (zvýšená nemocnost v uzavřených prostrách, platí i pro lidi)
- nutnost klimatizace/ventilace (např. chov slepic) - spotřeba el.energie (těžba a přeprava uhlí)
Navíc špatně prováděné pěstování monokultury krajinu (krmiva) vyčerpává (nehledě na poškozování půdy, náchylnost na odplavení, menší retence vody v krajině a s tím související ekonomické škody při záplavách, atd.), takže vypěstování plodin pro zvířata bez možnosti se sama napást bude vyžadovat další logistiku:
- spotřeba ropy na výrobu hnojiv pro krmivo (tráva vyroste "sama")
- spotřeba ropy na distribuci hnojiv
- spotřeba ropy na výrobu a distribuci pesticidů, herbicidů
- spotřeba ropy na výrobu a provoz mechanice pro sklizeň
- spotřeba ropy pro dopravu zaměstnanců zajišťujících výše uvedené (+pomůcky, prac.oblečení)
Některá zvířata, i volně se pasoucí (např. slepice) mají vyšší nároky než jiné (třeba kráva), takže tam by bylo nutné započítat také část těchto nákladů.
Je to podobné, jako vychvalovat elektromobily proti spalovacím motorům jen na základě vypouštěných emisí CO2 a úplně opomenout, že v současnosti se el.energie vyrábí z dost velké části v tepelných elektrárnách, o ekologii výroby baterií ani nemluvě.
A to pomíjíme někdy rozdílnou kvalitu "výstupů", ekologické dopady, zdravotní dopady, etické hledisko, atd.
Je také zajímavé srovnávat existující počet velkochovů s paralelně rostoucím počtem lidí, trpících na hladem a podvýživou (byť mezi tím nemusí být přímočará souvislost) a růstem plýtvání s potravinami a výskytem obezity (či nadváhy) na straně druhé, což přivádí na myšlenku, zda než nutnost používat tyhle velkochovy by spíš bylo lepší přestat plýtvat..
Pár otázek do pranice: pokud bude populace lidí růst dál závratným tempem, bude se dál přežírat, dál plýtvat a když bude víc hladovějících, tak zatím postavíme ještě víc velkochovů, které budou potřebovat další plochu k pěstování krmiva, a tím zvýšíme spotřebu ropy? Pokud máme volnou půdu, která by se dala využít pro rostliny, proč ji nejde tedy využít už teď pro volný chov? Kdo je to ten "lidstvo"? A kdy přijde ta "zázračná zbraň" jménem Godot, která zvrátí průběh války?
Stačí se podívat v USA na rozlehlé prérie, nebo u nás na rozlehlé louky, australské a africké planiny a myslím, že místa na volné chovy je víc než bude kdy potřeba (debata o tom, že je ta půda "neúrodná" je zajímavá jen do té doby, než si uvědomíme, že celý povrch naší planety byl před přechodem rostlin z moře na pevninu jen poušť, a pokud jsme my ten vrchol pyramidy, neměl by být problém napodobit to, co dokázala příroda).
A propo, "musíme". Já musím jen umřít, a i tom bych se mohl s ohledem na vývoj vědy hádat
Zvláštní, stejné pojednání o síle jedněch na vrcholu, a využívání těch podřadnějších i z pozice síly, jsem zrovna nedávno četl ve dvou knihách
btw.: vrchol pyramidy jen jaksi zapomíná na to, že aby ta stavba nespadla, musí být nejvíc kvality a kvantity dole a ne opačně a není žádná výhra být co nejvýš na něčem, u čeho soustavně podkopáváme základy ve víře, že kamene je tam možná zatím ještě dost a že na vrchol se pořád ještě něco dá přidat.
Peníze drží v rukou spotřebitelé ale díky, že je uvádíš ve správném kontextu.
O tom, zda by bylo možné uživit lidstvo bez velkochovů se vedou vášnivé debaty, ať už od příznivců volného chovu a nebo od zastánců čistě rostlinné stravy, a to bude nejspíš ještě na dlouho. Započítáme-li ale neefektivitu během počínaje u výroby konče u spotřebitelů je dost odvážné tvrzení, že bez velkochovů to nemůže jít.
Ale spousta lidí si pod "velkochovem" asi představí klecové chovy nebo kravíny s mřížovými kotcemi (ať už s násilnickou nebo příjemnou obsluhou). Protože i stádo na pastvě venku je také velkochov a je to svým způsobem také farma (největší welfare přírodní chov dobytka bez zásahu člověka jsou např. stáda pakoňů). A až na pár zarytých veganů většina lidí v tom druhém problém nevidí (ale ani ti supervegani nejsou zrovna s argumenty ohledně konce života daných zvířat mimo mísu).
Čistě v přepočtu na plochu se mohou velkochovy zdát skutečně efektivnější:
Až 2 akry na 1 krávu - dojnici (1 akr = 4047 m2) pasoucí se volně na pastvě (střídání pastvin 1 a 1 akr)
1 kráva (většinou dojnice) závislá výhradně na zrní 18-25 kg suché potravy (někde seno, ale také sója, kukuřice, případně obilí) za den (někde se uvádí jen 6-12 kg)
max. výnosy:
kukuřice - 9t/ha
pšenice - 7t/ha
sója - 3.3t/ha
Protože 1ha=10.000m2, a nejvíc výnosná je kukuřice, bude potřebovat kráva sníst úrodu z 20-28m2 denně, tzn. že 7500m2 ročně (případně 3300m2 u toho spodního údaje), čili o něco málo výhodnější (1x až 2x).
Dovolím si ale podotknout, že na každou věc se třeba se dívat z více stránek:
Intezivní či halové velkochovy, narozdíl od pastvin (volné velko a malo chovy), mají svou logistiku:
- spotřeba ropy (a s tím spojené) emise při přepravě potravy pro zvířata
- likvidace exkrementů (přeprava, případně čištění vody)
- čištění prostor (často pitnou vodou)
- zajištění zdraví zvířat (zvýšená nemocnost v uzavřených prostrách, platí i pro lidi)
- nutnost klimatizace/ventilace (např. chov slepic) - spotřeba el.energie (těžba a přeprava uhlí)
Navíc špatně prováděné pěstování monokultury krajinu (krmiva) vyčerpává (nehledě na poškozování půdy, náchylnost na odplavení, menší retence vody v krajině a s tím související ekonomické škody při záplavách, atd.), takže vypěstování plodin pro zvířata bez možnosti se sama napást bude vyžadovat další logistiku:
- spotřeba ropy na výrobu hnojiv pro krmivo (tráva vyroste "sama")
- spotřeba ropy na distribuci hnojiv
- spotřeba ropy na výrobu a distribuci pesticidů, herbicidů
- spotřeba ropy na výrobu a provoz mechanice pro sklizeň
- spotřeba ropy pro dopravu zaměstnanců zajišťujících výše uvedené (+pomůcky, prac.oblečení)
Některá zvířata, i volně se pasoucí (např. slepice) mají vyšší nároky než jiné (třeba kráva), takže tam by bylo nutné započítat také část těchto nákladů.
Je to podobné, jako vychvalovat elektromobily proti spalovacím motorům jen na základě vypouštěných emisí CO2 a úplně opomenout, že v současnosti se el.energie vyrábí z dost velké části v tepelných elektrárnách, o ekologii výroby baterií ani nemluvě.
A to pomíjíme někdy rozdílnou kvalitu "výstupů", ekologické dopady, zdravotní dopady, etické hledisko, atd.
Je také zajímavé srovnávat existující počet velkochovů s paralelně rostoucím počtem lidí, trpících na hladem a podvýživou (byť mezi tím nemusí být přímočará souvislost) a růstem plýtvání s potravinami a výskytem obezity (či nadváhy) na straně druhé, což přivádí na myšlenku, zda než nutnost používat tyhle velkochovy by spíš bylo lepší přestat plýtvat..
Pár otázek do pranice: pokud bude populace lidí růst dál závratným tempem, bude se dál přežírat, dál plýtvat a když bude víc hladovějících, tak zatím postavíme ještě víc velkochovů, které budou potřebovat další plochu k pěstování krmiva, a tím zvýšíme spotřebu ropy? Pokud máme volnou půdu, která by se dala využít pro rostliny, proč ji nejde tedy využít už teď pro volný chov? Kdo je to ten "lidstvo"? A kdy přijde ta "zázračná zbraň" jménem Godot, která zvrátí průběh války?
Stačí se podívat v USA na rozlehlé prérie, nebo u nás na rozlehlé louky, australské a africké planiny a myslím, že místa na volné chovy je víc než bude kdy potřeba (debata o tom, že je ta půda "neúrodná" je zajímavá jen do té doby, než si uvědomíme, že celý povrch naší planety byl před přechodem rostlin z moře na pevninu jen poušť, a pokud jsme my ten vrchol pyramidy, neměl by být problém napodobit to, co dokázala příroda).
A propo, "musíme". Já musím jen umřít, a i tom bych se mohl s ohledem na vývoj vědy hádat
Zvláštní, stejné pojednání o síle jedněch na vrcholu, a využívání těch podřadnějších i z pozice síly, jsem zrovna nedávno četl ve dvou knihách
btw.: vrchol pyramidy jen jaksi zapomíná na to, že aby ta stavba nespadla, musí být nejvíc kvality a kvantity dole a ne opačně
a není žádná výhra být co nejvýš na něčem, u čeho soustavně podkopáváme základy ve víře, že kamene je tam možná zatím ještě dost a že na vrchol se pořád ještě něco dá přidat.Peníze drží v rukou spotřebitelé
ale díky, že je uvádíš ve správném kontextu.