05.09.2017, 18:21
Filosofie je vždycky fajn, jen je dost těžké najít lidi na rozumnou debatu - tedy takovou, kdy spolu můžeme bytostně nesouhlasit v názorech na danou věc a přesto vést debatu jako lidi bez osobních útoků.
Můj pohled an filosofické směry a názory se v průběhu času hodně vyvíjel. Prožité události a zkušenosti nadělají v názorech na to či ono dost často paseku, ale přes to všechno i s odstupem let chápu, proč jsem tehdy zastával takový názor a proč je dnes třeba velmi odlišný (např. co se role státu jako subjektu utvářejícího společnost týče). Poslední změna, která nastala byl příklon k názoru, že ve společnosti existují menší rozdíly než kdy předtím, ale díky provázanosti, otevřenosti a informovanosti jsou všechny rozdíly daleko více patrné.
Dneska zastávám názor, že filosofie se snaží popsat (dnes již pouze společenský/osobní/lidský) svět, který je tak složitý a rozmanitý, že jej nelze uchopit "tím jediným správným" způsobem. Takže jednotlivé směry definují svoji základní sadu předpokladů fungování světa a na ty pak napasují fungování reálného světa, tak aby to plus mínus sedělo. Samozřejmě u toho dochází ke zkreslení, které člověk vnímá tím méně, čím je mu onen názor bližší. Takže se fůra filosofických pohledů překrývá, jen příčiny toho, proč se tak děje jsou oním jablkem sváru. I když to dneska taky spíš přestává platit, neb se pozornost přesouvá na okrajové jevy (anžto se s nimi nejsnáze argumentuje).
Co se egosimu a pohledu na něj týče... mno, i tady se ten pohled dost měnil, z jednoho extrému do druhého, podle aktuální životní situace a stavu společnosti. Tvrzení "vše je motivováno egoisticky" je podobné jako tvrzení "každé nadechnutí nás zabíjí", nebo "konzumace dihydrogenmonooxidu vede u každého živého organismu ke smrti". Jistě jde o pravdivá tvrzení - tedy pokud někdo funguje s přesvědčením, že neříkat celou pravdu (tzn. záměrně neuvádět související informace, které by změnily váhu původního výroku) je v pořádku.
Takže dnes zastávám názor, že drtivá většina lidských rozhodnutí je ovlivněna kromě mnoha jiných faktorů také egoismem a neshledávám na tom nic špatného. Za špatnou považuju pouze jeho přemíru, nebo absenci, což jsou dlouhodobé extrémy, které podle mě mají více negativních vlivů než užitku. Takže "každé lidské jednání je motivováno také egoisticky" je imho mnohem přesnější - už jenom proto, že ego je nedílnou součástí každé lidské osobnosti a do rozhodování vstupuje ať chceme, nebo ne. Každý tu laťku máme někde trochu jinde, v závislosti na podmínkách. Dnes je moderní jednat více egoisticky než v uplynulých desetiletích, což dává historický smysl: když jde o přežití, může se filosofovat jak chce, ale v jednání a chování často převládají pudy a emoce, které nám umožní přežít. Když je bezpečné zázemí a společnost není restriktivní, člověk se víc zaměřuje na sebe. Když tak učiní většina společnosti, hrozí její rozpad a návrat na začátek, kdy se každý bude stále starat sám o sebe, ovšem všichni pozbudou výhod poskytované společností jako celkem. Kruh se tak uzavře.
Můj pohled an filosofické směry a názory se v průběhu času hodně vyvíjel. Prožité události a zkušenosti nadělají v názorech na to či ono dost často paseku, ale přes to všechno i s odstupem let chápu, proč jsem tehdy zastával takový názor a proč je dnes třeba velmi odlišný (např. co se role státu jako subjektu utvářejícího společnost týče). Poslední změna, která nastala byl příklon k názoru, že ve společnosti existují menší rozdíly než kdy předtím, ale díky provázanosti, otevřenosti a informovanosti jsou všechny rozdíly daleko více patrné.
Dneska zastávám názor, že filosofie se snaží popsat (dnes již pouze společenský/osobní/lidský) svět, který je tak složitý a rozmanitý, že jej nelze uchopit "tím jediným správným" způsobem. Takže jednotlivé směry definují svoji základní sadu předpokladů fungování světa a na ty pak napasují fungování reálného světa, tak aby to plus mínus sedělo. Samozřejmě u toho dochází ke zkreslení, které člověk vnímá tím méně, čím je mu onen názor bližší. Takže se fůra filosofických pohledů překrývá, jen příčiny toho, proč se tak děje jsou oním jablkem sváru. I když to dneska taky spíš přestává platit, neb se pozornost přesouvá na okrajové jevy (anžto se s nimi nejsnáze argumentuje).
Co se egosimu a pohledu na něj týče... mno, i tady se ten pohled dost měnil, z jednoho extrému do druhého, podle aktuální životní situace a stavu společnosti. Tvrzení "vše je motivováno egoisticky" je podobné jako tvrzení "každé nadechnutí nás zabíjí", nebo "konzumace dihydrogenmonooxidu vede u každého živého organismu ke smrti". Jistě jde o pravdivá tvrzení - tedy pokud někdo funguje s přesvědčením, že neříkat celou pravdu (tzn. záměrně neuvádět související informace, které by změnily váhu původního výroku) je v pořádku.
Takže dnes zastávám názor, že drtivá většina lidských rozhodnutí je ovlivněna kromě mnoha jiných faktorů také egoismem a neshledávám na tom nic špatného. Za špatnou považuju pouze jeho přemíru, nebo absenci, což jsou dlouhodobé extrémy, které podle mě mají více negativních vlivů než užitku. Takže "každé lidské jednání je motivováno také egoisticky" je imho mnohem přesnější - už jenom proto, že ego je nedílnou součástí každé lidské osobnosti a do rozhodování vstupuje ať chceme, nebo ne. Každý tu laťku máme někde trochu jinde, v závislosti na podmínkách. Dnes je moderní jednat více egoisticky než v uplynulých desetiletích, což dává historický smysl: když jde o přežití, může se filosofovat jak chce, ale v jednání a chování často převládají pudy a emoce, které nám umožní přežít. Když je bezpečné zázemí a společnost není restriktivní, člověk se víc zaměřuje na sebe. Když tak učiní většina společnosti, hrozí její rozpad a návrat na začátek, kdy se každý bude stále starat sám o sebe, ovšem všichni pozbudou výhod poskytované společností jako celkem. Kruh se tak uzavře.
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
The Last Rebel... still alive