Lidská společnost, velkochovy, přístup k živým tvorům

[Martin]

Napadlo mne schválně porovnat efektivitu současného hospodaření s teoretickým maximem, které je za současného stavu technologie dosažitelné. Musím říct, že jsem čekal nízká čísla, ale že až tak blbá, to mne nenapadlo

Protože v současném systému se vše točí kolem zisku, lze předpokládat, že pokud se dosahuje nízké efektivity v jedné klíčové oblasti, nejspíš to nebude jiné ani v jiných (byť míra efektivity se může lišit). A bude se to týkat tedy i velkochovů.

Nejlepší na tom je, že nic z toho, co zde píši, nevyžaduje žádné futuristické nebo experimentální technologie. Vybral jsem jen to, co se již min. několik let provozuje, a ideálně v komerční sféře (tj. žádný vesmírný či armádní program).


Nejprve se podíváme na problém udržitelnosti ve sféře energetiky, bydlení a soběstačnosti například ohledně vody. Je to hromada čísel, ale myslím, že klíčem k tomu nebýt manipulovatelný jsou právě znalosti (což znamená logicky nevěřit ani mě). Neznamená to vychodit vysokou školu, ale znát fakta - v tomto případě skutečný potenciál dnešního světa a společnosti v ní. Když je někdo zaostalý, říká se, že je 100 let za opicemi. Paradoxně, naše společnost je v současnosti dost možná tak 50-100 let za civilizovaným lidstvem.

A to mi ještě došlo, že budova s půdorysem 100x100m a 3 byty na patro je trochu "mimo mísu". Totiž, když bychom odečetli jádro, schodiště a výtahy, vychází nám byty o výměře 1000-2000m2, což je víc, než je celý náš pozemek.

Takovou "ubohou" životní úroveň při 750 miliardách lidí na planetě (resp. při 75mld, pokud byste zastavěli jen 1% souše) by asi zkousnul každý Protože kdybychom chtěli snížit standard na dnešní primitivní dobu a dát každému jen 100-200m2 byt, rázem by počet obyvatel mohl teoreticky stoupnout až na nesmyslných 7500 miliard, pokud bychom dokázali zajistit dostatek potravy - nejsem si totiž jistý v tom, jestli by budova s 5.000 lidmi ještě byla při současném stavu technologie soběstačná (byť 50 pater věnovaných mj. pěstování potravin znamená tak 30-40 hektarů plochy - 100m krát 100m krát 50 mínus zdivo - což není zrovna málo, resp. je to málo pro současné primitivní zemědělství) - problém by mohla být i elektřina a voda.


Pokud si vzpomínáte na můj nedávný příklad oné budovy, tak i kdyby vyráběla elektřinu jen ze slunce na ploše 2000m2 (což je 1/5 plochy střechy), tak při výkonu dnes běžně prodávaných panelů (154Wp/m2) bychom dostali 308 kW. To je dost slušná elektřina pro 500 lidí, ne? (pochopitelně by případný nedostatek vykryla energetická síť např. z geotermální, fúzní, přílivové/vlnové/vodní či jaderné elektrárny - a propo, naše využití vyhořelého paliva v současné době: uložení do bazénů pod zemí. Proč nevyužít odpadní teplo např. k vytápění přes víceokruhový systém? Stále nám nedochází, že v přírodě odpad neexistuje. Všechno má svůj koloběh.

Když nepočítáme ideálně vyrábět elektřinu na rovníku a pak jí tlustými kabely dopravovat na sever a jih, tak současný fotovoltaický panel 100 Wp (účinnost asi 10-20% ) může u nás teoreticky vyrobit ročně asi 80 kWh. To by znamenalo, že 308 kW panely na každé budově by ročně vyprodukovaly cca. 246 MWh energie. Na každého člověka v domě s 500 obyvateli pak tedy připadá 0.5 MWh/rok (za předpokladu, že se všech 500 lidí z domu 365 dní v roce nikam ani nepohne, jinak pochopitelně co nespotřebuje jeden, zbyde na jiného).

https://www.solarniexperti.cz/11-duvodu-...ni-panely/

Vzhledem k tomu, že my máme samostatně stojící rodinný dům vytápěný elektřinou a ročně spotřebujeme asi 5-6 MWh (na 2 osoby, ale zvýšením třeba na 4 by se to nezvedlo na 2x tolik, protože plocha nutná pro vytápění by byla stále stejná, a každá další osoba sama o sobě produkuje 60-200W tepla! - https://www.odpovedi.cz/otazky/nevite-ko...idske-telo ), byl by takový dům soběstačný, pokud by využíval úsporné spotřebiče (což dnes není problém), inteligentní LED osvětlení (aby nesvítilo někde, kde nikdo není) a dobrou izolaci (opět není problém, máme nulové a pasivní domy) a akumulaci tepla získanou svitem Slunce do pláště budovy (a naopak stínění, aby se nemusela používat klimatizace). Třeba u nás až 80% naší spotřeby padne na vytápění nebo ohřev vody (a to pochopitelně máme solární kolektor).

Podle tohoto zdroje: https://www.solarniexperti.cz/solarni-sy...u-312-kwp/ by na 1kWp instalovaného výkonu mohla odpovídat 1 MWh ročně, takže jsme ještě pod reálnou hodnotou, ale budiž.

A jistě by daný systém šlo navrhnout i mnohem efektivněji. Nemusíme se také spoléhat jen na Slunce. Už dnes se u výškových budov používají např. větrné elekrárny:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Strata_SE1
https://www.buildinggreen.com/blog/putti...make-sense


A konečně tu máme k dispozici i cenově přijatelné uložiště energie např. pro soběstačné budovy:

https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/nejv...&source=hp

Teď ještě aby to bylo v každé vesnici a nebo to zmenšili pro běžné lidi a prodávali za 50% ceny normálních kusových baterií stejné kapacity..


Pochopitelně musíme započítat stárnutí panelů a snižování účinnosti, ale ta bývá mezi 20-40% za 25 let, tudíž stále dost. Podotkněme také, že účinnost dnes běžných panelů je dost nízká, protože v létě dopadá na povrch Země až 1000W energie každou hodinu, takže ročně bychom mohli jen z 1m2 teoreticky vymlátit až 1.2 MWh energie (při hypotetické 100% účinnosti)
https://www.nazeleno.cz/energie/chap_58/...yhody.aspx

Jinými slovy, při 50% účinnosti panelů bychom z budov mou maličkostí braných v potaz (10% pevniny a z toho 20% použité střechy) získali ročně asi max. 1.400.000.000.000 MWh energie (nebo-li 1.400.000 TWh)

Min. 1000 kW na jedné střeše, čili asi 1000 MWh ročně, což už pro určitou soběstačnost stačí - 2 MWh na obyvatele - pokud nemusíme řešit vytápění - vyjděme také z předpokladu, že domy umístěné na rovníku skutečně topit nepotřebují, a Slunce zde svítí víc, takže v propojeném světě mohou své přebytky posílat právě do studenějších oblastí, což je v dnešním rozděleném světě utopie.

http://vtm.e15.cz/ucinnost-solarnich-cla...70-procent
http://www.reuk.co.uk/wordpress/solar/40...ar-panels/

Jsou 2 MWh ročně na osobu málo nebo hodně? Pro nás dva by 4 MWh bez nutnosti vytápět znamenaly prakticky zvýšení životní úrovně téměř na dvojnásobek.


Dnes celá planeta vyprodukuje 22.158 TWh. Opět, musím snížit svůj odhad až na 1%, a teprve pak bude řádově stejný jako současná produkce pomocí jádra, uhlí či vodních elektráren (a té trochy toho slunce a větru, či vln). Ubohé, nemyslíte? Na systém, o kterém jeho zastánci mluví jako o nejefektivnější a nelepším, co může lidstvo mít.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_co...production

Dokázal by dnes svět vyrobit tolik fotovoltaických panelů? Dokázal (za předpokladu, že by vyrobil tolik hliníku a křemíku, a pokud by ho náhodou na Zemi nebylo dost - viz. dále, sluneční soustava je plná asteroidů)! Ale dokázal by je PRODAT všem lidem? Nedokázal (lidé by na to neměli peníze). Takže se prostě nevyrobí. A kde se třeba dnes hliník hodně používá? Myslíte třeba na karosérie aut nebo rámy pro FV panelů? Omyl, na obaly spotřebního zboží:

http://metalpedia.asianmetal.com/metal/a...tion.shtml

Doslova prožíráme svou budoucnost..

Nehledě na to, že současná centralizovaná energetická síť je náchylná na poruchy (zafouká "trochu" vítr, a 30% ČR je bez proudu).


Porovnejte mé odhady s tím mým zastavěním povrchu Země, kolik % je zabráno nyní:
https://www.enviwiki.cz/wiki/Povrch_Zem%C4%9B

Např. zemědělská půda zabírá 45mil km2, tedy 45/148=30% povrchu souše a co s tím současný systém dokáže? Velké kulové! Miliarda lidí (14% populace) nemá dost vody nebo jídla, o tom ostatním ani nemluvě.

Takže my bychom na 45mil. km2 teoreticky mohli uživit asi 2300 miliard Rockefelerů*, ale současný chudáček kapitalismus nezvládne kvalitně uživit ani 7 miliard kusů chudiny.. proč? No protože chudina (my) věří tomu, že to prostě jinak nejde. Slyšeli jste slovo Boží - kdo se protiví Bohu, skončí v pekle!

*) Jasně, to přeháním, ale přeci jen přestěhovat někoho ze slamu nebo garsonky o výměře 25m2 do 2000m2 je dost rozdíl Osobně ani nevím, zda bych si na takový prostor zvykl - mám raději uzavřenější prostory, pokud jsem v budově - nejspíš to nějak souvisí s mou nedůvěrou vůči stavební technologii, a očkávám víc nosných zdí


To se ještě nabízí se otázka, proč již dnes nemáme v domácnosti u nových domů a bytů 12V (příp. 5V) rozvody. Stačilo by jen spotřebiče cílit na toto jednotné napětí (např. počítače, LED televize, LED světla) a ušetřili bychom desítky adaptérů (trafo), které nikdy nemohou mít 100% účinnost, takže opět plýtváme energií (stačil by jeden větší převodník napětí na každou domácnost). Proč? Protože chybí standardizace na globální úrovni (každý NN nebo Aku spotřebič si jede na úplně jiném napětí).


Budovy o rozloze 100x100 metrů se rovněž hodí na chytání dešťové vody (a pokud bychom neprodukovali emise v uhelných elekrárnách nebo z dopravy, byla by téměř naprosto kojenecky čistá).

Pokud by daná budova stála v Královéhradeckém kraji, kde spadne ročně 600 mm srážek, znamenalo by to 10.000 x 600l = 6000 kubíků. My dva spotřebujeme za rok asi 44 kubíků, čili 22 na osobu. 6000 by bez recyklace tedy stačilo pro necelých 300 lidí (zbytek by dodaly vodárny). Odpadní voda se může pomocí oxidace a UV záření vyčistit a použít například jako hnojivo pro rostliny, než se vypustí prakticky téměř pitná do kanalizace (čištění pomocí kořenů rostlin - opět dnes již běžně využívané systémy i pro celé řeky).

Pokud vesmírný program zvládá až 95% účinnost recyklace vody, nám by stačila ani ne 50% (např. destilace ve spojení s UV). Ostatně, i to, co nám dnes teče z kohoutku, vyvěrá z pramenů, prší na hlavu nebo se doluje z hloubky je jen recyklovaná voda, často naše odpadní.

Padající voda ze 100-300 metrů by se hodila jako pohon vodní turbíny pro výrobu elektřiny (dneska by se to nevyplatilo kvůli ceně). Elektřinu by také mohly vyrábět k tomu uzpůsobené spotřebiče (např. rotopedy), tlakové podlahy v místě největší koncentrace lidí, atp.

A kdyby stála ona budova v poušti? Proč dneska lidé žijí v poušti? Protože je do úrodných oblastí ostatní národy nepustí. Takže nejefektivnější by bylo prostě stavět jen tam, kde je dost slunce, ale i větru a vody. Pouště můžeme nechat pro sluneční elektrárny a polopouště můžeme osázet stavebním a palivovým dřevem.


Otázka, kdo by takové budovy postavil, když by nemusel? Zase se můžeme ptát, zda by se na světě nenašlo dost lidí, které prostě stavařina baví, a nebo by cítili jistou hrdost nad tím, že oni něco dokázali a ostatní ne. Celá ta otázka je možná ale chybná. Podobně jako v případě oprav aut není možná na místě se ptát, zda by se našlo dost opravářů, jako spíš navrhnout modulární auta tak, aby oprava vyžadovala jen výměnu dílu, což stroje dokáží i bez naší asistence (když už umí i samy podojit - https://www.youtube.com/watch?v=OwiyOAkhSrU - a to jsme stále ještě v technologickém pravěku; a co zahradničení? https://www.youtube.com/watch?v=uI7aHhy8tyU ). A pokud dokáží stroje osadit například plošné spoje desky počítače, jistě dokáží i zpětně demontovat nebo v něm vyměnit poškozenou součástku.

Podobné obavy panují z toho, kde by se na světě vzali odborníci, když by nikoho nenutilo nic studovat kvůli lepší mzdě. Opět jsme tu u nesvobodné volby. Přesto lidé dnes studují sami od sebe v případech, kdy je to baví. Tzn. že na vině je nefunkční "rakousko-uherské" školství a motivační systém. Univerzity třetího věku nebo zájmové kurzy vaření či cizích jazyků lidé také nestudují kvůli vyššímu platu (asi jako kdyby 70leté babičce k něčemu ještě byl), ale kvůli osobnímu růstu. Koho baví auta, bude studovat auta. Koho baví stavařina, bude studovat stavařinu. A pokud zvládneme kvalitně uživit ne 5 miliard, ale 50 nebo 100 miliard lidí, bude takových čistě jen statisticky dost a dost.

Už v dnešním světě se na výrobě podílí tak směšný zlomek obyvatelstva, že by se spíš přidělovaly na práci pořadníky. Už dnes si můžete všimnou velké míry dobrovolnictví lidí všech národů, ať už jde o lokální (sázení stromků), nebo globální (výpomoc v cizích zemích na své náklady) - https://www.bls.gov/news.release/volun.htm a http://www.statcan.gc.ca/pub/89-652-x/89...03-eng.htm Pokud dnes pracuje v zemědělství okolo 1-3% a přitom dobrovolnictví tvoří až 30% třeba v USA, není vo čem.

A pokud jde o AI, je třeba si uvědomit, že mezi AI a sebeuvědomující si AI je dost velký rozdíl. Robot, co si sám umí otevřít dveře, pozná, že člověk potřebuje pomoci nebo umí dělat salta lépe než člověk stále jede podle programu, byť na základě spousty zpětných vazeb. Sám od sebe neudělá nic, pokud k tomu není naprogramován, podobně jako autonomní auto, byť bude řídit lépe než mnozí lidé, samo nezačne do lidí najíždět, pokud nebude mít vadný program (ve stejném smyslu, jako když se zblázní člověk). A bude mu i jedno, pokud ho rozmlátíte na hadry - nezačne se mstít (pokud k tomu nebude naprogramováno: obrana proti zničení).

V přepočtu na % má současný systém efektivitu zemědělství a bydlení asi 0.3%, což je 2x méně než 5W wolframová žárovka ( http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/za...vi-svetla/ ) Smutné. A to i kdybych se seknul v řádech a bylo to 10x vyšší.


No a pak přijde nějaký člověk a začne vykládat, jak planeta neuživí v roce 2030-50 asi 9 miliard lidí??? **

**) Jaké toto sdělení podsouvá řešení? Změnu systému k něčemu udržitelnému nebo podporu myšlenky pro redukci populace a omezování se?


No pochopitelně neuživí, když se spoléháme na zastaralé velkochovy z 50. let minulého století, systém, který byl navržen v 16. století, a získávání potravy, které závisí na 50.000 až 50 let starém způsobu obdělávání půdy nebo chování živých zvířat. Chovat krávu pro nakrmení lidí masem je to samé, jako kdybyste měli zaměstnance***, kterému byste dali 220 Kč, on by si 198 strčil do kapsy a pak by vám vrátil 1 dolar a vy byste jásali, jak vám krásně vydělává v tvrdé měně. A pak by ještě dal výpověď a vy byste museli najmout nového.

I když do Trabanta dáte nejmodernější hifi a karbonový výfuk, pořád to bude jen Trabant a nepojede o nic víc efektivněji. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kapitalism...lternativy (je regulovaný kapitalismus pořád ještě kapitalimus? Ve smyslu, jsou lidé s osekanými svobodami stále ještě vůbec svobodní?)

Kdybych chtěl být vtipný, tak bych ještě zmínil závislost na prošlém zdroji energie (miliony let starý organický nános ropy a uhlí - není divu, že smrdí), ale to bych si naběhl například se Sluncem

***) Někteří lidé tvrdí, že bez vydělávání peněz nemají motivaci pracovat nebo žít. Nabízí se spíš otázka, zda by takoví lidé mohli dobrovolně požádat jakýkoliv systém, aby je nutil k práci za účelem přístupu ke zdrojům a službám. Vždycky totiž platí, že dobrovolnost práce ještě nikomu pracovat nezakazuje, a stejně jako jsou lidé, co se dobrovolně ohrožují na zdraví či životě různými akrobatickými kousky (lezení po komínech či budovách bez jištění), není problém se dobrovolně (dočasně) vzdát svého práva na život a nechat se nutit do práce pod "hrozbou" odnětí přístupu k volně dostupným zdrojům, například jako vybičování k vyšší aktivitě či adrenalinový sport (ztráta "zaměstnání"), atd. Ostatně, i děti si rády hrají na obchodníky, a není to o nic víc nebezpečnější (nebo naopak společensky prospěsnější) než ty stejné děti, co si budou hrát v počítačové hře na zombíky a zabíjet nevinné lidi


Citace z komentáře k jednomu filmu, co jsem odmítl shlédnout:

A po zhlédnutí tohoto zásadního dokumentu nás přibývá podstaně rychleji. Zvířata to rozhodně ocení. Masný průmysl totiž jako každý jiný, ovládá neúprosný zákon poptávky a nabídky. Jako příklad může posloužit dokonale nedávný průser s BSE. V celé Evropě tehdy poklesla poptávka po hovězím nejméně o třetinu. A reakce velkochovů? Snížili samozřejmě stavy hovězího dobytka ve svých velkochovech (a nahradili je jiným bohužel). Lidé přešli více na ryby a bílé maso. Co by se ale stalo, kdyby alespoň polovina z nich přešla na vegetariánství? Velkochovy by začaly pěstovat zeleninu - byznys je byznys...A ten je v tomto případě až na prvním místě. Takže řešení je jasné: nejíst maso = nepodporovat velkochovy a sadisty v nich zaměstnaných.

Ač mě mnoho ultra-veganů asi zabije , dané jasné řešení nemusí být tak jasné, protože ignoruje momentální vědecko-technický pokrok. Současná alternativa (maso z laborky) je drahá, protože se nevyrábí masově. Kdyby to nebyla otázka ceny, byla by přístupná hned všem podle poptávky (protože rozhodně máme na Zemi dost nerostů, abychom postavili více laboratoří - http://www.prvky.com/zemska-kura.html - všimněte si zastoupení křemíku a hliníku). V současném systému totiž sama poptávka po ceně omezuje svobodu volby.

(levnější) restaurace nebudou vařit to, co chcete jíst vy, ale to, co se dá prodat masám. Filmaři nebudou točit filmy, které by je bavily (jakožto primární podnět), nebo které byste chtěli vidět zrovna vy, ale takové, které chtějí vidět masy lidí, protože jen tak se vložené investice vrátí. Kde je pak ona svoboda volby, údajně nutně spojená s existencí kapitalismu? Pokud nemáte stejný vkus jako masa, máte problém, pokud nemáte víc peněz. Pokud se na nějakou hru těší hodně lidí, ale průzkum trhu ukáže, že by přesto vydělala málo, zruší se a tým se převede jinam.

To pochopitelně nezaručuje, že kdyby peníze neexistovaly, že by se točily filmy pro každého jednotlivce, co by je chtěl vidět. Na druhou stranu, pokud by existovala technologie například nějaké AI, která by vyžadavala sice vysoký výpočetní výkon (tedy by byla dneska drahá), mohlo by skutečně platit, že by se točily filmy i na popud jednotlivců, jen by je netočili lidé. Jak daleko je taková doba se těžko hádá (zatím AI dokáže falšovat fotky, či projevy státníků a točit pár vteřinová videa). Kdo ví, třeba právě díky tomu, že by víc lidí mělo čas dělat své koníčky, by možná dost nadšenců takovou AI vytvořilo (ostatně, ani Unix/Linux nevznikl moc odlišně).

Takový svět bude asi pro spoustu z nás nepochopitelný stejně jako 20.století pro krále Heroda.

Jak jsme si ukázali v prvním příkladu, současný systém je velmi neefektivní pokud jde o schopnost uživit lidstvo. Problém je ale hlubšího rázu. Celý kapitalismus je defakto vystavěn jako pyramidová hra.

Nejde jen o nekonečný růst HDP, který vyžaduje zvyšování objemu peněz v oběhu, tedy často zvyšování počtu půjček, což vyžaduje neomezený růst populace, přitom jak vidíme, kapitalismus už teď není schopen uživit ty lidi, co na planetě jsou.

Pyramidová hra je i zdravotní nebo důchodový systém. Abyste uživili současné důchodce, musíte mít dostatek pracujících. Jenže věk dožití se zvyšuje, tudíž namísto úbytku vám důchodci neustále přibývají, takže musíte zvyšovat počet pracujících. Jenže tím pádem budete mít později ještě víc důchodců. Kromě toho se také zvyšují mzdy, inflace zvyšuje ceny, takže musíte už tak vysokému počtu důchodců přidávat, což znamená buď zvýšit odvody pracujícím a nebo zvýšit počet pracujících.

Podobně je to se zdravotnictvím. Kvůli zvyšující se "technizaci" je všechno čím dál tím dražší, takže státu chybí peníze. Počet pracujících se moc nezvyšuje (klesá porodnost, resp. tam, kde měla rodina dřív 2 děti, má dneska 1 nebo žádné), přitom počet nemocných stoupá (neumírají). Pokud máte méně peněz, máte omezenou svobodu volby. Můžete si dovolit jen horší auto s méně ochrannými prvky, tudíž máte menší právo na přežití než bohatý člověk. Nedostanou se k vám drahé léky. V případě úrazu nemáte nárok na robotickou protézu, atd.

Tudíž je potřeba, aby se neustále zvyšoval počet pracujících odvádějících do systému peníze, což ovšem vyžaduje růst populace. Jenže jak chceme zvyšovat počet lidí na planetě, když už teď nejsme schopni uživit současný stav? Protože nejde totiž jen o to zvýšit počet lidí a nakrmit je, ale musíte jim také dát práci! Člověk, který nepracuje, logicky neodvádí žádné daně ani pojištění, či spíše, ještě systém vysává přes sociální zabezpečení.

Jenže kde chce systém najít tolik pracovních míst, když v rámci zvyšování efektivity práce se všechno, co jde a na co seženou firmy peníze, automatizuje, tudíž nejen, že není třeba lidi nabírat, ale je možné je i propouštět? Je pravda, že alespoň pro západní svět platí, že teď máme docela nízkou nezaměstnatnost, ale uvědomme si, že tam, kde dneska pracuje 1000 lidí, jich muselo být dřív třeba 10x tolik (podívejte se například na výrobu automobilů za posledních 100 let). Kdo říká, že za dalších 10-20 let na stejnou práci nebude potřeba jen 100 lidí?

Padla tu řeč o autonomních autech. V současné době jsou také v oblibě drony. Jenže, jaký bude mít důsledek, až budou drony mít velký dolet, jistou formu AI pro navigaci a auta budou skutečně jezdit sama? Zvýší to v současném systému blahobyt lidí? Spíš nebudeme potřebovat už žádné řidiče kamiónů, pošťáky, taxikáře, strojvedoucí, atd. takže budou propuštěni. A když nemají peníze, nemohou logicky tolik nakupovat.

---

A tím se tedy dostáváme zpět k velkochovům. Co dnes představují a jaká je jejich efektivita ve spojení se současným zemědělstvím?

- pro živení zvířat potřebujeme rostlinou potravu
- pěstování rostlin na polích je neefektivní a již dnes jsme narazili na strop kapacity
- tím pádem živočišná výroba je limitována výrobou rostlinnou
- rostlinná výroba vyžaduje mechanizaci, která v současné době ničí půdu a vypouští emise
- přeprava potravy pro zvířata vyžaduje logistiku a spotřebovává zdroje (ropu)
- pěstování potravy pro zvířata spotřebovává zdroje (ropu)
- zvířata spotřebovávají ohromné množství (většinou pitné) vody
- na polích se pěstuje často složka do biopaliva místo potraviny pro zvířata či lidi
- na světě miliarda lidí nemá dostatek potravin a tisíce umírají denně hladem
- poptávka po zemědělské půdě ničí ekosystém planety (kácení pralesů, které regulují klima)
- pěstování plodin ve volné půdě je náchylné na choroby a škůdce
- konvenční zemědělství vyžaduje pesticidy, tedy zapojení chemického průmyslu
- masová produkce závadí monokulturu, snižuje bohatost ekosystému a možnost volby
- nepředvídatelné počasí může zničit celou úrodu a tím narušit stabilitu celého řetězce
- zvířata chovaná v co nejtěsněším prostoru jsou náchylná na choroby (nutnost je léčit)
- zvířata bez přístupu k přirozené stravě produkují často podřadnější maso a mléko
- nemoci nebo lidská hysterie může často vyřadit velkou část produkce (vybíjení slepic)
- zvířata na volném prostranství zabírají ohromnou plochu, byť užitečně třeba hnojí
- zemědělská půda se zabírá pro stavbu supermarketů, dálnic nebo logistických center
- chemická hnojiva, postřiky a vyčerpávání půdy zabíjí důležité mikroorganismy a žížaly

Co umožňuje dnešní technologie (prakticky již technologie včerejška, protože se používá v menším už hezkých pár let):

- chuťová i nutriční náhrada chuti masa pomocí rostlinných proteinů a koření
- umělé pěstování masa "ve zkumance" z krevních, svalových či nejlépe kmenových buněk
- nepotřebuje zabezpečovat životní podmínky pro chovaná zvířata
- má vyšší energetický výstup (energie z potravy) než na vstupu
- až 95% úspora vody (tj. při stejné spotřebě až 20x vyšší zisky)
- lokální strojové pěstování a sklizeň znamená možnost velké individualizace
- vertikální farmy a pěstírny masa zabírají nesrovnatelně menší plochu Země
- nevyžaduje rozlehlé prostory, půdu, neprodukuje odpad, emise plynů, splašky
- lokální pěstování nevyžaduje sklidit všechno najednou, a umí pěstovat mladé vedle starého
- nevyžaduje složitou logistiku přepravy, tedy šetří zdroje (ropu)
- není závislá na kvalitě půdy, nepotřebuje chránit plodiny před škůdci
- není závislá na rozmarech počasí (kontrované podmínky, celoroční pěstování)
- geneticky upravené maso dává neomezenou možnost výběru např. chuti nebo struktury
- pokrmy se již dnes dají tisknout, a totéž platí i o buněčné úrovni
- pěstování v malém na více místech neprodukuje tolik koncentrované znečištění

- nevyužívá se kvůli imaginárnímu problému jménem "peníze"


Argument "velkochovy pro zajištění potřeb lidstva potřebujeme" tímto tedy padá.

Alespoň v civilizaci, která dobývá vesmír. Jistě uznáte, že na cesty ke vzdálenějším planetám nebudeme vozit na kosmických lodích stáda krav a prasat, a ještě obří lány zeleně, kde by se pro ně pěstovalo jídlo, stejně jako nepovezeme mrazené maso na 1000 let cesty. A pokud je možné zajistit vesmírné lety, nebude to problém ani pro život na Zemi (astronauté již dnes mnohdy jedí lépe, než spousta lidí na západě, protože si prostě nemůžete dovolit dovést do vesmíru nějaké svinstvo, co ohrozí zdraví posádky a tím misi za miliony dolarů).

A jak s oblibou říkám: pokud jste na pochybách, dívejte se, co dělají a jedí ti bohatí (není náhoda, že většina státníků má soukromé zahrady na potraviny, počínaje Bílým domem a konče u vládnoucí strany v Číně). Nás nikdo nenutí jíst šmejdy, sami to vyžadujeme. Vykřikováním "peníze forever" nebo "kapitalismus spása svobodného lidstva a jediná záruka demokracie" prakticky říkáme "jen nás omezujte a snižujte nám blahobyt".

Současné intenzivní velkochovy jsou jen špičkou ledovce a jsou součástí velkého problému. Každý problém má ale svoji příčinu, a pokud se dá pojmenovat, má i své řešení.

Pokud je problém kapitalismus, je třeba si položit nikoliv otázku "jak jej odstranit", ale jít na to odzadu - "co jej udržuje v chodu"?

Každý fandom, systém, náboženství zůstane v provozu, dokud bude žít alespoň jeden jeho fanoušek (podporovatel). Ale každé takové srocení lidí bude mít vliv na svět okolo sebe jen tehdy, když bude mít aktivní většinu (což prakticky dneska znamená, že stačí sehnat 35% lidí a vyhrajete volby).

Vyřešte problém, a zmizí jeho symptomy (ničení přírody, špatné velkochovy, znečištěný vzduch, stres, přetížená doprava, chudoba, násilí a krádeže, nedostatek...)



...a pokud ho neuděláte, jak chcete pak ujít celou cestu?