03.01.2018, 10:18
Pěstování masa z buněk nenarozených zvířat je jedna z možností, druhá je třeba odběr tkáně už z narozeného zvířete, ale oboje asi není moc košér. Nicméně by snad brzy mohla být běžná už i metoda "klonování" masa z kmenových buněk, které se teoreticky dají vzít i z odpadlých chlupů či peří.
Každopádně, jakmile se daný proces jednou naučíme ovládat, bude potřeba zvíře jen k prvotnímu nastartování, pak už můžeme množit danou hmotu prakticky do zblbnutí (podobně jako při pěstování brambor stačí navštívit obchod jen poprvé - každou další sklizeň získáte zasazením části sklizně předchozí).
Využití rostlinného základu se myslím dnes už používá, např. pro náhražku hemoglobinu. Ostatně, všechen (?) život na světě má společné bakteriální předky, takže můžeme vyjít z jisté podobnosti.
Pěstování masa ve zkumavce je prakticky to samé, co pěstování náhradních orgánů pro lidi a zvířata z jejich vlastních buněk, takže v tomto ohledu budou oba tyto segmenty velmi prospěšné a propojené.
Nejsem si teď jistý, zda oba myslíme pod pojmem "umělé maso" to samé (když "maso" je vlastně jen eufemismus pro části těla), protože u masa "in vitro" se vedou dohady, jestli se to vůbec dá považovat za život, atd. (např. otázka kanibalismu, pokud by se použily lidské buňky).
Ale pokud bylo myšleno "maso" například z sójy či tempehu, tak byť tam je to subjektivní kvůli chuti, souhlasím, že se v hodně případech nedá moc dobře jíst, a dost záleží na přípravě.
Naproti tomu "in vitro" maso jsem zatím neměl tu čest ochutnat. Údajně ale jeho ne/chuť je daná hlavně absencí tuku a krve či jiných látek, na které jsme zvyklí (vedou se diskuze, zda živočišné tuky vůbec jíst, takže aby nás tady nakonec nečekala odvykací kůra podobně jako u bílé soli či glutamátu). Prakticky jsem se ještě ani nedostal k žádnému veganskému burgeru, který by připravil profesionální kuchař..
Podle ohlasů na již prodávané "umělé" burgery se dost lidí shodlo, že to chutná jako maso, byť část z nich poznala, že jeho chuť je trochu jiná než by měla být. Ale v tomto případě se jedná o burger na rostliném základu (tj. nikoliv in vitro maso).
Já v podstatě nepotřebuji, aby moje jídlo před tím na něco koukalo nebo se někde rodilo*, nebo aby to vůbec bylo maso (nebo nějaká snaha o jeho náhražku), pokud výsledek bude zdravý, udržitelný, čistý, chutný, a dostupný.
*)Jeden diskutující, tuším na You Tube, prohlásil, že cílového konzumenta nemusí zajímat, zda jeho jídlo mělo nějaké životní ambice, ale asi si vůbec neuvědomil, že v tom případě by nám nemuselo vadit ani jíst dejme tomu děti ze zemí třetího světa, takže bychom museli zavádět různá dělení a výjimky, a obecně platí, že čím musí být toerie či řešení složitější, tím spíš je chybná/é
Každopádně, jakmile se daný proces jednou naučíme ovládat, bude potřeba zvíře jen k prvotnímu nastartování, pak už můžeme množit danou hmotu prakticky do zblbnutí (podobně jako při pěstování brambor stačí navštívit obchod jen poprvé - každou další sklizeň získáte zasazením části sklizně předchozí).
Využití rostlinného základu se myslím dnes už používá, např. pro náhražku hemoglobinu. Ostatně, všechen (?) život na světě má společné bakteriální předky, takže můžeme vyjít z jisté podobnosti.
Pěstování masa ve zkumavce je prakticky to samé, co pěstování náhradních orgánů pro lidi a zvířata z jejich vlastních buněk, takže v tomto ohledu budou oba tyto segmenty velmi prospěšné a propojené.
Nejsem si teď jistý, zda oba myslíme pod pojmem "umělé maso" to samé (když "maso" je vlastně jen eufemismus pro části těla), protože u masa "in vitro" se vedou dohady, jestli se to vůbec dá považovat za život, atd. (např. otázka kanibalismu, pokud by se použily lidské buňky).
Ale pokud bylo myšleno "maso" například z sójy či tempehu, tak byť tam je to subjektivní kvůli chuti, souhlasím, že se v hodně případech nedá moc dobře jíst, a dost záleží na přípravě.
Naproti tomu "in vitro" maso jsem zatím neměl tu čest ochutnat. Údajně ale jeho ne/chuť je daná hlavně absencí tuku a krve či jiných látek, na které jsme zvyklí (vedou se diskuze, zda živočišné tuky vůbec jíst, takže aby nás tady nakonec nečekala odvykací kůra podobně jako u bílé soli či glutamátu). Prakticky jsem se ještě ani nedostal k žádnému veganskému burgeru, který by připravil profesionální kuchař..
Podle ohlasů na již prodávané "umělé" burgery se dost lidí shodlo, že to chutná jako maso, byť část z nich poznala, že jeho chuť je trochu jiná než by měla být. Ale v tomto případě se jedná o burger na rostliném základu (tj. nikoliv in vitro maso).
Já v podstatě nepotřebuji, aby moje jídlo před tím na něco koukalo nebo se někde rodilo*, nebo aby to vůbec bylo maso (nebo nějaká snaha o jeho náhražku), pokud výsledek bude zdravý, udržitelný, čistý, chutný, a dostupný.
*)Jeden diskutující, tuším na You Tube, prohlásil, že cílového konzumenta nemusí zajímat, zda jeho jídlo mělo nějaké životní ambice, ale asi si vůbec neuvědomil, že v tom případě by nám nemuselo vadit ani jíst dejme tomu děti ze zemí třetího světa, takže bychom museli zavádět různá dělení a výjimky, a obecně platí, že čím musí být toerie či řešení složitější, tím spíš je chybná/é